Deloitte živě 

Rodičem v době koronavirové. Práce + domácí vyučování = doplň výsledek

V úterý 17. 3. 2020 to byl přesně týden, kdy mi starší dcera v rámci pravidelných hovorů po konci vyučování s nadšením oznámila, že jí začínají prázdniny. Její skandování „škola nebude, máme prázdniny“, bylo i přes telefon slyšet na druhou stranu místnosti a nutno podotknout, že na první dobrou tak trochu pobavila mě i mé kolegy. Záhy ale bylo jasné, že sranda skončila. V souvislosti s dalšími opatřeními se ze mě přes noc kromě mámy a manažerky stala ještě učitelka, šéfka takové té domácí operativy a plánovačka, která zajišťuje běžné procesy. Jaké nároky klade doba koronavirová na rodiče? A jak zkombinovat domácí školu s prací na plný úvazek?

Na chaos nefunguje žádná rovnice. Prostě si to musí sednout

První dny byly totálním chaosem. Pro nás pro všechny. Děti se odmítaly smířit s tím, že prázdniny opravdu nemají. Práce se valila ze všech stran a logicky bylo nutné na všechny úkoly bezprostředně reagovat. A do toho nám paní učitelky začaly posílat přeplněné A4 s úkoly – žádné jedno dvě cvičení z jednoho předmětu, ale kompletní probrání látky dle rozvrhu včetně odpolední „domácí přípravy“.

Naše představa, že obě děti budou v klidu sedět a samy pracovat na zadání a my se budeme moci věnovat své práci, jaksi brzy vzala za své. Snažili jsme se v chaoticky zadávaných úkolech najít nějaký systém, rychle pro sebe pobrat látku a v jednom momentu předávat zadání druhačce i páťačce. A do toho všeho samozřejmě pracovat. V manželském souboji jsem to nakonec „vyhrála“ já při skóre 1:0 pro práci a tak jsem mohla místo vyučování zasednout na střídačku ke svému pracovnímu počítači.

Tak se nám zavřely základní školy. Ze dne na den. Bez přípravy. A nikdo neví, na jak dlouho. V dětském světě se slaví, v tom rodičovské vládne zděšení. Jak bezprostředně přejet na krizový scénář a vyřešit péči o dvě školou povinné děti? To kouzelné slovo se jmenuje home office

Stejné předměty pro obě děti. Když to nejde, jedno si dá pauzu

Holky byly zpočátku iniciativní a chtěly jet podle svého školního rozvrhu, v rámci zachování našeho zdravého rozumu jsme ale najeli na spojení stejných předmětů (matika – matika). Pro nás totiž bylo mnohem lepší, když jsme řešili příklady 2×3 vs. zlomky a desetinná čísla, než kombinaci počítání vs. doplňování měkkých a tvrdých souhlásek. Pokud to kvůli odlišným třídám a předmětům zkombinovat nešlo, přišel na jedné straně nárok na pauzu (tu během dne potřeboval každý z nás). Jestli jsme ale někde našli 100% shodu, pak v tělocviku. Zadání pro páťačku „500m běhu v nerovném terénu“ jsme sice s ohledem na aktuální doporučení do výukového plánu nezařadili, zato skok do dálky jsme k velké radosti sousedů úspěšně zrealizovali. Během dne několikrát.

Nutno doplnit, že po týdnu si to celkem sedlo. Děti sice stále remcají, ale to už je takový jejich národní sport. O online výuce iniciované školou si ale stále můžeme nechat jen zdát, pokud tedy pomineme zadávání úkolů přes aplikaci Bakaláře (pouze ale pro jedno dítě a mnohdy ještě úsměvně). Kromě již zmíněného běhu v nerovném terénu máme do 23. 3. sehnat „voskovaný podklad dostatečně tuhý a vhodný pro nátěr tuší“. Až ho dcera tou tuší potáhne, zvolí techniku proškrabování a vyškrábe si… třeba kraslici? Může být, Velikonoce jsou za dveřmi, těm rádi otevřeme!

Zkoušela jsem manžela poslat do obchodu, aby se šel poptat po voskovaném podkladu dostatečně tuhém a vhodném pro nátěr tuší, nebo alespoň pro karton a svíčky, abychom si ho podomácku vyrobili, ale jen v šátku nenašel odvahu… roušky jsme nesehnali. Naštěstí (!!!) ale máme zručnou dceru a předmět Praktické činnosti – pondělní úkol zněl jasně: vytvořte si s maminkou roušku! Dcera neváhala a sama si takovou tu domácí roušku seckvakala, pogumičkovala a nasadila. Nenechala si vymluvit, že doma ji nepotřebuje, a raději v ní absolvovala i celou Prvouku.

Tenhle úkol dával smysl a je zase fajn, že ho paní učitelka zařadila. Děti od reality odtrhovat nemůžete a tak jsme to rovnou spojili s popisem aktuální situace a výkladem o době koronavirové. Podařilo se nám tak v rámci jednoho tématu zabrousit do Přírodovědy (lidský organismus a jeho boj s infekcí), Vlastivědy (kde nemoc propukla a jak jsou na tom sousedící státy s ČR) i Prvouky (nutná opatření mezi lidmi, role státu, solidarita).

Jak si to tedy doma alespoň trochu usnadnit?
5 rad, jak zkombinovat vyučování s prací

Najeli jsme na pět základních pravidel. Třeba pomohou i vám:

  1. Koutek pro práci i studium
    Každý by měl mít svůj vlastní prostor – třeba jen stejné místo u stolu, kde by mohl sám pracovat, učit se nebo odpočívat. Pomáhá to vytvářet režim a bojovat proti ponorce.
  2. Škola začíná v 9. A přes to prostě nejede vlak!
    Nasnídat, vyčistit zuby, převléknout. Pravidelnost je základ. Dcera mi ale právě kouká přes rameno a říká, že „to s tím vlakem je blbost, protože s ním nejezdíme, takže nám nikdy neujede!“
  3. Evidujeme si to, co jsme udělali, a co je ještě před námi
    Škola úkoly zadává chaoticky, proto jsme najeli na vlastní tabulkový systém, kam si píšeme všechny nové úkoly, datum zadání a jeho splnění. To do list dcery baví a dále motivuje.
  4. Právo na odpočinek, pravidelné stravování
    Pauzy jsou potřeba, stejně jako svačiny. S ohledem na efektivní plánování zásob jedeme podle jídelníčku a s humorem jídlo proti pípnutí čipu vydáváme: „To máme zase jedničku? Ach jo!“
  5. Využití her jako názorná pomůcka
    Snažíme se propojovat výuku s tím, co doma máme. Prvouka – hra s kartičkami se zeleninou a ovocem – jejich třídění a diskuze. Pro starší se osvědčují on-line kurzy (doplňování i/y, počítání).

Štěstí v neštěstí aneb nesporné výhody individuální výuky

Všechno to má pochopitelně i nějaká ta pozitiva. Individuální výuka je k nezaplacení, o to více, že na běžných základkách ji děti nezažijí. Dcery teď tak chápou novou látku bez problémů a ihned ji úspěšně aplikují. No a já mám pak obrovské štěstí nejen v tom, že jsme na domácí výuku dva, ale že pracuji v Deloitte, kde je home office prověřený nástroj a benefit pro všechny.

V technologické éře jsme běžně zvyklí na komunikaci s kolegy přes Skype, máme video konference. Jen to teď znamená, že když si dáváme online schůzku přes oběd, s největší pravděpodobností u toho míchám rajskou a posunky dávám dcerám najevo, že za 10…9…8… a tak dále se ze mě stane paní učitelka, která ještě před nandáním rajské rozdá pochvaly za splněné úkoly.

Závěrem nutno doplnit, že veškerá opatření státu kvituji, byť to na nás i na byznys klade obrovské nároky. Chráníme sebe a své rodiny, chráníme chronicky nemocné lidi, chráníme zdravotníky a celý systém, aby nezkolaboval. A to je prostě povinností každého z nás…

Aktuální situace je náročná. Pro všechny. O tom není sporu. Pochopitelně se to absolutně nedá srovnávat s tím, co zažívají právě lékaři a zdravotní sestry. Ti se zavřít doma a učit své děti nemohou, spolu s nimi ani další záchranáři… Před všemi smekám a přeji jim hodně sil!

PS: Jaké rady a tipy se v domácím vzdělávaní v kombinaci s prací na plný úvazek osvědčili vám? A co děláte pro to, abyste se doma nezbláznili? Budu ráda, když mi napíšete.

Home office Online vzdělávání Práce z domova Koronavirus

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right