Rozvoj českých měst: Největší brzdou je proces povolování, komplikovaná je i komunikace mezi jednotlivými aktéry

Aby se velká města mohla dále rozvíjet, je nezbytná efektivní spolupráce městských správ a developerů. Pro příklady nemusíme chodit daleko – významný důraz na kooperaci municipalit, projektantů, investorů a dalších subjektů kladou například Varšava, Mnichov, Bordeaux nebo Kodaň. Uvedeným městům, jejich rozvoji a systémům developerských kontribucí jsme se věnovali i v naší Deloitte studii. Jak probíhá rozhodování o využití daného území? Jakým způsobem jsou nastaveny role jednotlivých aktérů? A co si z přístupu zahraničních měst může odnést Praha? Odpovědi na tyto a další otázky zazněly v našem live streamu. 

Novela zákona o dani z nemovitých věcí: Kdo má povinnost podat v roce 2021 daňové přiznání?

Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí je v případě rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečným stavem rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí. Pro poplatníky, kteří historicky ve svých přiznáních k dani z nemovitých věcí vycházeli ze skutečného stavu pozemků, to může znamenat povinnost podat daňové přiznání v roce 2021. 

Dopad koronavirové pandemie na nemovitostní trh

Vládní opatření přijatá v souvislosti s druhou vlnou koronavirové pandemie opět omezila fungování řady firem a podnikatelů. Jako jeden z nástrojů pro zmírnění negativních dopadů tohoto omezení schválila vláda program Covid – Nájemné 2, v jehož rámci mohou podnikatelé a firmy žádat o dotaci na komerční nájem. Od první výzvy se liší tím, že již neobsahuje podmínku, aby pronajímatel slevil žadateli minimálně 30 procent nájemného. Za jakých podmínek se tedy může žádat? A jak trh s komerčním nájmem poznamenala současná krize? 

Významná změna v zákoně o dani z nemovitých věcí

Pro stanovení daně z nemovitých věcí se vychází z údajů evidovaných v katastru nemovitostí, nicméně v případě rozporu se skutečným stavem vycházela dosavadní praxe ze skutečného stavu. Tento postup nebyl vždy akceptován ze strany správce daně, byť se k němu dlouhodobě přikláněla související judikatura. Navrhovaná novela zákona o dani z nemovitých věcí by v této problematice měla přinést zásadní posun. Jaký vliv může mít na konkrétní daňovou povinnost? 

Dlouhodobý růst cen pražských nájmů zastavila pandemie

Všeobecný ekonomický útlum, který má na svědomí pandemie koronaviru, se promítnul i v oblasti nájemního bydlení. Zatímco průměrná výše nájmů až doposud dlouhodobě stoupala, v první polovině roku 2020 došlo k obratu a ceny poklesly v průměru o 2,6 %. Jakých pražských bytů se tato náhlá změna trendu dotkla? Jaké další faktory mají na určování výše nájemného vliv? A ve kterých částech Prahy je bydlení nejdražší? Těmto otázkám a dalším souvisejícím tématům se věnuje Analýza nájemního bydlení, kterou pro Magistrát hlavního města Praha připravil realitní tým Deloitte. 

Ceny českých bytů nadále dlouhodobě stoupají, poptávka v prvním pololetí však prudce poklesla

Přestože je pandemie koronaviru spojována především s ekonomickým útlumem, specifickou oblastí v tomto směru zůstává i nadále realitní trh. Navzdory poklesu poptávky se již druhé čtvrtletí letošního roku nese v duchu zvyšování ceny prodaných bytů, kdy průměrná částka za metr čtvereční stoupla na 67 tisíc korun. Češi si tak připlatili o 2,4 % více než v předcházejícím období. Vyplývá to z průzkumu Deloitte Real Index. 

Daň z nabytí nemovitých věcí zrušena. Co se všechno změní?

Po zhruba půlročním legislativním procesu nabyl dne 26. září 2020 účinnosti zákon o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (resp. zrušení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.). Ve stručnosti si připomeňme vymezení nemovitostí, které tak již dani z nabytí nemovitých věcí nepodléhají, a také s tím související úpravy zákona o daních z příjmů. 

Nejdražší nájemní bydlení je v Lucemburku, Praha patří k městům s průměrnou výší nájmu

Podle aktuální studie Deloitte Property Index 2020, která každoročně analyzuje rezidenční trh v Evropě, se v roce 2019 zvýšila obliba nájemního bydlení, a to zejména ve velkých městech sledovaných zemí. Do studie se tentokrát zapojilo hned 63 měst z 23 zemí. Jak si stojí tři největší česká města v porovnání se zbytkem žebříčku? 

Informační povinnost realitních zprostředkovatelů a možná odpovědnost z ní plynoucí

Od 3. března letošního roku nabyl účinnost zákon o realitním zprostředkování, který pro realitní zprostředkovatele (dále v tomto článku jen „zprostředkovatel“) stanoví povinnost poskytnout zájemci o nabytí nemovitosti, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitost (což může být například nájem), informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na nemovitosti, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. Co z tohoto zákona tedy konkrétně vyplývá?