Právní úprava coworkingu

Coworkingové prostory představují v dnešní době stále populárnější způsob, jak podnikatelsky využít komerční nemovitost za účelem dosažení zisku. Podobně jako u standardního pronájmu i zde vlastník poskytuje budovu nebo její část k dočasnému užívání třetí osobě, přičemž tato třetí osoba za to platí dohodnutou úplatu. Rozdíl však spočívá v tom, že v coworkingu jsou tytéž prostory užívány více různými subjekty a těmto je umožněno i velmi krátkodobé užívání. Konkrétní uživatel si tedy může pronajmout třeba i jen jednu kancelář, či dokonce jediné pracovní místo v open space kanceláři na jediný den, a to s vysokým komfortem moderní kanceláře a možností užívat společné prostory, tiskárny, jinou kancelářskou techniku, kuchyňky, další služby v podobě asistentky apod. 

Zájem o sdílené ubytování v Praze roste, město ročně tratí na neodváděných místních poplatcích miliony

Počet turistů v Praze se každoročně zvyšuje přibližně o 300 tisíc a s tím logicky rostou i požadavky na ubytování. Zatímco ubytovací kapacita nabízená platformami typu Airbnb či HomeAway se za dva roky zvýšila o 34,1 procent, počet hotelových lůžek zůstal téměř stejný. Růst turismu i oblíbenosti sdílených platforem má negativní dopady na město či jeho části a ovlivňuje místní trh s nemovitostmi. Legislativa i hotelová zařízení přitom na rozmach sdílené ekonomiky reagují jen pomalu. Co pomůže zvýšit flexibilitu trhu? 

TechLaw zpravodaj: Ochrana osobních údajů [říjen 2019]

Tento měsíc vás v oblasti ochrany osobních údajů informujeme o nejdůležitějších poznatcích ze zveřejněných informací týkajících se kontrol a rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů za první pololetí 2019, o dalším vývoji v otázce kodexů chování a certifikací, o metodice postupu při porušení zabezpečení osobních údajů a při informování zákazníků o zpracování, o důležitém rozhodnutí ve vztahu ke cookies a rovněž o snaze sjednotit postup při ukládání pokut napříč Německem, případně celým evropským prostorem. 

Budoucnost v nájemním bydlení?

Současným mediálním prostorem hýbou termíny globálních megatrendů, jako je urbanizace, nástup nových generací mileniálů a generace Z, životní a profesní flexibilita, nárůst významu vzdělanostní ekonomiky a robotizace, odpovědnost za udržitelný rozvoj nebo neustále se rozevírající sociální nůžky. Každý z těchto megatrendů se propisuje do různých odvětví ekonomiky a do společnosti, ale také budou, i když možná ne zjevně na první pohled, všechny společně zasahovat do trhu s bydlením a budou měnit standardy, které panovaly během 20. století. 

Právní rizika při nabývání nemovitostí

V posledních letech jsme v České republice zažívali stálý růst cen nemovitostí, a to zejména bytů a budov pro komerční využití, jako jsou kanceláře nebo obchodní prostory. Díky tomu pak realitní trh v současnosti skýtá ideální podmínky pro prodávající. Pro kupující z tohoto stavu naopak plyne slabší pozice, a to zejména co do vyjednávající síly a možností ovlivnit podobu transakce. Zjednodušeně řečeno, kupující si nemohou příliš diktovat, protože vhodných nabídek není mnoho. Obvykle naopak existuje více zájemců. Výše uvedené okolnosti pak vyvíjí na realitní investory tlak v tom směru, aby kromě jiných parametrů transakce rovněž polevili na obezřetnosti ohledně řádného ošetření možných právních rizik spojených s nabývanou nemovitostí. Takový ústupek na opatrnosti ohledně právních rizik však v žádném případě nemůžeme doporučit. 

Cesta Deloitte do nových kancelářských prostor

Již před 8 měsíci se společnost Deloitte přestěhovala do nových prostor budovy Churchill v Italské ulici. Samotné přestěhování bylo velmi rychlé, ale předcházel mu dlouhý, téměř pětiletý proces, který nové prostory postupně formoval a společnost na přechod připravoval. Realitní tým Deloitte měl tu příležitost být v procesu od samého počátku a získat tak unikátní zkušenosti z tohoto projektu. 

Ikona stavebnictví – Petronas Twin Towers

Být nejlepší na světě, dokázat něco, co ještě nikdo předtím nezvládl, a dostat se do všeobecného povědomí. Tyto a další důvody motivují jednotlivce i celé národy k překonávání rekordů a posouvání hranic možného ve všech oblastech lidského života. Jedním z nejsledovanějších „závodů“ je vybudování nejvyšší stavby. Zatímco od středověku až do konce 20. století patřil titul nejvyšší budovy světa výhradně křesťanským chrámům v Evropě nebo mrakodrapům v USA, od roku 1998 se tento titul přesunul do Asie, kde o něj soupeří země, které jsou často označovány za rozvojové. Jejich motivací je demonstrovat světu svůj technologický pokrok a připravenost stát se důležitým hráčem světového hospodářství. První z těchto zemí byla Malajsie, která titul získala v roce 1998 zásluhou ne jedné, ale hned dvou budov – Petronas Twin Towers. 

Pražský rezidenční trh: pokles prodejů, více volných bytů

Pražský developerský trh má za sebou prvních šest měsíců letošního roku. Nastavená cenová hladina na trhu nabízených developerských projektů spolu s opatřeními ČNB dosáhly poklesu prodejů a na trhu se zvýšila zásoba volných bytů. Trend dynamického růstu cen se výrazně zpomalil. Pokles cen však očekávat nelze, nelze proto v dalších měsících předpokládat ani výrazné zvýšení poptávky. Nabídka nových projektů a bytů je mírně podprůměrná a lze tedy soudit, že cenové parametry volných bytů čeká stagnace. 

Češi potřebují na vlastní bydlení 11,2 ročních platů, stále nejvíce v Evropě

V České republice je i nadále vlastní bydlení nejméně dostupné v Evropě, k pořízení bytu o rozloze 70 m2 potřebujeme 11,2 ročních průměrných platů. Další prvenství, které nepotěší, si naše země připsala v kategorii vývoje transakčních cen. V loňském roce zde vzrostly ceny nového bydlení o 16,8 %, což je nejvíce ze všech 16 sledovaných zemí. Jaké faktory stojí za těmito nelichotivými výsledky? A jak si vedou ostatní země? Nahlédněte do aktuálního Deloitte Property Indexu.