Klíčová otázka na úvod: vědí občané, instituce či firmy, a nakonec i státní správa, jaká je vládní vize o digitalizaci Česka a jaké klíčové kroky je potřeba učinit na cestě k digitálnímu státu? Podle předních expertů, kteří se zúčastnili konference CzechSetGo!, zaměřené na klíčovou roli eGovernmentu, to příliš jasné není.

Digitalizace musí být prioritou

Kde je zakopaný pes? Stát jsou lidé. A lidé jsou ti, které by měl stát vyslyšet. Ne vždy to tak ale je. „Začíná to tím, že ne každý ví, co je podstatou digitalizace a čeho chce stát dosáhnout. Chybí jasná vize, ucelená komunikace, sdílení dat, otevřenost, doručení know-how do státní sféry, motivace úředníků. Stát se nechlubí úspěšnými projekty,“ vypočítává Pavel Šiška, tvář iniciativy CzechSetGo!, když shrnuje závěry první konference s podtitulem eGovernment: digitální stát. A pokračuje: „Obrovská příležitost je v otevření státu ve smyslu otevření dat, systémů a jasně definovaných API [rozhraní pro aplikace], abychom při vytváření nových služeb a lepšího zpřístupnění těch stávajících využili inovační potenciál občanů, firem i nevládních organizací.“

Podle poradce náměstka primátora hlavního města Prahy Matěje Chytila je důležité posunout to, jakým způsobem lidé přemýšlí o státu. Eva Pavlíková z Česko.Digital zase poukazuje na nutnost změnit kulturu veřejné správy, kterou považuje za „velikou korporaci“. Podle Pavla Doležala, jednu z tváří iniciativy COVID19CZ a šéfa společnosti Keboola, zase Česku chybí „technologická aliance“ složená z odborníků ze soukromé sféry, která by stát poháněla. „Stát chce své občany poslouchat, ale nemůže poslouchat 10 milionů lidí. Je potřeba tento hlas zhmotnit do menších celků,“ doplňuje.

Spolupráce soukromé a veřejné sféry

Jednou z dalších oblastí, která se na konferenci CzechSetGo! řešila, byla i role daňového, legislativního a regulačního rámce v podpoře inovací. Martin Bohuslav, vedoucí partner Deloitte Legal, pak v této souvislosti varuje před bezhlavým přijímáním nové legislativy. „Nepotřebujeme další zákony, těch stávajících máme dost. Vedle zjednodušení administrativní náročnosti a vytvoření přívětivějšího prostředí pro startupy hlavně potřebujeme vymyslet, jak vytvořit bezpečný prostor, v němž by mohla spolupracovat veřejná a soukromá sféra na digitalizačních tématech. Je to také hodně o edukaci kontrolních orgánů, aby lidé ve veřejné správě netrnuli hrůzou, že každá kontrola a nepochopení kontrolního orgánu je může v krajním případě přivést do situace, kdy budou čelit nedej bože trestnímu oznámení.“

Ve vztahu k legislativě to podobně vidí i Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií na PF MU, když dodává, že „problém není v zákonech, ale v motivaci institucí, aby implementovaly funkční řešení“. Pro ilustraci uvádí, že Česká republika například ani neví, kolik tady v současnosti platí právních předpisů, a nemá žádný nástroj, prostřednictvím kterého by jejich úplná znění zprostředkovala lidem. „Souvisí to s tím, kdo má vliv na definici veřejných politik v této oblasti a na to, jak v reálu eGovernment vypadá. Podle mého názoru mají až příliš velký vliv dodavatelé IT pro stát. Když budeme stále poslouchat firmy, které státu dodávají tyto technologie, tak se nikdy nezbavíme lock-inu nejen vzhledem ke vztahu mezi dodavatelem a odběratelem, ale i vzhledem ke státu a jeho politikám,“ připomíná Radim Polčák.

Vstřícné regulatorní prostředí

Dodavatelem samotných digitálních řešení by měl být soukromý sektor a stát by měl být driverem těchto projektů. Nejdříve však musí pro tyto účely nastavit po daňové a legislativní stránce vstřícné regulatorní prostředí – firmy je totiž potřeba pozitivně motivovat, například i intenzivnější podporou výzkumu a vývoje, aby se do (často velmi náročných) digitalizačních projektů vůbec pustily. Teprve tehdy bude v Česku vznikat potřebné množství inovativních řešení, jakož i více startupů, které se na oblast digitalizace budou zaměřovat.

Podobně jako v případě občanů i pro soukromé firmy by měly být jedním z motivátorů také výhody, které modernizace státní správy přináší. Nejenže digitalizace ušetří například čas a náklady veřejným institucím, stejná pozitiva vzniknou i na straně firem coby uživatelů, kteří budou také moci vyřizovat řadu agend na dálku a rychleji.

Klíčový význam vzdělávání

Pro Josefa Kotrbu, Chairmana Deloitte, je zásadní i podpora digitalizace v rámci vzdělávání. A to nejen s ohledem na technologické obory (IT odborníků je v Česku stále nedostatek), ale také upskilling a reskilling zaměstnanců a patřičné proškolení státních úředníků. Předat je přitom potřeba nejen technickou znalost, ale i zmiňovanou vizi a motivaci. Vzdělávání ale není jen o učení, klíčová je celková změna kultury ve státní sféře.

„A pak je to samozřejmě neustálá potřeba přilákat sem mladé talenty ze zahraničí a udržet si je. Chceme-li digitalizovat, musíme takové lidi dovážet. Stejně tak vysílat do zahraničí naše lidi – oni prostě musí zjistit, že ne všude je to stejné, pak se zase vrátit a tyhle poznatky kolem sebe šířit. Česká společnost se hodně uzavřela do sebe, a to je potřeba změnit,“ připomíná Josef Kotrba.

Připojte se k digitalizaci Česka. Připojte se k iniciativě CzechSetGo!, která prostřednictvím série konferencí řeší, jak pomocí inovací a technologií zvýšit konkurenceschopnost ČR ve světě.