Právo 

5 otázek na téma bankovní identita

Od 1. ledna tohoto roku žijeme v zemi, která jako další zavedla pravidla pro existenci digitální identity. Iniciativy se chopily banky, proto nese označení Bankovní identita. Napadá mě v té souvislost pět otázek ohledně stavu digitalizace v naší zemi a jeho dalších vyhlídek.

1. Kdo vlastně posouvá digitalizaci Česka kupředu?

Je to hlavně soukromý sektor. To není překvapivé, ale i náš kandidát na zákon roku by bez privátní iniciativy nevznikl. Byly to banky a jejich asociace, které s konceptem bankovní identity přišly. Stát digitalizaci příliš nepomáhá. Většího uživatelského rozšíření jsme dosáhli u datových schránek, insolvenčního rejstříku či rejstříku obchodního (a i když je to pradědeček, díky za jeho bezplatnou přístupnost!). S napětím očekáváme, jak si stát poradí s digitalizací celého portfolia služeb (zákon o právu na digitální služby, loňský vítěz). Elektronická identita ale byla nad jeho možnosti. Státem realizovaná řešení jsou buď těžkopádná, nebo mají pro identifikaci jen omezenou využitelnost (e-identita, občanské průkazy s čipy, datové schránky). A digitalizaci naproti nejdou ani soudy, třeba judikaturou v oblasti elektronického podpisu.

2. Pomáhá nám Evropská unie?

Už nám významně pomohla. Jestli něco povede k průlomu do české legislativy v oblasti elektronické kontraktace, tak to bude nařízení eIDas. Jeho článek 25 říká, že „elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu“. Jednou se tenhle článek bude tesat do kamene (digitální variantu tohoto úsloví zatím nemáme…), jelikož zakotvuje zákaz diskriminace elektronického právního jednání. Jako norma nadřazená českým zákonům má potenciál změnit zdejší judikaturu i praxi.

3. Co ještě zbývá digitalizovat?

Je toho spousta. Z nejpalčivějších pohrobků můžeme uvést třeba oblast HR, které zákoník práce klade do cesty hned několik „šrapnelů“ (požadavek na uznávaný elektronický podpis, doručování při elektronickém podepisování). Dalším kandidátem je nemožnost využití videa při AML identifikaci (třeba při otevření bankovního účtu), kterou už zavedli i naši sousedé v Německu a na Slovensku. Bankovní identita či složitý postup tzv. penny transferu představují jediné digitální alternativy identifikaci za fyzické přítomnosti klienta.

4. Kdo bude z bankovní identity nejvíc profitovat?

Těžko nyní předvídat, ale zřejmě stát. Budou to složky státu, které budou při poskytování svých služeb identifikovat své klienty – občany a firmy – za pomoci bankovní identity. Ušetří tím náklady na přepážky či úředníky a třeba – kdo ví? – zbyde více peněz na další digitalizaci…

5. Není bankovní identita či digitalizace samotná riziková?

Jako každá věc mají i bankovní identita a digitalizace svá rizika. Důležité je, nakolik jsme si jich vědomi a můžeme je usměrňovat a řídit. S nástupem digitalizace určitě vzroste význam zabezpečení, v prvé řadě proti kybernetickým útokům. To bude klíčová otázka v nejbližším období a její úspěšné zvládnutí i na mikroúrovni je podmínkou dalšího rozvoje. Je třeba, aby si každý uživatel byl vědom rizik phishingu či klikání na neznámé odkazy. Ani digitalizace však neznamená, že klasicky poskytované služby, ať komerční či státní, nemají své místo na slunci. Když před necelými čtyřmi lety vypadl na několik dní jedné české bance internetbanking, říkalo se, že kamenné pobočky jsou vlastně určitým obranným opatřením pro tyto případy. Když před rokem udeřila pandemie COVID-19, ukázalo se, že tím, co umožnilo řadě firem nadále fungovat, byla digitalizace jejich byznysu i práce zaměstnanců. Některé věci mají i v digitální éře rozhodující přínos ve „fyzické“ podobě, v prvé řadě vzdělávání na všech typech škol a stupňů. A nesmíme zapomenout ani na ty, kteří se této digitální transformace neúčastní, ať z důvodu věku, majetkových poměrů či nedostatku (digitálního) vzdělání.

Článek vyšel dne 19. 3. 2021 v časopisu Právní rádce.

Bankovní identita dReport zpravodaj
Právo 

Whistleblowing v Česku: Povinnost zavést oznamovací linky se blíží, společnosti mohou využít outsourcingových služeb

Zdravá firemní kultura je jedním ze základních stavebních kamenů kvalitního vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jak ale nastavit plnohodnotný systém compliance, který efektivně zamezí protiprávnímu a neetickému jednání a zároveň zajistí patřičnou ochranu oznamovatele případného pochybení? Vyřešit tuto otázku je cílem evropské směrnice, podle které by měly firmy zavést tzv. whistleblowingový systém. Díky němu budou moct zaměstnanci (a nejen oni) bezpečně hlásit svá podezření na nekalé praktiky uvnitř společnosti. Co implementace tohoto systému obnáší, koho se týká nebo jaké hrozí sankce v případě porušení regulace, jsme si povídali v našem livestreamu. 

25. 3. 2021
Právo 

Zákon o evidenci skutečných majitelů: trocha nových povinností, mnoho nových sankcí

Počátkem února letošního roku byl ve sbírce zákonů publikován zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále také jen „ZESM“), který transponuje – byť se značným zpožděním oproti termínu, jenž uplynul již více než před rokem – požadavky unijního práva vyplývající z páté generace AML směrnice. S účinností od 1. června tak nový zákon nahradí stávající úpravu, která se doposud nachází jednak v zákoně č. 304/2013 Sb. (tzv. rejstříkový zákon), jednak v zákoně č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz). Cílem článku je upozornit na některé z hlavních novinek, které by neměly uniknout pozornosti českých právnických osob a svěřenských fondů. Už jen proto, že nový zákon nesplnění povinností postihuje velmi citelnými sankcemi. Zaměříme se přitom na nejčastější adresáty zákona, tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. 

23. 2. 2021
Daně  Právo 

Jednodušší online identifikace, nové povinné osoby nebo tvrdší sankce. Jaké novinky přinesla novela AML zákona?

Digitální technologie se těší rostoucí popularitě, přichází s nimi však ruku v ruce i nové formy kriminality, mimo jiné i v oblasti praní špinavých peněz. Boj s touto nelegální praktikou je stále náročnější, což reflektuje neustále rozšiřování právní úpravy na evropské i české úrovni. Začátkem roku 2021 vešla v účinnost novela AML zákona, která upravuje například nové povinnosti, ale i nové technologické možnosti v otázce online on-boardingu klienta, mění některé podmínky provádění kontroly klienta a přináší výrazně tvrdší sankce pro případ porušení AML zákona. Jak konkrétně se tyto změny projeví a co dalšího novela AML zákona přináší? O tom jsme si v naší panelové diskuzi povídali se zástupci z Finančního analytického úřadu. 

18. 2. 2021