Řada společností, zejména ze severní Moravy a Slezska, byla postižena rozsáhlými povodněmi, které v září letošního roku postihly Českou republiku. Připravili jsme pro vás shrnutí možných dopadů povodňových škod na účetní závěrku roku 2024.
Škoda je definována v § 28 vyhlášky 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů („vyhláška“), jako fyzické znehodnocení, tj. neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob (včetně plodin). Pokud byl tedy majetek povodní nenávratně poškozen a je nutné ho zlikvidovat (demolice, šrotace, odvoz atp.), je odpis jeho zůstatkové hodnoty proúčtován do „Jiných provozních nákladů“, konkrétně účetní skupiny 54x, škody vyplývající z mimořádné živelní události.
Pokud je likvidována pouze část majetku (např. stavby), je nutné stanovit zůstatkovou hodnotu vyřazované části. Jediným vodítkem v české účetní legislativě je Český účetní standard pro podnikatele 013, který říká, že míra odepsanosti vyřazované části je shodná s mírou odepsanosti zbytku. V praxi účetní jednotky pro rozdělení zůstatkové hodnoty volí nejčastěji buď fyzický poměr (např. 30 %), nebo poměr pořizovacích cen jednotlivých částí.
Pro zajištění průkaznosti účetních záznamů je nezbytné mít k vyřazení majetku nebo k likvidaci zásob protokoly (zápisy inventarizační nebo likvidační komise, doklady o zlikvidování apod.). Vhodná je také foto- nebo videodokumentace, která je doporučována či vyžadována také při nárokování pojistného plnění apod. Pokud ještě k fyzické likvidaci/vyřazení majetku nedošlo, např. proto, že nebylo možné ještě stanovit celkový rozsah poškození, pak je nutné vytvořit k danému majetku opravnou položku (viz níže).
Tyto náklady jsou obvykle daňově uznatelné (viz § 24 odst. 2 písm. l, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).
Společnosti budou vynakládat vysoké náklady na opravy, které musí být rozeznány jednorázově ve výsledovce, protože se jedná o náklady na uvedení aktiva do původního stavu před poškozením, tedy nelze je považovat za technické zhodnocení. Nicméně je třeba si uvědomit, že i v rámci oprav může společnost přistoupit k takové úpravě, která parametr technického zhodnocení splní, např. některé stavební úpravy nebo technologie. Ve specifických případech (zejména u staveb) proto doporučujeme provést analýzu vynaložených nákladů s ohledem na definici technického zhodnocení v § 47 odst. 4 vyhlášky.
Fyzické poškození majetku a přerušení provozu jsou indikátory možného snížení hodnoty majetku, a tedy možné tvorby opravné položky. Doporučujeme inspirovat se Interpretací Národní účetní rady I-45.
V případě, že zásoby nejsou povodní zcela zničeny, je nutné stanovit, zda je cena, za kterou jsou vedeny v účetnictví, zpětně získatelná a případně natvořit opravnou položku, která bude toto snížení hodnoty reflektovat. Připomínáme, že v případě nedokončené výroby a výrobků není možné, aby do jejich hodnoty vstupovaly náklady na odstranění poškození způsobeného povodněmi.
Veškeré náklady spojené s odstraňováním škod (náklady na odklízení bahna, suti, demolice) jsou účtovány přímo do výsledovky, dle své povahy (obvykle mzdové náklady a náklady na služby). Společnost by měla v příloze v účetní závěrce zveřejnit vyčíslení takových nákladů, protože se jedná o položku svým charakterem zcela mimořádnou a nesouvisející s běžnou činností společnosti.
Často se stává, že při likvidaci majetku (viz výše) lze jeho některé části „zachránit“ a použít je např. jako náhradní díly. V tomto případě je nutné takto „nově“ získaný majetek/zásobu rozeznat v účetnictví s využitím řádku výsledovky „Aktivace“ (účetní skupina 58x) v ocenění reprodukční pořizovací cenou (§ 25 odst. 1 písm. l Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů („ZoU“)).
Pokud byla společnost proti škodám způsobeným povodní pojištěna, pojistnou událost řádně nahlásila a
Výnosy z přijaté kompenzace jsou rozeznány jako „Jiný provozní výnos“ na účtu 64x. V příloze v účetní závěrce je nutné uvést detail k tomuto výnosu spolu se souvisejícími náklady (viz výše) a popsat jeho mimořádný charakter. Takovýto výnos nevstupuje do ukazatele obratu.
Tato následná událost dokládá skutečnost, že ke konci období existoval nezpochybnitelný nárok na plnění od pojišťovny i jeho výši. Společnost tedy výnosy rozezná obdobně jako v bodě výše a současně vykazuje pohledávku z titulu pojistného plnění v řádku „Jiné pohledávky“.
V případě, že kompenzace od pojišťovny nebyla do data vydání účetní závěrky přijata, musí společnost zvážit, zda může podložit svůj nezpochybnitelný nárok (analýza pojistné smlouvy a nahlášení pojistné události) a také zda v případě, že tento nárok existuje, zda je schopná spolehlivě odhadnout výši plnění. K tomuto účelu může dobře posloužit průběžná komunikace s pojišťovnou. Pokud je možné výši plnění spolehlivě odhadnout a nárok na plnění není zpochybnitelný, pak společnost rozezná výnos z očekávané kompenzace obdobně jako v předchozích případech, ale v rozvaze bude vykazovat pohledávku za očekávaným plněním v rámci „Dohadných účtů aktivních“. Případnou nejistotu ohledně stanovení částky je nutné popsat v příloze v účetní závěrce. Pokud není možné spolehlivě stanovit částku očekávané kompenzace nebo existuje pochybnost o nároku společnosti na toto plnění, pak není možné o výnosu a pohledávce účtovat a tato je zveřejněna pouze jako podmíněná pohledávka v příloze v účetní závěrce. Domníváme se, že častým případem pojistných plnění s nejistou výší může být
V některých případech se může stát, že společnost obdržela kompenzaci od pojišťovny, ale ještě ji nevznikly náklady, které má pojistné plnění pokrývat. Jedná se například o situaci, kdy společnost ještě nevynaložila náklady na opravu poškozeného majetku. Zdůrazňujeme, že v tomto případě by bylo nesprávné výnosy z pojistného plnění časově rozlišovat, a to z toho důvodu, že společnost nemá vůči pojišťovně žádný závazek něco v budoucnu plnit. Pokud byla nastavena pojistná smlouva tak, že po doložení škody je obdrženo pojistné plnění bez ohledu na náklady vynaložené společností k odstranění škod, resp. takové náklady ani ve skutečnosti vynaložené být nemusí, pak je celé přijaté pojistné plnění výnosem v okamžiku jeho přiznání. Zároveň není možné na náklady, které společnost v budoucnu na opravu případně vydá, tvořit rezervu (viz níže) či dohadnou položku, protože společnost není k vynaložení těchto nákladů jakkoliv povinována. Pojistné plnění tak fakticky kryje utrpěnou škodu, která se účetně projevila např. v tvorbě opravné položky (viz výše).
Společnost by měla zvážit, zda jí z uzavřených smluv (zejména odběratelských) neplynou závazky, které nebude moci v důsledku přerušení provozu a povodňových škod vypořádat. Často bude klíčové, zda smlouva obsahuje ujednání o vyšší moci a jejich přesná formulace. Je tak možné, že po důkladné právní analýze bude muset společnost natvořit rezervu na hrozící pokuty a penále z titulu neplnění uzavřených smluv.
Zdůrazňujeme, že není možné tvořit rezervu na náklady na odstranění škod po povodních, stejně tak není možné tvořit rezervu na budoucí provozní ztráty, které společnost v důsledku škod očekává.
V některých případech mohou být následky povodňových škod (na majetku a vyplývající z přerušení provozu) tak rozsáhlé, že mohou ohrožovat předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky. Vedení společnosti má povinnost vyhodnotit, zda existuje skutečnost, která by společnost významně v její činnosti omezovala nebo by jí zabraňovala pokračovat v činnosti v dohledné budoucnosti. V případě identifikované významné nejistoty je povinností účetní jednotky takovou nejistotu náležitě popsat v příloze v účetní závěrce.
Pokud by byly důsledky povodní takové, že se společnost rozhodne svoji činnost ukončit, nebo nemá ani jinou možnost, pak musí být účetní závěrka sestavena na základě jiných účetních metod (zejména se jedná o metody ocenění a vykazování závazků) a tato skutečnost musí být opět náležitě popsána v příloze v účetní závěrce (§ 7 odst. 3 ZoU).
Je možné, že některá odvětví budou mít v souvislosti s povodněmi nárok na dotace od státu. V případě dotací se postupuje velmi obdobně jako u pojistných událostí, ale stěžejní otázkou bývá spíše okamžik vzniku nezpochybnitelného nároku na dotaci. Pokud je dotační program vypsán až po konci účetního období nebo okamžikem podání žádosti nevzniká nezpochybnitelný nárok, pak není možné dotaci přijatou v následném účetním období chápat jako upravující událost a rozeznat výnos v aktuální účetní závěrce. Dotace je rozeznána jako výnos až v následujícím období a v aktuální účetní závěrce je možné tuto skutečnost zveřejnit pouze v příloze v účetní závěrce v následných událostech.
Získané i poskytnuté dary na povodně jsou vykazovány jako Jiný provozní výnos, resp. Jiný provozní náklad v okamžiku jejich přijetí/poskytnutí. Upozorňujeme na skutečnost, že dary v souvislosti s povodněmi mají specifický režim z pohledu daně z příjmů.
Závěrem zdůrazňujeme povinnost společnosti poskytnou v účetní závěrce (zejména tedy v příloze) dostatečně detailní informace, které pomohou uživateli činit ekonomická rozhodnutí, a to i nad rámec předepsaných povinných zveřejnění dle českých účetních předpisů (§ 7 ZoU). Jedná se zejména o vyčíslení nákladů a případných výnosů souvisejících s povodňovými škodami a jejich odstraňováním.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
