Za leden až listopad hospodařila centrální vláda s deficitem 337 mld. Kč, v samotném listopadu pak deficit činil 50 mld. Kč. Dvanáctiměsíční saldo aktuálně činí 355 mld. Kč. Oproti novelizovanému rozpočtu se vybírají pomaleji jak příjmy, tak výdaje. Vybralo se 85 % celoročního plánu, zatímco se utratilo zhruba 86 % celoročního plánu a aktuálně máme za sebou 92 % roku. Stále pokulhávají příjmy z EU, nejspíš kvůli pomalému náběhu nového programovacího období.
Výsledek plnění rozpočtu za listopad není špatný. Stát sice hospodařil v listopadu s deficitem 50 mld. Kč, ale v listopadu 2021 činil deficit 67 mld. Kč a v listopadu 2020 68 mld. Kč. Vláda musela tento rok vynakládat mimořádné výdaje na tzv. úsporný tarif a další výdaje v souvislosti se zvládáním energetické krize (v letech 2020 a 2021 zase běžely covidové programy). Je tak naděje, že by deficit mohl skončit o něco lepším výsledkem než nedávno schváleným deficitem 375 mld. Kč.
Poslanecká sněmovna již schválila rozpočet na rok 2023 s deficitem 295 mld. Kč. Otazník přetrvává nad střednědobou konsolidací veřejných financí, které jsou jednoznačně na neudržitelné trajektorii. Dluhopisové trhy jsou poslední dobou nervózní, o čemž svědčí nedávný výprodej britských dluhopisů a následný pád premiérky Trussové.
Česká ekonomika se dostala do hledáčku finančních trhů, když ji nedávno označila jedna investiční banka jako ekonomiku s rizikem měnové krize. V současné situaci je proto velmi důležité představit kredibilní strategii fiskální konsolidace. Vláda sice počítá s postupnou redukcí strukturálních deficitů tempem 70 mld. Kč ročně, ale není jasné, jakým způsobem tohoto cíle dosáhne, když dogmaticky trvá na nezvyšování daní.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
