Evropská unie si je vědoma všudypřítomných dopadů klimatických změn, a proto v uplynulých měsících připravila novou strategii, s jejíž pomocí by měly evropské státy lépe dosáhnout klimatické neutrality a společně se na nadcházející změny efektivně připravit. Další novinkou je nařízení Evropské komise, které upravuje, jakým způsobem budou z palubních počítačů osobních vozidel sbíraná data o emisích CO2. Klimatické změny jsou ale stále významnějším tématem i pro byznys a společnosti z nejrůznějších sektorů, a dokonce i pro jednotlivce. Například pro mileniály je vliv značky na životní prostředí zásadní do takové míry, že by kvůli tomu změnili svého zaměstnavatele. A společnosti o tom dobře vědí – globálně až 30 % z nich již pociťuje dopady klimatické změny na každodenní chod firmy.
Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #5:
- Soudní dvůr EU: Orgány musí zpřístupnit vnitřní komunikaci o životním prostředí, pokud převažuje veřejný zájem
- Opravit, nebo vyhodit? Nová unijní legislativa má zajistit delší životnost domácích elektrozařízení
- Udržitelné investice jsou výhodnější než tradiční fondy a odolnější proti dopadům pandemie
- Modernizační fond přináší nové výzvy, zaměřuje se na obnovitelné zdroje i snižování emisí
- OSN představila nový koncept ekosystémového účetnictví, zohledňuje i hodnotu přírodního kapitálu
Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!
Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu
Ve světě právě skončilo historicky nejteplejší desetiletí. Osmkrát byl překonán rekord nejteplejšího roku. Četnost a závažnost klimatických a povětrnostních extrémů se zvyšuje. Ani zastavení veškerých emisí skleníkových plynů nedokáže zabránit dopadům na klima, k nimž nyní dochází. To jsou jen některé z důvodů, proč v uplynulých měsících vznikla nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu.
EU se zavázala ke klimatické neutralitě do roku 2050 a ke snížení emisí o 55 % do roku 2030. Strategie poskytuje základ pro soudržnost politik, stanovuje rámec pro dosažení klimatické neutrality a zavazuje členské státy k průběžnému pokroku. Komise si ve strategii stanovuje několik hlavních úkolů, přičemž klíčová bude spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Řešením se musí zabývat jak jednotlivci, tak celé vlády. Evropská unie a globální společenství jsou v současné době nedostatečně připraveny na rostoucí intenzitu a všudypřítomnost dopadů změny klimatu a nová strategie je jedním z prostředků, jak proti této nepřipravenosti bojovat.
Povinnost zveřejňování údajů o reálné spotřebě paliv
Unijní regulace již delší dobu postupně tlačí na snižování emisí CO2 z osobních automobilů. Aby bylo možné účinnost těchto snah vyhodnotit, musí Evropská komise od roku 2021 shromažďovat údaje o spotřebě paliva z reálného provozu. Tyto informace jsou získávány z palubních zařízení, která jsou instalována do nových vozidel. Zveřejňovat zmíněné údaje bude povinné od roku 2022. Každý si tak bude moct ověřit, jakou skutečnou spotřebu může v průběhu let očekávat od vybraného typu vozidla.
Nové prováděcí nařízení podrobně upravuje způsoby, jakými se budou data z automobilů prostřednictvím výrobců, servisů a opraven dostávat k regulatorním orgánům a k široké veřejnosti. Nutno dodat, že unijní právo výslovně zakotvuje i možnost majitelů automobilů předávání údajů o spotřebě odmítnout.
Ekonomické důsledky klimatické změny
Ekonomické škody způsobené klimatickou změnou jsou očividné, ekonomické důsledky nese ale i přechod k nízkouhlíkové budoucnosti.
Jakou cenu platíme za nečinnost v boji proti důsledkům klimatické změny? Požáry, hurikány, zvyšování extrémů nejsou v posledních letech žádnou novinkou. Jen za rok 2020 se finanční ztráty způsobené přírodními katastrofami vyšplhaly na 210 miliard dolarů. Nejedná se pouze o ztráty na infrastruktuře, průmyslu či obydlích, ale dochází i ke zpomalení ekonomického růstu. Extrémní změny počasí ovlivňují také lidské zdraví a produktivitu. Výzkumy poukazují na spojitost mezi nárůstem teplot, snížením produktivity a nárůstu onemocnění populace. Zároveň se budou zvětšovat rozdíly mezi znevýhodněnými komunitami a jedinci, kteří budou mít méně možností čelit důsledkům klimatické změny.
Ekonomické subjekty nenesou žádné přímé náklady na produkci skleníkových plynů a sociální náklady, které mají dopad na ostatní lidi. Emise se tak stávají negativní externalitou, kterou subjekty neberou v potaz, nadprodukují CO2 a další škodlivé látky a nedostatečně investují do výzkumu. Existuje mnoho schémat oceňování uhlíku (daně, emisní povolenky), které dohromady pokrývají téměř jednu čtvrtinu světové produkce skleníkových plynů. Tato schémata nutí velké znečišťovatele k inovacím a příjem z nich je možné použít k vyvažování negativních efektů skleníkových plynů. Studie oxfordské univerzity shledala, že zelené projekty (např. plán obnovy navržený Evropskou komisí), které se snaží propojit klimatické a ekonomické cíle, mají značný potenciál zvýšit národní bohatství a produktový kapitál.
Přímý i nepřímý vliv klimatické změny na finanční sektor se zatím projevuje například v pojišťovnictví, ale očekává se prudký nárůst vlivu i v bankovnictví. Centrální banky se více a více zabývají hodnocením rizik spojených s klimatickou změnou. Finanční sektor zprostředkovává soukromé investice, a proto hraje v přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti důležitou roli.
Klimatické změny a přístup obchodních manažerů
Deloitte nedávno zveřejnil shrnutí nejdůležitějších informací o klimatických změnách cílené na manažery obchodních společností, které obsahuje řadu zajímavých poznatků. Například podle jedné ze studií by 40 % mileniálů změnilo svůj přístup k firemní značce podle toho, jaký má daná společnost vliv na životní prostředí, přibližně 45 % by pak kvůli přístupu svého zaměstnavatele k udržitelnosti dokonce změnilo pracoviště. To odpovídá i jiné americké studii, podle které mělo na 30 % zaměstnanců z velkých společností v posledních letech změnit práci právě z tohoto důvodu.
Deloitte proto obchodním manažerům mimo jiné doporučuje, aby zelenou transformaci vnímali především jako příležitost a hledali nové obchodní modely, nebo aby environmentální a klimatické dopady brali více v potaz ve svém obchodním rozhodování. A to nejen ve vztahu ke svým produktům a zákazníkům, ale také na pracovišti (například skrze odměňování).
Obchodní lídři vnímají hrozbu klimatických změn, boj s nimi však zbrzdila pandemie
Průzkum Deloitte mezi obchodními lídry provedený v únoru a březnu 2021 ukazuje, že se podle většiny manažerů boj s klimatickou změnou nachází v bodu zvratu. Řada odvětví již nyní pociťuje vlivy změny klimatu a s nimi souvisejících přírodních pohrom, a to především v nedostatku vstupních surovin a materiálů.
Snahy obchodních společností transformovat hospodaření na více udržitelný model významně podkopala pandemie koronaviru. Přibližně 65 % manažerů přiznává, že jsou nuceni krátit investice do environmentálních iniciativ. Navzdory tomu však zůstávají optimističtí a věří, že by se vše mělo změnit v blízké budoucnosti, kdy společnosti naopak plánují své snahy směřující k zelené transformaci výrazně urychlit. Motivací je nejen silný tlak ze strany vlád a zákonodárců, ale také „zdola“, ze strany zaměstnanců a investorů.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
