V únoru se v prostorách J&T Banky uskutečnilo pod záštitou Deloitte Private setkání zástupců českých privátně vlastněných firem. Hosté si nejprve vyslechli prezentaci Davida Marka, hlavního ekonoma Deloitte, který hovořil o globálním i českém ekonomickém vývoji v roce 2026, a poté následovala panelová diskuse. Jejím ústředním tématem byla geopolitická a ekonomická situace ve světě a kromě Davida Marka se jí zúčastnili také politický geograf Michael Romancov a Roman Koděra, manažer privátního bankovnictví J&T Banky. Moderace celého večera se ujala Kateřina Novotná, partnerka v daňovém a právním oddělení Deloitte a lídryně programu Czechia Best Managed Companies.
Poté, co hosty přivítali Kateřina Novotná a Miroslav Svoboda, country leader Deloitte Česká republika, se slova ujal David Marek. Na úvod své prezentace vysvětlil, že Česká republika je jako malá otevřená ekonomika závislá na okolním ekonomickém vývoji, proto je pro nás důležité sledovat situaci v zahraničí. Podle jeho prognózy se v letošním roce očekává růst globálního HDP kolem 3 %, zatímco v eurozóně bude pokračovat pomalý růst o 1,3 %.
Jaká témata budou letos podle Davida Marka pro vývoj světové ekonomiky klíčová?
Za zásadní témata v České republice pak David Marek označil zejména energetiku, kdy by naše země měla posílit nejen výrobní kapacitu, ale také distribuční síť, dále investiční pobídky, které nová vláda po několika letech vrací do hry, a veřejné finance.
Česká ekonomika si letos vede dobře. Po mnoha letech můžeme říct, že máme ekonomiku, která je relativně zdravá a běží slušným tempem. Jedinou vadou na kráse zůstávají veřejné finance, ale naštěstí máme ještě řadu let prostor na to je „kazit“.
David Marek, hlavní ekonom, Deloitte
David Marek letos očekává růst hrubého domácího produktu kolem tří procent. Hlavním faktorem růstu HDP bude spotřeba domácností, k níž by se mohly po dvou letech přidat firemní investice a dále mírně pozitivní vliv fiskální politiky. HDP na obyvatele v paritě kupní síly v roce 2026 vzroste na 94 % průměru EU.
Pozitivní zprávou je také skutečnost, že v loňském i v letošním roce je příspěvek k růstu hrubé domácí hodnoty kladný. V roce 2026 podle očekávání zaznamená největší zvýšení průmysl (o 1,4 procentních bodů), obchod a doprava poroste o 0,6 p. b. a shodně o 0,3 p. b. pak finanční služby a reality.
Na trhu práce působí dva protichůdné trendy: příznivý vývoj ekonomiky (pokles cyklické složky nezaměstnanosti) a postupný růst strukturální nezaměstnanosti. V roce 2026 by se měla průměrná míra nezaměstnanosti zvýšit na 2,8 %. Růst průměrné mzdy v roce 2026 predikuje David Marek ve výši 6,0 % a její výše poprvé překročí hranici 50 tisíc Kč.
Zajímavý je pohled na strukturální vývoj nezaměstnanosti, kdy se v letech 2020 až 2025 snížila zaměstnanost v průmyslu o 132 tisíc osob, což bylo kompenzováno zvýšením zaměstnanosti ve službách, kde přibylo 134 tisíc lidí.
V posledních dvou letech se inflace stabilizovala na úrovni 2–3 %, zvýšená zůstává pouze u cen služeb (nájemné, stravování, rekreace). Hlavními inflačními riziky jsou rychlý růst mezd, setrvačnost inflace u cen služeb a dvouciferný růst cen nemovitostí.
Od května loňského roku drží ČNB úrokové sazby na stejné úrovni, ačkoliv byl podle Davida Marka i poté prostor pro jejich další snižování. Nicméně není vyloučeno, že se ČNB k otázce snižování úrokových sazeb ještě letos vrátí. Co se týká kurzu koruny, je možné, že dojde k posílení na 23,60 až 24,00 Kč za euro.
Schodek státního rozpočtu bude letos asi 310 miliard Kč, ovšem díky tomu, že kraje a obce hospodaří rozumně, bude celkový schodek asi 240–250 miliard Kč. Dluh vládního sektoru se v roce 2026 zvýší na 44,6 % HDP, v roce 2026 na 46 % HDP. Rating České republiky zůstává stabilní na příznivé úrovni.
Největšími riziky pro českou ekonomiku jsou zejména obchodní třenice a geopolitická fragmentace, dále strukturální problémy a ztráta konkurenceschopnosti Evropy. Musíme na to zareagovat, a to tak, že zachytíme trendy, jako je AI, automatizace nebo robotizace.
David Marek, hlavní ekonom, Deloitte
Prvním tématem, které moderátorka Kateřina Novotná v následné diskusi nastolila, byla největší rizika, která aktuálně hrozí Evropě. Michael Romancov, politický geograf, označil za nejslabší místo to, co se zejména našim elitám odehrává v hlavách. Dále konstatoval, že od konce druhé světové války jsme v Evropě neměli tak zásadní konflikt, jako je nyní na Ukrajině, a naše elity kvůli určité části voličů předstírají, že se nás válka na Ukrajině netýká. Opak je ale pravdou. „Realita je taková, že ústy Vladimíra Putina a všech, kteří jsou v té pyramidě pod ním, neustále zaznívá, že jsou ve válce s námi. K nám samozřejmě zatím nedopadají rakety, dělostřelecké granáty, nelítají nám nad hlavami drony, ale jak řekl von Clausewitz, válka je pokrčování politiky jinými prostředky. A to je to, co se teď děje u nás,“ uvedl Romancov.
Jak se tyto nejistoty odráží v rozhodování a plánování českých podniků? David Marek podotkl, že nejistota znamená pro ekonomy a finanční trhy vždy riziko a riziko znamená možnost ztráty a omezení při investičním rozhodování. Na druhou stranu situace na Ukrajině podle něj přináší i příležitosti a naše země z ní může profitovat. „Česko je jedna z mála natolik komplexních ekonomik, že dokáže pokrýt poptávku v oblasti zbrojení. Je jen málo zemí na světě, které dokážou postavit celé letadlo. Česko je jednou z nich.“
Roman Koděra, manažer privátního bankovnictví J&T Banky, pak navázal postřehem z oblasti investic, kdy z průzkumu J&T Banky mezi dolarovými milionáři vzešlo, že v důsledku války na Ukrajině si tito respondenti uvědomili, že své podnikání mají z velké části v České republice, a že začali přemýšlet, zda neexpandovat někam jinam a využít tak příležitosti.
Michael Romancov hodnotil posledních 25 let a zmínil jako jednu z klíčových událostí, které měly zásadní vliv na oblast rizik, útok na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001 a následnou americkou reakci, kdy se USA rozhodly vést celosvětovou válku proti terorismu. S tím podle Romancova souvisí tzv. arabské jaro a destabilizace zemí Blízkého východu. „A ruku v ruce také obrovský, dlouhou dobu primárně ze Spojených států politicky špatně řízený jak ekonomický růst Číny, tak růst mocenských ambicí Ruské federace,“ uvedl Michael Romancov. USA tak čelí na jedné straně čínské snaze ekonomicky dominovat a současně obrovitému, ničím nekrocenému ruskému apetitu destruovat.
David Marek pak jako další klíčové milníky doplnil pandemii covidu-19 a její dopad například na dodavatelské řetězce, a dále novou nejistotu transatlantických vztahů, kdy se Evropa již nemůže opřít ekonomicky ani politicky o důležitého partnera, kterým by byly Spojené státy. A třetím důležitým faktorem, který David Marek zmínil, je skutečnost, že Evropa je stále „spící Růženkou“. „V Evropském parlamentu a Evropské komisi si ještě nevšimli, co se ve světě děje, vydávají nové a nové rezoluce a cíle a mezitím nejen že jsme ztratili čínský trh, ale Čína dobývá trh evropský. A my tady spíme jak na růžích a myslíme si, že se nic nestane. My na tu facku teprve čekám,“ varoval David Marek.
Dnes musíme být připraveni reagovat na případné změny mnohem rychleji, než jsme byli doposud zvyklí. To znamená samozřejmě plánovat, ale nebýt konzervováni v tom, že jsme si dali nějaké cíle. Je potřeba mít plán A, B a C.
Roman Koděra, manažer privátního bankovnictví, J&T Banka
David Marek konstatoval, že Evropa musí začít spoléhat sama na sebe a snažit se být ve všech aspektech odolnější, soběstačnější a snažit se nevypadnout z trojúhelníku Čína-USA-Evropa. „Nemůžeme spoléhat na to, že budeme čerpat know-how na amerických univerzitách. Podívejte se, jaký je globální žebříček těch nejkvalitnějších univerzit. Jsou to americké univerzity, za nimi pár britských, derou se do toho čínské univerzity a ty evropské se propadají.“ Podle Marka nemůžeme spoléhat ani na americkou armádu, protože už dnes není tak spolehlivým partnerem, jako byla dříve. Nemůže spoléhat na Ameriku ani jako na odbytiště evropského zboží, protože nám cla znemožní na tento trh dodávat.
Diskutéři se dotkli rovněž v poslední době opět zmiňovaného tématu tzv. dvourychlostní Evropy, o níž uvažují některé státy EU. Podle Davida Marka se ve chvíli, kdy je Evropa pod tlakem, což aktuálně je, začíná jednota drolit. Hlavní ekonom Deloitte ale zdůrazňuje, že právě v jednotě je síla. „Evropa se bude muset rozhodnout, zda chce jednotnou Evropu a více integrace a Evropskou unii, která by byla silná ekonomicky, vojensky, obchodně, zkrátka ve všech aspektech. A pokud to nedokážeme, bude tady opačná tendence, aby se EU drolila, bude dvourychlostní EU, třírychlostní a nakonec 27rychlostní,“ upozorňuje David Marek.
Evropa se skládá ze zemí, které jsou malé, ale které si ještě neuvědomily, že jsou malé. Jako celek je nás 450 milionů a to je v současné době váha, kterou si nikdo nemůže dovolit ignorovat, ale třeba už i 84 milionů Němců dnes ve světě neznamená nic.
Michael Romancov, politický geograf
Jak uvedl David Marek, příležitosti, které AI nabízí, budou obrovské, ať už v sektoru služeb, nebo v sektoru průmyslu. „Jsme na prahu změny, kterou si nedokážeme ani domyslet,“ dodal. Jedna z otázek, která v této souvislosti zazněla, se týkala dopadu na pracovní trh. Zde David Marek připomněl, že lidstvo již přežilo spoustu podobných technologických revolucí a vždy to vedlo k něčemu novému. „Lidé se dokážou adaptovat na nejrůznější otřesy a stejně tak se musíme adaptovat na AI. Vidíme již strukturální změny v průmyslu, které se budou časem jen prohlubovat, a teď jde o to, jak udělat ekonomiku dostatečně flexibilní. Bude se měnit i struktura vzdělávání, učit se budeme prakticky celý život,“ vysvětlil David Marek. A dále v souvislosti s obavami, jak AI ovlivní nezaměstnanost, upozornil, že AI budeme muset někdo „živit“ – důležitá tedy bude oblast energetiky. Také ji musí někdo programovat, někdo ji musí hlídat, někdo musí rozumět jejím výstupům a někdo jí musí klást takové požadavky, aby dělala to, co má. „Jde tedy o to posunout se o úroveň výš. Je zbytečné, aby člověk dělal to, co může udělat AI,“ uzavřel David Marek.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
