Evropská unie v květnu tohoto roku schválila novou směrnici o odpovědnosti firem za dodavatelský řetězec (Směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937), zkráceně CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive). CSDDD jde v podnikové udržitelnosti ještě dále než směrnice o nefinančním reportingu CSRD a rozšiřuje povinnost podniků zohledňovat udržitelnost a ochranu lidských práv v jejich celém hodnotovém řetězci. Směrnice mluví o povinnosti tzv. „náležité péče za účelem zjištění, prevence a zmírnění vnějších škod vyplývajících z nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, k nimž dochází v rámci činnosti samotné společnosti, jejich dceřiných společností a v rámci hodnotového řetězce“. Firmy tak budou nově muset identifikovat a zmírňovat negativní dopady své činnosti v o mnoho širším rozsahu, a to včetně těch, které se vyskytují v rámci jejich přímých obchodních vztahů, výroby, distribuce či likvidace výrobků na konci jejich životního cyklu. CSDDD tak cílí na nepříznivé dopady které vznikají zejména na úrovni získávání surovin nebo likvidace výrobků, například v textilním průmyslu ve třetích zemích.

Z pohledu Evropské unie je tato směrnice zásadním krokem v boji proti nucené a dětské práci v globálních hodnotových řetězcích a proti negativním externalitám dopadajícím na životní prostředí. Směrnice přináší právní rámec, který umožňuje její efektivní vymáhání pomocí kontrol a sankcí. Zároveň sjednocuje doteď roztříštěný přístup k due diligence v hodnotovém řetězci firem a přináší celounijní transparentní rámec. Významným aspektem je také zajištění transparentnosti a odpovědnosti podniků vůči svým zákazníkům a obchodním partnerům.

Které společnosti jsou ovlivněny?

Povinnost se má týkat těch největších společností uvnitř i mimo EU. Dle harmonogramu níže se počítá s náběhovou periodou mezi lety 2027 a 2029. Společnosti v kategorii mimo EU, které jsou ovlivněny těmito požadavky, musí jmenovat oprávněného zástupce, jenž bude komunikovat s příslušnými orgány dohledu členských států. V tomto případě to bude ten stát Evropské unie, ve kterém generuje společnost nejvyšší zisky.

Které sektory zaznamenají největší změny?

Směrnice definuje odvětví s velkým dopadem na lidská práva a životní prostředí, která zahrnují textilní průmysl, zemědělství, lesnictví, rybolov, těžbu nerostných surovin a výrobu potravin. Firmy působící v těchto sektorech budou muset věnovat zvláštní pozornost implementaci náležité péče.

Textilní průmysl je jedním z nejproblematičtějších sektorů, kde často dochází k porušování lidských práv a environmentálních standardů. Zemědělství a lesnictví zase mají významný ekologický dopad, přičemž je nezbytné zajistit udržitelné způsoby hospodaření a ochranu biologické rozmanitosti. Těžba nerostných surovin je spojena s vysokými environmentálními riziky, jako je znečištění vody a půdy, a rovněž s riziky pro místní komunity, které mohou být vysídleny nebo negativně ovlivněny těžebními aktivitami.

Jak to bude vypadat v praxi?

Společnosti budou muset zavést mechanismy pro identifikaci, prevenci a zmírňování negativních dopadů na lidská práva a životní prostředí. Tyto mechanismy zahrnují řízení rizik, podnikové politiky, kodexy chování, postupy pro podávání stížností a pravidelné monitorování účinnosti přijatých opatření. Každoročně budou muset firmy tyto politiky aktualizovat a svůj dodavatelský řetězec kontrolovat.

Tzv. „vhodná opatření“ budou úměrná závažnosti a pravděpodobnosti negativních dopadů. Společnosti budou muset zvážit své možnosti ovlivnit obchodní partnery k přijetí opatření k odstranění negativních dopadů nebo jejich prevenci. To zahrnuje i spolupráci s dodavateli a subdodavateli, aby se zajistilo dodržování vysokých standardů udržitelnosti v celém hodnotovém řetězci. Důležitým nástrojem pro dosažení těchto cílů budou také školení a osvěta zaměstnanců, aby byli schopni identifikovat a řešit potenciální rizika.

Jaké jsou další kroky?

Evropská komise plánuje vydávat dodatečné pokyny, které budou podnikům sloužit jako praktické nástroje pro implementaci náležité péče. Tyto pokyny budou vycházet z mezinárodních standardů, jako jsou obecné zásady OSN a výkladové příručky OSN. Cílem je poskytnout jasné a srozumitelné instrukce, které pomohou firmám splnit jejich povinnosti efektivně a bez zbytečných komplikací.

Komise také plánuje zavést mechanismy pro monitorování a vyhodnocování účinnosti směrnice. To zahrnuje pravidelné zprávy o pokroku, veřejné konzultace a možnost revidovat a upravovat legislativu na základě získaných zkušeností a nových poznatků. Důležitou součástí bude také spolupráce s nevládními organizacemi a dalšími zainteresovanými stranami, jež mohou poskytnout cenné informace a perspektivy z praxe.

Členské státy mají dva roky na transponování směrnice do vlastní legislativy. Jejich povinností je určení orgánu odpovědného za dodržování a prosazování pravidel směrnice, případně sankciování jejího nedodržování. Na úrovni EU vznikne orgán pro koordinaci napříč členskými státy.

Závěrem

Nová směrnice EU o podnikové náležité péči (CSDDD) představuje významný krok k podpoře ochrany lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovými řetězci tak, aby došlo ke zlepšení situace v oblastech, kde je stav nejvíce kritický.

CSDDD harmonizuje požadavky napříč EU a zvyšuje konkurenceschopnost evropských podniků na globálním trhu tím, že prosazuje vysoké standardy udržitelnosti a etického podnikání i mimo státy EU. Firmy, které se těmito zásadami řídí, mohou získat větší důvěru zákazníků a obchodních partnerů, což přispívá k jejich dlouhodobé prosperitě a stabilitě.

Kompletní informace o nové směrnici najdete v dokumentu Accountancy Europe: Corporate sustainability due diligence directive – What the accountancy profession should know.