Internet věcí představuje užitečný nástroj, jak velmi efektivně a pohodlně kontrolovat a řídit spotřebu energie a ušetřit tak peníze a zároveň chránit životní prostředí. Přístroje, které spolu umí prostřednictvím internetu „komunikovat“ a přenášet data a které je současně možné vzdáleně ovládat a kontrolovat, se budou prosazovat stále častěji a ve větší míře. Že jste se s tím v praxi doposud nesetkali? Pojďte si přečíst o firmách, kde už je internet věcí téměř realitou všedního dne.
Na semináři, který jsme pořádali ve spolupráci se společností Vodafone, zaznělo, že internet věcí není jen technologická záležitost, ale má vedle sociálních a ekonomických dopadů také dopady na kvalitu života. Podle Adriany Dergam z Vodafone si „firmy musí uvědomovat svoji sociální roli. Je to ostatně dobré i pro byznys. Téměř nikdo přece nechce pracovat pro firmu, která znečišťuje životní prostředí.“
Energetické úspory přináší řadu dalších benefitů:
Společnost Vodafone spolu s dalšími partnery vybudovala v České republice speciální síť, která je určená pro přenos dat z chytrých zařízení, tzv. NarrowBand-IoT (NB-IoT). Pokrytí sítě na českém území je 100%, a to včetně hůře dostupných míst pod zemí či pod vodou. Prvním klientem, který se rozhodl využít této služby, se stala společnost Veolia Energie, výrobce a dodavatel tepelné energie.
„Dříve byly možnosti měření velmi omezené. Odečet jsme prováděli maximálně jednou měsíčně, navíc s tím, že některé měřiče byly často těžko dostupné,“ zavzpomínal Jiří Klimša, projektový manažer Veolia Energie, a dále pokračoval: „S příchodem NB-IoT a možností měřit spotřebu vzdáleně a prakticky 24 hodin denně přišla zásadní změna.“
Jak to funguje? Na měřicí místa se nainstalují chytrá zařízení, která jsou připojena do sítě NB-IoT. Ta ukládají data každou hodinu a posílají je centrále. Firma tak může neustále monitorovat svoji síť, efektivně počítat odběry, odhalovat závady v síti a včas je začít řešit. „Data také můžeme nabídnout našim zákazníkům, například máme možnost upozornit je na neefektivní odběry tepla či jim poskytnout predikci odběrů,“ uvádí Jiří Klimša.
S Vodafone spolupracuje také společnost Spaceti. Tento startup, který má dnes na svém kontě už 40 projektů ve 12 zemích světa včetně Spojených států a Kanady, nabízí komplexní technologii pro digitalizaci budov. „Naší vizí je, aby byly budovy digitální, zelené a bezpečné,“ řekla Aneta Klímová, která ve Spaceti vede marketing.
Systém spočívá v rozmístění senzorů, tzv. smart stones, které spolu vzájemně komunikují prostřednictvím sítě NB-IoT. Kameny měří například obsazenost budovy, teplotu, vlhkost, hladinu CO2 či prašnost. Prostřednictvím mobilní a webové aplikace je pak možné analyzovat data a upravovat různá nastavení v budově. Technologie také umožňuje sledovat obsazenost parkoviště, zasedacích místností i jednotlivých pracovních míst, pokud jsou senzory umístěné přímo pod židlemi.
V neposlední řadě je možné aplikaci využít jako navigaci v prostorách kanceláří, ale třeba také v garážích, kde uživatele nasměruje na volné místo. „Díky naší technologii víte, jak v návaznosti na obsazenost budovy nastavit topení, osvětlení nebo klimatizaci, případně kolik parkovacích míst vaše firma reálně potřebuje, a díky tomu optimalizovat náklady,“ vysvětlila Aneta Klímová.
Jak uspořit s drony?
Podle Evžena Blagonravova ze společnosti Deloitte se dnes už používají drony v energetice běžně, především na venkovní práce. Co všechno zvládnou?
- Kontrolovat budovy kvůli úniku tepla, údržbu solárních panelů, větrných turbín nebo dálkových vedení.
- Odstranit náledí nebo hmyz na větrných turbínách.
- Ocenit škody po bouřkách.
Dron rozpoznává objekty pomocí počítačového vidění. V reálném čase sbírá data, odesílá je a ta jsou analyzována. Jak to funguje, mohli účastníci semináře vidět na vlastní oči při praktické ukázce. Dron identifikoval nejen předměty, které viděl, ale dokonce i některé zaměstnance Deloitte, jejichž fotografie měl uloženy v databázi.
Trochu jiný pohled na aktuální využití IoT v praxi přinesl Martin Řezáč ze společnosti ČEZ ESCO. „V energetice jsou v současné době pro zákazníky zajímavé v první řadě změny technologií, protože většina domů je stará. To znamená, že v první řadě řeší například výměnu kotle. A až poté se posouváme do další fáze, která představuje zvyšování efektivity provozu, kam spadá právě třeba internet věcí,“ konstatoval na úvod svojí prezentace Martin Řezáč.
Jako poskytovatel energetických služeb vnímá ČEZ ESCO největší změnu v této oblasti nikoliv v různých snímacích čidlech či softwarech, ale v odesílání dat z nebo do senzorů prostřednictvím bezdrátových sítí pro internet věcí. Na příkladu z praxe Martin Řezáč vysvětlit, že se v této chvíli ne všem zákazníkům vyplatí implementovat systém na bázi IoT. Například retailový klient, který potřeboval sbírat data pro úsporu energetických nákladů v jedné ze svých prodejen, pro přenos dat nakonec zvolil lokální bezdrátovou síť. IoT síť pak využil jen pro přenos dat z měřidel umístěných mimo pobočku. „K hlavním bariérám většího využití IoT patřila cena, konkrétně vysoké poplatky za přenos dat. Zákazník byl ochoten vynaložit vyšší počáteční investice, ale pak už nechtěl platit nic.“
4 klíčové aspekty pro IoT řešení, které byste měli zohlednit:
- Dívat se na získaná data v souvislostech a vyvodit z nich správné závěry
- Přístup dobrého hospodáře – pečlivě vybírat senzory, neboť kvalita dostupných senzorů není na stejné úrovni
- Důkladné zabezpečení celého řešení – data jsou tím nejcennějším majetkem, pokud firma přijde o své know-how, ztrácí svoji konkurenční výhodu. I když vy byste z těchto dat třeba nic nevyčetli, neznamená to, že někdo další to neumí.
- IoT řešení musí přijmout jeho uživatelé – je dobré zaměstnance motivovat, vysvětlit, že dané řešení má pomoct, ne je hlídat. Pomůže pozitivní motivace, např. část úspor proměnit v zaměstnanecké benefity.
Zajímá vás, jak na energetické úspory? Projděte si naše další články na blogu.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
