Právo
Legal News [květen 2025]: Opětovně potvrzeno – výkon funkce statutárního orgánu není považován za závislou práci
V květnových Legal News vás chceme upozornit na čtyři zajímavá soudní rozhodnutí. Ústavní soud kritizoval krajský soud za to, že účastníky poučil o nepřípustnosti dovolání, čímž zasáhl do jejich práva na spravedlivý proces. Nejvyšší soud opět potvrdil, že členové statutárních orgánů společenství vlastníků nemohou vykonávat svou funkci v režimu závislé práce, ani když se na tom dohodnou. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že přezkumné řízení kvůli nesprávné právní kvalifikaci přestupku nelze zahájit. A v posledním judikátu Nejvyšší soud při řešení otázky vlastnictví věci (v tomto případě výhybky) rozhodl, že výhybka mezi dvěma železničními vlečkami je konstrukčně, a tedy i právně součástí obou vleček.
- Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí účastníky poučil o nepřípustnosti dovolání. Tím podle nálezu ÚS ze dne 12. února 2024 sp. zn. IV.ÚS 3073/24 porušil stěžovatelovo právo na spravedlivý proces a přístup k Nejvyššímu soudu.
- Koncem února vydal Nejvyšší soud rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 2663/2024, ve kterém se zabýval otázkou, co se stane, když si členové statutárního orgánu společenství vlastníků domluví, že budou dostávat odměnu za správu domu a pozemku podle podmínek zákoníku práce. Soud rozhodl, že toto rozhodování patří výhradně do pravomoci shromáždění vlastníků a jiný režim nelze ujednat. Nejvyšší soud také potvrdil, že předchozí judikatura stále platí – a podle ní výkon funkce statutárního orgánu není považován za závislou práci.
- Nejvyšší správní soud se ve věci sp. zn. 6 As 237/2023 zabýval otázkou, zda je možné zahájit přezkumné řízení o přestupku kvůli jeho nesprávné právní kvalifikaci. A dospěl k závěru, že nikoliv. NSS aplikoval čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, podle nějž je možné obnovit řízení jen pro nové skutečnosti nebo závažnou vadu. Touto vadou však není nesprávná (nižší) kvalifikace skutku.
- Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 501/2025 řešil, kdo je vlastníkem výhybky, která obsluhuje dvě železniční vlečky různých vlastníků. Podle Nejvyššího soudu je výhybka konstrukčně součástí obou vleček, fyzicky je s nimi spojena a jejím účelem je měnit směr pohybu drážních vozidel. Proto nelze říci, že výhybka náleží pouze k jedné z vleček. Nejvyšší soud tedy rozhodl, že je součástí obou vleček.
- V rozsudku sp. zn. 24 Cdo 187/2025 se Nejvyšší soud zabýval otázkou předkupního práva svědčícího nájemci bytu podle starého občanského zákoníku. Dovodil, že toto právo nepřechází na dědice, ale pouze na osoby uvedené v zákoně o vlastnictví bytů. V tomto případě na vnuka zůstavitelky.
