Právo
Legal News [říjen 2024]: NS posuzoval uzavření ústní dohody
Nejvyšší soud tento měsíc přinesl tři důležité judikaturní novinky, které by vás neměly minout. Posoudil například otázku uzavření ústní smlouvy, kde potvrdil, že ji nelze uzavřít jen na základě obecného tvrzení, že „k nějaké dohodě došlo“. Další judikát potom říká, že e-mailová zpráva je považována za doručenou, jakmile dorazí do schránky, i když ji adresát ještě neotevřel, což je rozsudek důležitý zejména pro členy statutárních orgánů společností. Poslední vybraný judikát potom potvrdil, že při neúměrném zkrácení ceny pozemku stačí hrubý nepoměr plnění a není nutné zkoumat, zda si strana byla nespravedlnosti vědoma.
- Otázkou posouzení uzavření ústní smlouvy se Nejvyšší soud zabýval ve svém nejnovějším rozsudku sp. zn. 27 Cdo 1717/2023. S odkazem na svou předchozí rozhodovací praxi konstatoval, že pro úsudek o vzniku ústně uzavřené dohody nepostačují shodná tvrzení účastníků, ani obecné (byť prokázané) tvrzení o tom, že k „nějaké“ dohodě došlo, respektive že jedna ze stran něco „požadovala“, aniž by bylo zjištěno, které osoby a s jakým obsahem ústní dohodu sjednaly. Závěr o vzniku právního úkonu (jednání) je totiž závěrem právním, nikoli skutkovým. Bez těchto předpokladů nelze učinit právní závěr o uzavření smlouvy v ústní formě, která se od písemné smlouvy neliší v požadavcích na náležitosti a určitost právního úkonu. V tomto případě nalézací soudy pochybily, když neučinily skutkové závěry o tom, kým, z jakého titulu, kdy a s jakým obsahem (způsob určení pohyblivé kupní ceny) byla ústní dohoda uzavřena, a bez těchto zjištění dovodily uzavření ústní smlouvy.
- Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3499/2023 věnoval otázce doručování právních jednání. Adresátem e-mailu, jehož předmětem bylo oznámení o nezvolení na další funkční období, byl předseda představenstva žalované. Hrálo se přitom o včasnost doručení takového oznámení a související finanční kompenzaci. Strany sporu si nesjednaly, v jaké formě má být oznámení učiněno. Žalovaná zvolila e-mail, a to v době, kdy byl člen statutárního orgánu na dovolené. Nejvyšší soud připomněl, že „osoba povolaná do funkce člena orgánu společnosti je členem orgánu po celou dobu od vzniku funkce do jejího zániku, takříkajíc ‚24 hodin denně, 7 dní v týdnu‘“. S ohledem na zásadu bezformálnosti právních jednání je elektronická komunikace přijatelným způsobem doručování, pakliže ze zákona, stanov žalované nebo smluvního vztahu neplyne něco jiného. Soud dospěl k závěru, že k doručení písemnosti došlo již dnem, kdy přišla do e-mailu žalobce. Bez ohledu na to, zda e-mail otevřel. Uvedený rozsudek je tak dobré mít na paměti, až příště odcestujete do offline prostředí.
- Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3701/2023 zabýval otázkami: (i) zda cena pozemku 150 Kč/m² odpovídá obvyklé ceně, a (ii) zda postačí objektivní stránka neúměrného zkrácení, aniž by bylo nutné zkoumat nebo brát v úvahu subjektivní povědomí zkracující strany o tom, že k němu dochází, byť vycházelo z obvyklých jemu dostupných znalostí. Spor se týkal ceny pozemku, kterou žalovaný považoval za příliš nízkou a neodpovídající tržní hodnotě. Soud prvního stupně rozhodl, že se jedná o omyl o rozhodující okolnosti podle § 583 o. z. Odvolací soud toto rozhodnutí změnil, že se jedná o neúměrné zkrácení dle 1793 odst. 1 o. z. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí zopakoval své dřívější závěry, že jako výchozí pravidlo lze považovat zákaz zkrácení přes polovic. Sjednaná kupní cena nedosahovala ani 15 % znalcem zjištěné ceny pozemku. Nejednalo se tak o cenu obvyklou a uplatní se pravidla pro neúměrné zkrácení. K otázce subjektivního povědomí zkracující strany (žalovaného) Nejvyšší soud uzavřel, že právní úprava neúměrného zkrácení je založena na objektivním kritériu, jímž je hrubý nepoměr vzájemných plnění. Věta druhá citovaného ustanovení dále stanoví také negativní podmínku použití tohoto kritéria, a sice nevědomost druhé (zkracující) strany o skutečnostech zakládajících nepoměr vzájemných plnění. Pro naplnění této podmínky přitom postačuje vědomostní (nikoliv volní) složka zavinění. Jelikož úprava § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. vylučuje uplatnění obecného řešení chránícího zkrácenou stranu před důsledky neúměrného zkrácení, je to právě zkracující strana, k jejímuž prospěchu výjimka slouží, která musí tvrdit a prokazovat naplnění hypotézy této výjimky, tj. že nepoměr vzájemných plnění se zakládá na skutečnosti, o které nevěděla ani vědět nemusela. Okolnosti, o kterých by žalovaný v době uzavření kupní smlouvy nemohl vědět a které by způsobily, že cena pozemku ve výši 150 Kč za m2 obvyklé ceně neodpovídá, žalovaný netvrdil. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud dovolání zamítl.
