Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí je v případě rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečným stavem rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí. Pro poplatníky, kteří historicky ve svých přiznáních k dani z nemovitých věcí vycházeli ze skutečného stavu pozemků, to může znamenat povinnost podat daňové přiznání v roce 2021.
Vládní opatření přijatá v souvislosti s druhou vlnou koronavirové pandemie opět omezila fungování řady firem a podnikatelů. Jako jeden z nástrojů pro zmírnění negativních dopadů tohoto omezení schválila vláda program Covid – Nájemné 2, v jehož rámci mohou podnikatelé a firmy žádat o dotaci na komerční nájem. Od první výzvy se liší tím, že již neobsahuje podmínku, aby pronajímatel slevil žadateli minimálně 30 procent nájemného. Za jakých podmínek se tedy může žádat? A jak trh s komerčním nájmem poznamenala současná krize?
Pro stanovení daně z nemovitých věcí se vychází z údajů evidovaných v katastru nemovitostí, nicméně v případě rozporu se skutečným stavem vycházela dosavadní praxe ze skutečného stavu. Tento postup nebyl vždy akceptován ze strany správce daně, byť se k němu dlouhodobě přikláněla související judikatura. Navrhovaná novela zákona o dani z nemovitých věcí by v této problematice měla přinést zásadní posun. Jaký vliv může mít na konkrétní daňovou povinnost?
Všeobecný ekonomický útlum, který má na svědomí pandemie koronaviru, se promítnul i v oblasti nájemního bydlení. Zatímco průměrná výše nájmů až doposud dlouhodobě stoupala, v první polovině roku 2020 došlo k obratu a ceny poklesly v průměru o 2,6 %. Jakých pražských bytů se tato náhlá změna trendu dotkla? Jaké další faktory mají na určování výše nájemného vliv? A ve kterých částech Prahy je bydlení nejdražší? Těmto otázkám a dalším souvisejícím tématům se věnuje Analýza nájemního bydlení, kterou pro Magistrát hlavního města Praha připravil realitní tým Deloitte.
Přestože je pandemie koronaviru spojována především s ekonomickým útlumem, specifickou oblastí v tomto směru zůstává i nadále realitní trh. Navzdory poklesu poptávky se již druhé čtvrtletí letošního roku nese v duchu zvyšování ceny prodaných bytů, kdy průměrná částka za metr čtvereční stoupla na 67 tisíc korun. Češi si tak připlatili o 2,4 % více než v předcházejícím období. Vyplývá to z průzkumu Deloitte Real Index.
Po zhruba půlročním legislativním procesu nabyl dne 26. září 2020 účinnosti zákon o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (resp. zrušení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.). Ve stručnosti si připomeňme vymezení nemovitostí, které tak již dani z nabytí nemovitých věcí nepodléhají, a také s tím související úpravy zákona o daních z příjmů.
Podle aktuální studie Deloitte Property Index 2020, která každoročně analyzuje rezidenční trh v Evropě, se v roce 2019 zvýšila obliba nájemního bydlení, a to zejména ve velkých městech sledovaných zemí. Do studie se tentokrát zapojilo hned 63 měst z 23 zemí. Jak si stojí tři největší česká města v porovnání se zbytkem žebříčku?
Od 3. března letošního roku nabyl účinnost zákon o realitním zprostředkování, který pro realitní zprostředkovatele (dále v tomto článku jen „zprostředkovatel“) stanoví povinnost poskytnout zájemci o nabytí nemovitosti, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitost (což může být například nájem), informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na nemovitosti, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. Co z tohoto zákona tedy konkrétně vyplývá?
Novela č. 163/2020 Sb. občanského zákoníku prošla legislativním procesem a je podepsána prezidentem. Cílem této novely je upravení dílčích nedostatků, na které se běžnou praxí přicházelo. Novela zahrnuje několik změn, v tomto článku odpovíme na základní otázky, které se týkají úpravy předkupního práva a nových pravidel pro vlastníky bytů, jež provozují krátkodobé ubytování. Celé znění schválené novely, která nabývá účinnosti 1. července 2020, lze najít ve sněmovním tisku č. 411.
