Nové nástroje pro vymáhání nedoplatků
Počínaje letošním rokem nejsou při vymáhání daňových nedoplatků finanční úřady limitovány místní příslušností. Již od 1. července 2025 zároveň platí, že celní správa může v případě nezaplacené pokuty, cla či da…
Legal News [leden 2026]: Odpovědnost za škodu zaviněnou vadnou projektovou dokumentací
Lednový výběr přináší tři judikáty Nejvyššího soudu, které nás zaujaly svou různorodostí i právními závěry. První rozhodnutí se věnuje otázce promlčení v situaci, kdy žalobkyně nezaplatila soudní poplatek, což vedlo k zastavení řízení a následné ztrátě možnosti uplatnit nárok. Druhý judikát řeší, zda je v dovolání možné měnit právní základy odpovědnosti jednatele, pokud nebyly v původní žalobě skutkově vymezeny. Třetí případ se zaměřuje na odpovědnost společnosti za škodu způsobenou vadnou projektovou dokumentací, přičemž Nejvyšší soud potvrdil, že za chyby autorizovaného projektanta odpovídá také společnost, která jeho práci zastřešuje.
- Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 27 Cdo 2246/2025 zabýval úhradou soudního poplatku a během promlčení. Zdůraznil, že žalobkyně v původním řízení o společnické žalobě řádně nepokračovala, protože přes výzvu soudu nezaplatila soudní poplatek. Řízení tak bylo zastaveno a po dobu trvání tohoto pozastavení se promlčecí lhůta nestavěla podle § 648 o. z. Následné podání nové žaloby v roce 2021 proto bylo opožděné. Soud současně potvrdil, že povinnost poplatek zaplatit vznikla a žalobkyně nemohla být v dobré víře o opaku; existovala i ustálená judikatura umožňující postup (včetně žádosti o osvobození). Námitka promlčení tak nebyla v rozporu s dobrými mravy, protože marné uplynutí promlčecí lhůty si žalobkyně způsobila sama.
- V usnesení sp. zn. 27 Cdo 2557/2025 Nejvyšší soud řešil, zda žalobkyně může v dovolání uplatňovat jiné právní tituly odpovědnosti jednatele, než jaké odpovídaly skutku, který sama popsala v žalobě. Podstatou problému byl fakt, že žalobkyně v žalobě popsala pouze jediný skutek – údajné porušení péče řádného hospodáře spočívající v zahájení soudních sporů, z nichž vznikla povinnost uhradit náklady řízení. Na tomto skutku mohl stát jen nárok z ručení podle § 159 odst. 3 občanského zákoníku. Žalobkyně však v dovolání tvrdila další důvody odpovědnosti jednatele (např. odpovědnost podle insolvenčního zákona či podle § 2909 o. z.), avšak bez toho, že by kdy popsala skutkové okolnosti takového deliktu.
- Problém spočíval v tom, že soud je vázán skutkovým vymezením v žalobě a nesmí beze změny žaloby rozhodnout o jiném nároku ani za žalobce vyhledávat jiné možné právní základy. Žalobkyně tedy nemohla dodatečně – bez skutkového podkladu – požadovat, aby soud posuzoval jednání žalovaného podle zcela jiných norem. Nejvyšší soud uzavřel, že dovolání nemůže otevřít nové skutkové základy ani nové tituly odpovědnosti, a dovolání tak odmítl jako nepřípustné.
- V rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3086/2024 Nejvyšší soud řešil, zda lze společnost žalovat o náhradu škody způsobenou vadnou projektovou dokumentací, pokud ji fakticky vypracovala autorizovaná fyzická osoba – její společník. Podstatou problému bylo, že žalované společnosti namítaly odpovědnost výlučně autorizovaného projektanta jako fyzické osoby s tím, že zvláštní úprava stavebního práva a zákona o autorizovaných osobách vylučuje odpovědnost společnosti. Nejvyšší soud však zdůraznil, že autorizovaná osoba v takovém případě jedná jménem a na účet společnosti a její pochybení se společnosti přičítá. Zvláštní úprava nevylučuje odpovědnost právnické osoby, ale připouští její souběh. Společnost proto odpovídá za škodu způsobenou vadnou projektovou dokumentací, i když ji zpracoval její společník – autorizovaný projektant.
