„Základem zdravotnictví jsou lidé. Nejsou to počty lůžek, nejsou to počty respirátorů. Lůžka lze postavit, techniku lze poměrně rychle dokoupit nebo vyrobit, ale mít vyškolené a motivované lidi, kteří jsou připraveni pomáhat, ti jsou zkrátka důležitější a my jsme je naštěstí v českém zdravotnictví měli,“ shrnul situaci během pandemie Pavel Hroboň, řídící partner Advance Healthcare Management Institute, v úvodu online konference na téma organizačních změn v českém zdravotnictví, kterou pořádal Deloitte ve spolupráci se společností Roche.

Velkou otázkou je podle Pavla Hroboně mimo jiné také dlouhodobá udržitelnost financování zdravotnictví. S tím souhlasí i právník a specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál a dodává, že s ohledem na mnohamiliardové investice ze státního rozpočtu je na místě očekávat kvalitní nemocniční a hygienické služby, jakož i primární a sociální péči na vysoké úrovni: „Lze za tyto peníze takovéto základní služby očekávat? Ano. Existují státy, které toto zajistí za méně peněz, než kolik do toho dává Česko. Byl současný systém veřejného zdravotnictví schopen tyto služby doručit? Říkám zčásti – lékaři a sestry odvedli výbornou práci, systém byl slabší.“

Digitalizace jako motor reformy zdravotnictví

Podle Ondřeje Dostála existuje hned několik hlavních oblastí ve zdravotnictví, u kterých koronavirová krize odhalila prostor pro zlepšení. Jednou z nich je i inovace a digitalizace oboru: „Elektronizace není řešení, je to nástroj, který musíme začít používat. Jsem přesvědčen, že práce s daty a zajištění návaznosti předávání dat mezi praktiky, nemocnicemi a sociální sférou musí být součástí veřejné zakázky.“ Další prostor ke zlepšení vidí Ondřej Dostál také v oblasti státní správy a organizace, v systému úhrad, síti poskytovatelů, systémech lékové registrace a v oblasti cen, úhrad a dostupnosti léčiv.

Epidemiolog Roman Prymula se domnívá, že by se stát měl v současné situaci zaměřit primárně na personál: „Zdravotnictví jako celek je nebývale kvalitní s ohledem na to, jaké jsou jeho finanční prostředky a jak probíhá systém řízení. Nemyslím si, že by se systém zdravotnictví jako celek zhroutil. To, co se může zbortit, je spíše ta část veřejno-zdravotnická – osobně si myslím, že řada nemocnic už je schopna se řídit takříkajíc sama a je schopna se kultivovat ku prospěchu věci. Problémem jsou veřejné části, které nelze úplně dobře řídit a kde je obrovská personální vyprahlost.“

Jak tento problém řešit? Vedle dlouhodobé investice do vzdělávání a zaměření se na motivaci lidí vidí Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a export SP ČR, například příležitost i ve zmíněné digitalizaci: „Jedinou možností, jak se vypořádat se špatnou situací na trhu práce, je nahrazování lidí technologiemi. Myslím si, že i ve zdravotnictví je to oblast, na kterou je potřeba se zaměřit. Digitalizace, automatizace, robotizace, velká data, virtuální realita, strojové učení… Zkrátka aby těch pár lidí nemuselo dělat takovou práci, kterou lze zvládnout technologiemi.“

Koronavirová krize jako zdroj zkušeností

Specifickou roli v celém systému hrají zdravotní pojišťovny. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotního úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, říká, že koronavirová pandemie přinesla pojišťovnám vedle náročných chvil také neocenitelné zkušenosti, kterých je třeba využít: „Zdravotní pojišťovny by mohly stát u zrodu reforem, které by podle mě měly nastat. Jejich role je v systému veřejného zdravotního pojištění klíčová. Otázkou nyní je, zda dostávají, mohou dostat a dostanou větší prostor. A to je potom už zase otázka nejen právního rámce, ale také určité politické kultury.“

Zdeňka Salcman Kučerová zároveň dodává, že krizi koordinace, kterou si české zdravotnictví prošlo, není pouze tuzemský problém – určité potíže s organizací se projevily i na evropské úrovni. Tento názor zastává i David Skalický, Access Director ve společnosti Roche Česká republika, a vysvětluje: „Například reakce Evropské lékové agentury. Ta začala aplikovat tzv. rolling review (regulatorní nástroj pro urychlení hodnocení slibného léku v době zdravotní krize, pozn. red.) takovým způsobem, aby se léky, které se vztahovaly ke COVIDu nebo očkování, dostaly k pacientům za poměrně enormně krátkou dobu. Otazníkem je však komunikace směrem k laické veřejnosti. Na sociálních sítích se objevovalo, že léky jsou nedostatečně vyzkoušené, zhodnocené, nicméně opak je pravdou.“

7 kroků k modernímu a efektivnímu zdravotnictví v Česku
Účastníci naší online konference s názvem Může COVID urychlit organizační změny v českém zdravotnictví? pořádanou v rámci projektu Czech DIGI@MED Award se shodli na tom, že koronavirovou krizi je potřeba vnímat především jako zdroj zkušeností a „poučení“ pro příště. A pokud české zdravotnictví dokáže zahájit transformaci a uskutečnit následujících sedm kroků, má šanci stát se robustním systémem odolným všem potenciálním krizím budoucnosti:

• Personalizace zdravotnictví
• Využití technologií a možností digitalizace
• Chytré financování a efektivní využívání zdrojů
• Eliminace neefektivního řízení veřejné části zdravotnictví
• Investice do zlepšení celkového zdravotního stavu obyvatelstva
• Reforma systému zdravotního pojištění
• Celospolečenská osvěta