Politický geograf Michael Romancov, zakladatel společnosti ABRA Software Jaroslav Řasa a hlavní ekonom Deloitte David Marek diskutovali na setkání pro technologické firmy o aktuální situaci i možnostech, které další vývoj přinese.

„Dnes žijeme v ekonomice, která je velmi globalizovaná, velmi fragmentovaná a velmi zranitelná. Tyto aspekty se pochopitelně podepíší na ekonomické výkonnosti všech zemí světa a nejvíce zranitelné jsou ty ekonomiky, které jsou výrazně otevřené a relativně malé, což je přesně kategorie, kam patří i Česká republika,“ připomněl David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Dále pak zmínil význam sekundárních dopadů současné situace, a sice že v celé řadě výrobků, které doposud směřovaly do Ruska, byla česká stopa. „Velmi často obsahují českou přidanou hodnotu, kus podpisu naší ekonomiky, který směřuje nejdřív do Německa nebo do jiné západoevropské země, aby následně v té finální produkci skončil třeba na ruském trhu. Kvůli sankcím nebo tomu, že západoevropské firmy dobrovolně opustily ruský trh, tam už ale tyto výrobky nesměřují.“

Priority pro další období

1. Stabilizace ekonomiky, větší odolnost vůči podobným nečekaným momentům
2. Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie
3. Nalezení celoevropského řešení pro energetickou soběstačnost
4. Otevření trhu IT expertům z Ukrajiny, ale i Ruska
5. Akceptace profesní kvalifikace s cílem usnadnit ukrajinským uprchlíkům vstup na trh práce
6. Podpoření investic do IT ochrany ve firmách
7. Digitalizace státní správy a investice do cyber security
8. Větší odolnost vůči nestabilitě v dodavatelských řetězcích
9. Diskuze podporující kritické myšlení
10. Zajištění odpovídajícího vzdělání ukrajinským dětem v Česku

Na setkání pod hlavičkou programu Deloitte Technology Fast 50 se diskutovalo o aktuální situaci z pohledu geopolitického, ekonomického i technologického a řešila se i nová role tech firem a příležitosti, které se objeví.

Panelisté se pak dále shodli na tom, že je potřeba bezprostředně začít řešit zejména profesní uplatnění uprchlíků z Ukrajiny a jejich začlenění do českého prostředí. David Marek poukázal na to, že nyní přichází do Česka řada lidí s odborným vzděláním, a proto je potřeba zamyslet se nad tím, jak akceptovat jejich kvalifikaci, aby mohli začít pracovat jako plnohodnotná profesní síla. Stejně tak by měly úřady zareagovat na demografické složení uprchíků, tedy že jde primárně o ženy s dětma – právě pro ně by mělo být zajištěno odpovídající vzdělávání. Ukrajinské děti mohou za pár let „vyřešit“ problém s nedostatkem prostředků pro financování českého zdravotnictví a důchodového systému.

Zůstanou u nás ale ukrajinští občané natrvalo? „To bude záviset na dalším vývoji. Tedy na tom, kdy a jak konflikt na Ukrajině skončí a jaká bude poválečná rekonstrukce. Jestli tam vzniknou podmínky pro to, aby Ukrajinci mohli začít rekonstruovat poničenou zemi, jestli budou mít další perspektivu, jestli tam půjde dostatečné množství finančních prostředků z jiných zemí. A pak bude výzva, jak s tím Ukrajina dále naloží. A co bude s Rusy,“ zmínil v diskuzi Michael Romancov, který působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK.

Michael Romancov, Jaroslava Řasa a David Marek na setkání Fast 50 komunity na téma Byznys v době nejisté, role tech firem

Otázka pro Michaela Romancova (politický geograf, FSV UK): V čem spočívá „jinakost“ Ruska?

„Drtivá většina Rusů nikdy nezažila, co to znamená disponovat nějakým majetkem a co znamená mít za něj odpovědnost. Všichni z nás platíme účty, ale to je něco, co v Rusku v dobách sovětských neexistovalo, všechno dodával stát – mimochodem to je jedna z nejdůležitějších reforem, kterou v Rusku začali realizovat asi před 8 lety. Dodnes většina domácností není vybavena vodoměrem nebo měřičem tepla – platí směšný paušál a nikoho nezajímá, kde se teplo bere. Není tam žádná odpovědnost za každodenní ekonomické záležitosti, a to se pak přenáší do celé řady dalších oblastí.“

Otázka pro Jaroslava Řasu (ABRA Software): Jaké příležitosti teď vznikají pro technologický sektor?

„Technologický sektor si teď může sáhnout po mnoha příležitostech. Jednou je dokončení digitalizace a státních systémů obrany. Další věcí jsou vojenské systémy – z mého pohledu by se Evropa a západní svět měly vydat cestou zbrojení, teď to neříkám proto, aby vyráběly zbraně, ale aby zkoumaly nové technologie. Máme vyvíjet moderní zbrojní systémy, kde se používá umělá inteligence, kde je IT podstatnou složkou řešení. A to je obrovská příležitost pro lidí, kteří umí programovat. V některých věcech se ale budeme muset alespoň na chvíli uskromnit a vymyslet je jinak. A to je zase obrovská příležitost pro tech sektor: vymýšlení nové logistiky ve firmách, řízení dodavatelských řetězců chytřejším způsobem než dosavadním lineárním, vyšší schopnost reakce na změnu podmínek. To je obrovská budoucnost pro IT, pro technologické firmy.“

Otázka pro Davida Marka (hlavní ekonom Deloitte): Jaké kroky teď bude potřeba udělat?

„Prošli jsme si v krátkém sledu dvěma silnými momenty z ekonomického i celospolečenského úhlu pohledu, nejdřív covidovou krizí, následně válkou na Ukrajině, a obě tyto události výrazně destabilizovaly části naší ekonomiky, a právě ta stabilizace ekonomiky teď bude primární úkol. Cílem bude dlouhodobě zajistit větší odolnost české ekonomiky a českých firem vůči podobným momentům. Kromě cyber security potřebujeme být více odolní vůči nestabilitě v dodavatelských řetězcích, zamyslet se nad tím, jestli nedává smysl v některém případě vertikální integrace, v jiném diverzifikace dodavatelů, i zkrácení v tom prostorovém slova smyslu. Dalším tématem je automatizace – zhruba 51 % ze všech pracovních činností, které existují v české ekonomice, se dají automatizovat. To bude další příležitost pro IT sektor.“