Právo 

Anketa Zákon roku: Co přináší nový stavební zákon?

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon („Nový stavební zákon“), představuje z vybraných finálních nominací ankety Zákon roku největší národní legislativní událost za předchozí rok. Nový stavební zákon má dělenou účinnost, přičemž některé části jsou účinné již dnes. Hlavní „várka paragrafů“ bude nicméně nabývat účinnosti až 1. července 2023. Pojďme se blíže podívat na hlavní aspekty, které patrně budou při hlasování v anketě účastníci zvažovat.

I přes význam reformy se dostalo novému stavebnímu zákonu mnoho pozornosti už v procesu jeho přípravy. Ta by se dala označit za kontroverzní, a to z mnoha již dříve medializovaných důvodů. Jedním z nich byl např. nedostatek odborných podkladů pro návrh zákona, který se v budoucnu může projevit v praxi. Přes všechny nedostatky je nicméně nyní podstatné, že nový stavební zákon prošel legislativním procesem a hlasující v rámci ankety Zákon roku hodnotí zejména jeho možný pozitivní dopad na podnikání v Česku (což je hlavní kritérium ankety).

Jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko

Daná nominace je uvedena heslem „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“. Podobně i v rámci nového stavebního zákona je po úvodních ustanoveních zařazena část státní stavební správy, ačkoli uvedené heslo se projevuje v zákoně na více místech. Co se týče jednotné státní stavební správy, ta je patrně nejvíce diskutovanou částí zákona. Nová vláda již představila návrh novely nového stavebního zákona, který míří nejvíce právě na organizaci státní stavební správy. Přesun stavebních úřadů na stát má mj. předejít tzv. systémové podjatosti stavebních úřadů, která dnes činí při rozhodování potíže. Dalším z problémů je již nyní výrazný nedostatek úředníků na stavebních úřadech a s tím spojené průtahy příslušných řízení. V tuto chvíli lze obtížně odhadovat, zda přesun úředníků pod státní správu bude lákadlem pro nové zájemce, či zda při případném zefektivnění procesů bude stačit jejich stávající počet.

Jako nedostatečná se jeví reforma územního plánování, které představuje další část zákona. Ačkoli cílem nového stavebního zákona bylo urychlení stavebních procesů, při tvorbě nového předpisu by bylo vhodnější řešit předpis komplexně. Podstatnější reforma územního plánování se předpokládá až prostřednictvím novelizace.

Pozitivní změnu naopak představuje jednotný standard územně plánovací dokumentace, resp. jejího pořizování. Co se týče dalších pozitiv, na kterých panuje shoda, lze zmínit několik oblastí. Patří k nim například digitalizace procesů a zřízený geoportál územního plánování či portál stavebníka. Podobně pak věříme v přínos přísnějšího přístupu k tzv. černým stavbám či stavebních předpisů v Praze, Brně a Ostravě.

Nový stavební zákon pak přináší řadu věcí, u kterých zatím nelze říci, jaký budou mít v konečném důsledku dopad do praxe. Takovým případem může být koordinované vyjádření dotčených orgánů, nová úprava plánovacích smluv, případně úprava soudního přezkumu. Právě v rámci soudního přezkumu lze podle našeho názoru očekávat výraznější nárůst agendy správních soudů v důsledku úprav v rámci nového stavebního zákona. Otázkou pak je, zda bude v této souvislosti častěji přiznáván odkladný účinek žalobám a zda bude skutečně řešen s „nejvyšším urychlením“, jak nový stavební zákon na soudy apeluje.

Nový stavební zákon bude přínosný v řadě aspektů, zejména v dílčích výše zmíněných aspektech. S hodnocením jeho celkového přínosu jakožto komplexní reformy musíme nyní vyčkat nejprve na možnou novelizaci ještě před nabytím plné účinnosti, a především pak na postupy v praxi. Ta teprve ukáže, zda se podařilo procesy zrychlit a zjednodušit, či zda se některé potíže neprojeví jinde.

Článek byl připraven pro Hospodářské noviny.
Novela stavebního zákona dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right