Udržitelné investice jsou výhodnější než tradiční fondy a odolnější proti dopadům pandemie

V březnu nabylo účinnosti dlouho očekávané nařízení o udržitelném investování (SFDR) zavádějící nové požadavky na informovanost investorů a transparentnost v oblasti finančních služeb. Nová regulace však ještě není kompletní a oproti avizovaným plánům se zpřesnění povinností zpozdí. To je špatná zpráva zejména pro investory, protože podle studií finančních společností popularita udržitelných investic strmě roste. A transparentnosti se týká i nové usnesení Soudního dvora EU, podle kterého má Evropská investiční banka povinnost přezkoumávat svá rozhodnutí, jež mají dopad na životní prostředí a sociální oblast. 

Opravit, nebo vyhodit? Nová unijní legislativa má zajistit delší životnost domácích elektrozařízení

První čtvrtletí roku 2021 přineslo celou řadu novinek v oblasti oběhového hospodářství. Například dlouho očekávaná regulace jednorázových plastů dostává konkrétní obrysy, a Evropská komise proto vydala nařízení o novém způsobu označování takových výrobků. V účinnost vstoupila i sada nařízení o ekodesignu, které výrobcům elektrozařízení stanovují povinnost zajistit dostupnost náhradních dílů až 10 let poté, co přestanou dané výrobky uvádět na trh. Mezi další novinky patří zjištění Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, která vypočítala, že přechodu na oběhové hospodářství by nejvíce prospěla globální změna fiskální politiky, či nová zpráva Evropské agentury životního prostředí, podle které výroba plastů zlevnila mimo jiné i vlivem pandemie a souvisejícího poklesu hospodářských aktivit. 

Klimatické změny mají globální dopad na ekologii i ekonomiku. EU připravila novou adaptační strategii

Evropská unie si je vědoma všudypřítomných dopadů klimatických změn, a proto v uplynulých měsících připravila novou strategii, s jejíž pomocí by měly evropské státy lépe dosáhnout klimatické neutrality a společně se na nadcházející změny efektivně připravit. Další novinkou je nařízení Evropské komise, které upravuje, jakým způsobem budou z palubních počítačů osobních vozidel sbíraná data o emisích CO2. Klimatické změny jsou ale stále významnějším tématem i pro byznys a společnosti z nejrůznějších sektorů, a dokonce i pro jednotlivce. Například pro mileniály je vliv značky na životní prostředí zásadní do takové míry, že by kvůli tomu změnili svého zaměstnavatele. A společnosti o tom dobře vědí – globálně až 30 % z nich již pociťuje dopady klimatické změny na každodenní chod firmy. 

Soudní dvůr EU: Orgány musí zpřístupnit vnitřní komunikaci o životním prostředí, pokud převažuje veřejný zájem

Právo životního prostředí je komplexní a rychle rostoucí soubor různých norem, které zásadně dopadají na náš svět. I proto je důležité obsah takových regulací neustále zkoumat, upřesňovat a opakovaně vykládat. Soudní dvůr EU v tomto ohledu vydal dva zásadní rozsudky. V prvním se věnuje povinnosti zkoumat dostupnost bezpečných alternativ předtím, než jsou na trh uvedeny nebezpečné chemické látky. Ve druhém pak vykládá, za jakých podmínek musí veřejné orgány zpřístupnit veřejnosti svou interní komunikaci týkající se životního prostředí. Pozadu ale nezůstala ani Evropská komise, která vydala pokyny ke škodě na životním prostředí. Díky tomu by mělo být vymáhání nápravy jednodušší a jednotnější. A v Česku pak vláda schválila Statní politiku životního prostředí 2030, kterou stanovuje cíle ochrany životního prostředí. 

Nejvyšší soud ČR: zákonná záruka se při výměně věci nebo její opravě neobnovuje

O zákonné záruce, resp. terminologií zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („občanský zákoník“) zákonné povinnosti z vadného plnění, bylo napsáno odbornou i laickou veřejností již mnoho. Všichni si v této souvislosti nejspíše vybavíme dlouhotrvající akademickou polemiku o povaze ustanovení § 2165 odst. 1 občanského zákoníku. Tedy zda předmětné ustanovení zakládá odpovědnost prodávajícího za jakékoliv vady, které se na věci ve lhůtě 24 měsíců od převzetí kupujícím projeví nebo toliko reklamační lhůtu k uplatnění vady existující již v době převzetí věci kupujícím. 

Novela zákoníku práce zavedla institut sdíleného pracovního místa

Skloubení zaměstnání s mateřstvím a rodičovstvím, ale i stále častější požadavek absolventů na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem se odrazily v poslední novele zákoníku práce. Od letoška mohou zaměstnanci sdílet pracovní místa a zaměstnavatelé mohou využít státní finanční podporu, když sdílené pracovní místo vytvoří.