Po poměrně dlouhém legislativním procesu se blíží účinnost novely zákona o obchodních korporacích, která přináší řadu menších i větších změn, jež se dotýkají úplně všech přeměn, včetně velmi oblíbených a častých fúzí a rozdělení. České společnosti by proto měly věnovat novým pravidlům dostatečnou pozornost.
Hlavním cílem novely je do českého právního řádu převést požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení. Současně však novela přináší i řadu méně nápadných změn, které však mohou významně ovlivnit a zjednodušit realizaci přeměn v praxi.
Nabytí právní účinnosti novely bylo plánováno na 1. ledna 2023, kvůli zdržení v legislativním procesu však tento termín nebyl splněn, a tudíž nebyl dodržen ani termín transpozice směrnice stanovený na 31. ledna 2023. Novela již byla podepsána prezidentem a v současné chvíli míří k publikaci ve Sbírce zákonů.
Dle přechodných ustanovení by pak měla začít platit 30 dní poté, co vyjde ve Sbírce zákonů, tj. již během léta. Toto přechodné ustanovení není bez praktických dopadů, neboť se podle nové úpravy budou obecně řídit již všechny přeměny, jejichž projekt byl vypracován po účinnosti novely.
Společnosti by proto měly tuto situaci sledovat a podle svých potřeb vhodně plánovat, kdy zahájí své zvažované projekty. Pokud by totiž i po účinnosti zákona postupovaly podle staré úpravy a správně nevyužily výjimek v zákoně, je například možné, že nebudou správně splněny povinnosti zveřejňování podle nové úpravy. Soud nebo notář v takovém případě může odmítnout přeměnu zapsat do obchodního rejstříku v požadovaném termínu.
Zahájení některých přeměn je možné o několik týdnů odložit s tím, že společnosti využijí již nový jednodušší postup.
V průběhu legislativního procesu rezonovalo mezi odbornou i laickou veřejností zejména zamýšlené zavedení speciálního typu rozdělení akciové společnosti s akciemi obchodovatelnými na evropském regulovaném trhu (kótované společnosti). Toto sporné ustanovení bylo mediálně také označováno jako Lex ČEZ, neboť navrhovalo zavést zjednodušení podmínek pro rozdělení akciové společnosti s ukončením účasti minoritních akcionářů ve specifických kótovaných společnostech.
I s ohledem na související kontroverze a poměrně živé diskuse však byla tato nová úprava z novely zcela vypuštěna a veškerá rozdělení společností budou nadále probíhat podle stejných pravidel pro všechny.
Rozdělení vyčleněním
Novela zavádí novou formu rozdělení vyčleněním, kdy rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází na dceřinou nástupnickou společnost výměnou za podíl(y) buď
Na rozdíl od běžného rozdělení se tedy přímo rozdělovaná společnost (a nikoliv její společníci) stává společníkem nástupnické společnosti, což jí umožňuje vytvořit novou dceřinou společnost (v případě vyčlenění se vznikem nové společnosti). Lze provést i rozdělení vyčleněním kombinací těchto postupů.
Přeshraniční přemístění sídla do anebo z třetích zemí
Novela výslovně upravuje možnost přeshraničního přemístění sídla do anebo z jiného než členského státu EU či EHS, tedy do anebo z třetího státu. To znamená, že nově bude možné bez dalších pochybností přemístit sídlo společnosti nebo družstva z České republiky například do Švýcarska, Norska či USA. Tato změna reaguje na fakt, že takové přemístění sídla již bylo v praxi několikrát úspěšně dokončeno, a to dle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku.
Pro české podnikatelské prostředí pak budou mít nepochybně význam i další „technické“ změny, které nabízí zajímavou evoluci i drobná rizika v celé oblasti přeměn společností.
Asi největším otazníkem pro praxi je nové pravidlo v rámci vydání osvědčení o přeshraniční přeměně notářem. Notář totiž bude nově povinen zkoumat účel přeshraniční přeměny, zda není zneužívající nebo podvodný, směřující k vyhýbání se vnitrostátním nebo unijním právním předpisům či jejich obcházení anebo k páchání trestné činnosti. Pokud toto zjistí, bude oprávněn odmítnout vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu.
U přeshraničních přeměn se také pro zjednodušenou přeshraniční fúzi nově nevyžaduje zpráva o přeshraniční přeměně.
Nově nesmí rozhodný den předcházet den zápisu do obchodního rejstříku o více než 12 měsíců. Podle aktuální úpravy nesmí rozhodný den předcházet o více než 12 měsíců den podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Mění se tedy den, ke kterému se počítá limit pro stanovení rozhodného dne, respektive se může zkrátit období mezi rozhodným dnem a zápisem přeměny do obchodního rejstříku.
Novela výslovně upravuje, že rozhodný den fúze nebo rozdělení nebude možné stanovit na den předcházející dni vzniku zúčastněné společnosti nebo družstva, čímž odstraňuje doposud panující pochybnosti.
Novela dále výslovně připouští kombinované přeměny, při kterých se společnost nebo družstvo účastní více přeměn se stejným rozhodným dnem.
Odpadá povinnost zúčastněné společnosti nebo družstva mít znalce pro ocenění jmění nebo přezkoumání přeměny jmenovaného soudem, nýbrž nově znalce vybere zúčastněná společnost nebo družstvo ze seznamu znalců.
Mění se publikační a informační povinnost zúčastněné společnosti nebo družstva tak, že zavádí kombinaci zveřejnění projektu přeměny a upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva („upozornění“) v obchodním rejstříku a na internetových stránkách. Dosavadní povinnost zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění v Obchodním věstníku tím odpadá.
Lhůta pro uplatnění práva věřitelů na dostatečnou jistotu u soudu se zkracuje na 3 měsíce ode dne zveřejnění projektu přeměny, čímž dochází ke srovnání této lhůty s požadavky směrnice. Dosud totiž pro české vnitrostátní přeměny platí lhůta 6 měsíců ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, což ale představuje významnou výjimku oproti jiným evropským státům.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
