Čínská realitní krize a její dopady na finanční sektor

V důsledku vysoké zadluženosti a nově zavedené „three red lines policy“ mají developeři v Číně problémy s refinancováním svých současných dluhů. Jaké dopady bude mít aktuální krize? 

Analýza pro Magistrát: Ceny pražských nájmů i nadále klesají, v první polovině roku 2021 ale jen o 2,8 %

Průměrné ceny nájmů v Praze rostly v letech 2014 až 2019 meziročně o 7,4 %, nejvíce přitom v roce 2017, kdy došlo k růstu o 12,5 %. S nástupem koronavirové pandemie se však tento trend otočil a nájemní bydlení začalo zlevňovat: v prvním pololetí roku 2020 mezipololetně o 2,6 %, ve druhém pololetí 2020 o dalších 4,3 % a v prvním pololetí roku 2021 pak o 2,8 %. To jsou závěry Analýzy nájemního bydlení, kterou Deloitte zpracoval pro Magistrát hlavního města a která se zabývá vývojem cen bydlení v Praze od roku 2014 do současnosti. Sledována byla detailní data vývoje průměrné výše nájmů ve všech 112 katastrálních územích. 

Nový stavební zákon upravuje smlouvy obcí s investory

Poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon, který mimo jiné podstatně rozšíří úpravu tzv. plánovacích smluv. Přestože se jedná o významný nástroj při nastavování vztahů mezi obcemi a investory při výstavbě, plánovací smlouvy byly doposud ve stavebním zákoně upraveny pouze okrajově. V praxi tak byly mezi obcemi a investory uzavírány různé jiné formy závazků. Nově přijatý stavební zákon proto upřesňuje obsah zmíněných smluv, zjednodušuje procesní záležitosti a zajišťuje oběma stranám větší právní jistoty. 

Rozvoj českých měst: Největší brzdou je proces povolování, komplikovaná je i komunikace mezi jednotlivými aktéry

Aby se velká města mohla dále rozvíjet, je nezbytná efektivní spolupráce městských správ a developerů. Pro příklady nemusíme chodit daleko – významný důraz na kooperaci municipalit, projektantů, investorů a dalších subjektů kladou například Varšava, Mnichov, Bordeaux nebo Kodaň. Uvedeným městům, jejich rozvoji a systémům developerských kontribucí jsme se věnovali i v naší Deloitte studii. Jak probíhá rozhodování o využití daného území? Jakým způsobem jsou nastaveny role jednotlivých aktérů? A co si z přístupu zahraničních měst může odnést Praha? Odpovědi na tyto a další otázky zazněly v našem live streamu. 

Novela zákona o dani z nemovitých věcí: Kdo má povinnost podat v roce 2021 daňové přiznání?

Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí je v případě rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečným stavem rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí. Pro poplatníky, kteří historicky ve svých přiznáních k dani z nemovitých věcí vycházeli ze skutečného stavu pozemků, to může znamenat povinnost podat daňové přiznání v roce 2021. 

Dopad koronavirové pandemie na nemovitostní trh

Vládní opatření přijatá v souvislosti s druhou vlnou koronavirové pandemie opět omezila fungování řady firem a podnikatelů. Jako jeden z nástrojů pro zmírnění negativních dopadů tohoto omezení schválila vláda program Covid – Nájemné 2, v jehož rámci mohou podnikatelé a firmy žádat o dotaci na komerční nájem. Od první výzvy se liší tím, že již neobsahuje podmínku, aby pronajímatel slevil žadateli minimálně 30 procent nájemného. Za jakých podmínek se tedy může žádat? A jak trh s komerčním nájmem poznamenala současná krize? 

Významná změna v zákoně o dani z nemovitých věcí

Pro stanovení daně z nemovitých věcí se vychází z údajů evidovaných v katastru nemovitostí, nicméně v případě rozporu se skutečným stavem vycházela dosavadní praxe ze skutečného stavu. Tento postup nebyl vždy akceptován ze strany správce daně, byť se k němu dlouhodobě přikláněla související judikatura. Navrhovaná novela zákona o dani z nemovitých věcí by v této problematice měla přinést zásadní posun. Jaký vliv může mít na konkrétní daňovou povinnost? 

Dlouhodobý růst cen pražských nájmů zastavila pandemie

Všeobecný ekonomický útlum, který má na svědomí pandemie koronaviru, se promítnul i v oblasti nájemního bydlení. Zatímco průměrná výše nájmů až doposud dlouhodobě stoupala, v první polovině roku 2020 došlo k obratu a ceny poklesly v průměru o 2,6 %. Jakých pražských bytů se tato náhlá změna trendu dotkla? Jaké další faktory mají na určování výše nájemného vliv? A ve kterých částech Prahy je bydlení nejdražší? Těmto otázkám a dalším souvisejícím tématům se věnuje Analýza nájemního bydlení, kterou pro Magistrát hlavního města Praha připravil realitní tým Deloitte. 

Ceny českých bytů nadále dlouhodobě stoupají, poptávka v prvním pololetí však prudce poklesla

Přestože je pandemie koronaviru spojována především s ekonomickým útlumem, specifickou oblastí v tomto směru zůstává i nadále realitní trh. Navzdory poklesu poptávky se již druhé čtvrtletí letošního roku nese v duchu zvyšování ceny prodaných bytů, kdy průměrná částka za metr čtvereční stoupla na 67 tisíc korun. Češi si tak připlatili o 2,4 % více než v předcházejícím období. Vyplývá to z průzkumu Deloitte Real Index.