S poklesem biodiverzity stoupá riziko nové pandemie

Biodiverzita nastavuje zrcadlo lidské činnosti a jeho dopadům na přírodu. Nejedná se ale o pohled nikterak lichotivý. Podle Living Planet Index 2020 došlo od roku 1970 k poklesu populace některých zvířat průměrně o 68 %. Tomuto poklesu nedokáže zabránit ani evropská síť chráněných stanovišť a druhů – z jejího nejnovějšího hodnocení plyne, že se situace chráněných druhů nezlepšuje. A to potvrzuje i nový Global Biodiversity Outlook 5, podle které musí být potřebná řešení komplexní a propojená. Koneckonců, ochrana biodiverzity je v zájmu celého lidstva. Byť pandemie COVID-19 krátkodobě zlepšila některé oblasti životního prostředí v Evropě, zejména pak kvalitu ovzduší, dlouhodobě bude mít ztráta biodiversity zásadně negativní důsledky. Spolu se zásahy do přirozených biotopů se totiž zvyšuje riziko přenosu doposud neobjevených nemocí na člověka. 

Trendy v oblasti energetiky jsou pozitivní, k dosažení cílů EU však současná opatření nemusí stačit

V posledním kvartálu roku 2020 spatřilo světlo světa několik zpráv, sdělení a studií, které nejen bilancují vývoj různých odvětví energetického sektoru, ale zároveň stanovují vizi do let následujících. EU i Česká republika nahlíží na budoucnost této oblasti pozitivně a snaží se zahájit řadu iniciativ. Řeč je například o Modernizačním fondu – novém dotačním projektu, který aktuálně v Česku startuje. Významnými tématy jsou také pokrok v konkurenceschopnosti čisté energie, strategie ke spuštění Renovační vlny pro Evropu či trendy vývoje plnění cílů v oblasti klimatu a energetiky. 

Budoucnost patří udržitelnosti: Jak nová legislativa EU posílí postavení spotřebitelů?

V roce 2021 můžeme ze strany EU očekávat řadu legislativních novinek, které budou provázet snahu o implementaci Zelené dohody pro Evropu a transformaci unijní ekonomiky. Spotřebitelé by při svém rozhodování měli mít k dispozici ověřené údaje o dopadu výrobků na životní prostředí, jejich životnosti či opravitelnosti. Budoucnost tak patří výrobkům, které déle vydrží, lze je snáze opravit a po ukončení jejich životnosti recyklovat a znovu využít. Snahy EU se v budoucnu zaměří také na snižování emisí metanu nebo používání bezpečnějších chemických látek šetrnějších jak k lidskému tělu, tak k životnímu prostředí. Začátkem je nová celoevropská databáze nebezpečných látek. 

EU zpřísnila pravidla přepravy plastového odpadu, zapracovat chce také na recyklaci

S novým rokem přichází zbrusu nové odpadové zákony. Do legislativy se dostala například novela zákona o zadávání veřejných zakázek zavádějící povinné odpovědné veřejné zadávání. Zadavatelé veřejných zakázek tak mimo jiné budou muset myslet na využívání prvků oběhové ekonomiky. Novinky přišly i z EU, která výrazně zpřísnila pravidla ohledně přepravy odpadů z plastů. Plastovým odpadem se zabývá také analýza Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství, podle které bude muset EU zapracovat na jeho recyklaci a navrácení zpět do oběhu. Oběhová ekonomika a její principy jsou také v hlavní roli nové studie OECD. Ta zdůrazňuje, že města a regiony mohou při přechodu na oběhovou ekonomiku hrát důležitou roli. 

Díky novele vodního zákona bude Česko moct lépe reagovat na stále častější sucha

V oblasti regulace nakládání s vodou došlo koncem roku 2020 k několika zásadním změnám. Na národní úrovni byla schválena tzv. suchá novela vodního zákona, která mimo jiné reaguje na stále intenzivnější sucha a zavádí způsoby jak na sucha reagovat. Do Poslanecké sněmovny se pak dostal návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů, který by měl povýšit ochranu vod na novou úroveň. Na evropské úrovni pak byla schválena nová směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě, která zvyšuje požadavky na kvalitu vody, kontrolní mechanismy států a přístup k pitné vodě. 

Správně nastavený compliance program umožňuje vyvinit se z trestní odpovědnosti

Institut vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti v trestním řízení za předpokladu funkčního a správně nastaveného compliance programu se do českého právního řádu dostal na základě inspirace ze zahraničí a po dobu své existence u nás prodělal řadu změn. Na rozdíl od zemí, jako je například Španělsko, Francie nebo Itálie, je právní úprava „možnosti vyvinění pomocí compliance programu“ v České republice velice stručná. Jak na tuto problematiku nahlíží třetí přepracované vydání metodiky Nejvyššího státního zastupitelství a některá soudní rozhodnutí z poslední doby?