Právo
Legal News [duben 2025]: Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se nezvýší
V dubnových Legal News na vás tentokrát čekají hned čtyři důležitá soudní rozhodnutí. Nejvyšší soud se vyjádřil například k dostatečnosti odůvodnění nerozdělení zisku, odmítl zvýšení odškodnění za průtahy v řízení, vyjasnil pravidla pro odpovědnost statutárů za neúspěšné spory a dále potvrdil, že promlčení podpory elektřiny se řídí soukromým právem.
- Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 173/2024 zabýval otázkou, do jaké míry musí být konkrétní zdůvodnění uvedené v pozvánce na valnou hromadu ve vztahu k návrhu usnesení o (ne)rozdělení zisku. Předmětné odůvodnění znělo takto: „Společnost pokračuje ve zvolené základní strategii rozvoje, kterou je zvyšování vnitřní hodnoty společnosti (akcií) formou jejího organického i akvizičního rozvoje se záměrem neustálého zvyšování ukazatele EBITDA. Společnost připravuje akvizice dvou slovenských společností, které strategicky doplní a posílí pozici společnosti v oblasti recyklace a zpracování odpadů. Celková předpokládaná akviziční cena činí cca 23.500.000 EUR, tedy cca 600.000.000 Kč.“ Odvolací soud dospěl k závěru, že je nezbytné specifikovat individuálně určené konkrétní investiční záměry s odpovídající ekonomickou kalkulací a časovým horizontem s odůvodněním. Nejvyšší soud s odkazem na svoji dřívější judikaturu rozhodnutí odvolacího soudu odmítl, neboť toto odůvodnění považuje za dostatečné a nelze po zdůvodnění obsažené v pozvánce požadovat, aby obsahovalo veškeré informace, které by si akcionáři přáli znát.
- Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2356/2024 věnoval valorizaci přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Bohužel Nejvyšší soud nepřistoupil ke zvýšení základních částek za nepřiměřenou délku řízení a setrval na stanovisku Cpjn 206/2010, které je podle něj nadále v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Nejvyšší soud v odůvodnění uvedl, že v době přijetí stanoviska nastavil obecné rozpětí pro odškodnění jednoho trvání průtahu velmi štědře. Není tak proto nutné zvyšovat toto rozpětí, a to ani s ohledem na ekonomický vývoj. Uzavřel, že důvody pro zvýšení mohou být a) potřeba spravedlivého rozhodnutí odůvodněná okolnostmi věci, b) posun v judikatuře ESLP, c) částky přiznávané tuzemskými soudy za jiné druhy nemajetkové újmy.
- V usnesení sp. zn. 27 Cdo 1261/2024 se Nejvyšší soud zabýval náhradou škody způsobené společnosti jejím statutárním orgánem. Škodu měla způsobit bývalá jednatelka tím, že uzavřela smlouvu o poskytování právních služeb. Společnost poukazovala na to, že tehdy vedený spor o ochranu dobré pověsti společnost prohrála. Nejvyšší soud dovolání odmítl, nicméně upozornil, že o účelnosti a potřebě právních služeb nevypovídá výsledek konkrétního sporu. Jestliže tedy v době vedení sporu společnost právní služby potřebovala a služby nebyly v rozsahu a ceně, které by byly neobvyklé, nemohla společnosti vzniknout škoda. Nejvyšší soud také uvedl, že ad absurdum i v nyní řešeném případě byly náklady neúčelné.
- Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2190/2024 řešil otázku promlčení nároku na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny. Přestože vztah mezi výrobcem a provozovatelem distribuční soustavy elektřiny je založen veřejnoprávním předpisy, jde o vztah mezi podnikateli, tedy o soukromoprávní vztah. V otázkách, které neupravují zvláštní předpisy, se použijí obecné soukromoprávní předpisy jako občanský zákoník nebo podle časového znění také obchodní zákoník či starý občanský zákoník. To platí právě o promlčení.
