Leasing není jen o autech. Firmy ho využívají ke strategickému rozvoji a běžně si pronajímají celé kancelářské komplexy, sklady nebo technologické celky – a každý z těchto typů nájmů má svá specifika. O tom, jak se liší leasing auta od pronájmu kanceláře, a o důvodech, proč některé smlouvy u nás obsahují platby v eurech, jsme mluvili s odborníkem Tomášem Kachlíkem.
Tomáši, řekni mi, jaké jsou tři nejčastější věci, které si firmy pořizují na leasing?
Jednoznačně vede auto. To je pro firmy nejběžnější. Hned za ním následují kancelářské prostory – buď pro centrálu nebo pro regionální pobočky – a třetí nejčastější jsou pravděpodobně sklady. U aut je specifické, že si jich firma může pronajmout třeba sto najednou. U skladů takové množství nebývá.
Liší se nějak smlouvy u těchto typů leasingu? Třeba leasing auta oproti pronájmu skladu nebo kanceláře?
Liší se hlavně v komplexnosti. Smlouva na auto je většinou uzavřená na pevně danou dobu, třeba tři roky s fixní měsíční splátkou, obvykle v korunách. U kanceláří a skladů je to jiná liga – tam se nájem běžně platí v eurech, častá jsou rent-free období, tedy měsíce zdarma jako pobídka pro získání nájemce. Naopak tam mohou být dodatečné platby za tzv. fit-out, když si firma nechá upravit prostory na míru, a majitel jí tyto úpravy promítne do nájmu. Celkově jde o výrazně složitější smlouvy.
A liší se i délka nájmu?
U aut je běžné krátké období – zhruba 2 až 4 roky kvůli rychlému opotřebení a obnově flotil. Kanceláře nebo sklady se ale pronajímají i na delší dobu, běžné jsou pěti a víceleté smlouvy s možností prodloužení o další tři roky. Stěhování skladů nebo kanceláří je pro firmy náročné a drahé, proto chtějí mít jistotu delšího nájmu a možnost dále prodlužovat.
Je běžné, že lidé řeknou „auto mám na leasing“, ale „kancelář si pronajímám“. Ve skutečnosti ale můžeš klidně říct, že bydlíš v bytě „na leasing“ – významově je to totéž.
S jakými účetními úskalími se firmy u těchto pronájmů nejčastěji potkávají?
U skladů a kanceláří může být výpočet podle mezinárodního standardu IFRS 16 výrazně složitější. Platby se často provádějí v jiné měně, například v eurech, což přináší potřebu měnové konverze. Navíc jsou časté dodatečné investice do prostor a indexační doložky, které každoročně upravují nájem podle inflace nebo jiného ekonomického ukazatele. Tyto faktory činí účetní řešení výrazně složitější. Na rozdíl od toho, u aut jsou podmínky zpravidla jednodušší, když platíte jednu pravidelnou částku. A právě při vykazování podle IFRS 16 se tyto rozdíly projevují nejvíce.
Proč se nájemné kanceláří či skladů často platí v eurech?
Není to pevné pravidlo, ale vysvětlení je jednoduché. Developeři, kteří staví kancelářské budovy nebo sklady, si na výstavbu často berou úvěr v eurech a v eurech ho také splácí. Nastavení nájemného v eurech bývá podmínkou poskytnutí úvěru a developeři si tak vytváří přirozené zajištění kurzového rizika.
Z účetního pohledu – jaký je vlastně rozdíl mezi leasingem a nájmem? Používají se ty pojmy zaměnitelně?
V češtině máme oba termíny zažité, takže to působí, že označují odlišné věci. Ale z hlediska významu i účetnictví jsou to synonyma. Je běžné, že lidé řeknou „auto mám na leasing“, ale „kancelář si pronajímám“. Ve skutečnosti ale můžeš klidně říct, že bydlíš v bytě „na leasing“ – významově je to totéž.
Zaznamenali jste v poslední době změnu v typech věcí, které firmy využívají pro leasing, například díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie nebo v oblasti IT vybavení?
Spíš než předměty se mění typ transakcí. Například firma si může nechat na střeše výrobní haly vybudovat fotovoltaiku. Dodavatel ji vyprojektuje na klíč, postaví, provozuje, firma z ní odebírá energii a po určité době si elektrárnu může odkoupit. Z pohledu IFRS je i tohle forma pronájmu. Motivací mohou být environmentální cíle, ale že půjde v takovém případě zrovna o leasing, je spíše nezamýšlený efekt.
Zajímá vás více článku o nástroji dLease? Mrkněte na naše webové stránky nebo na blog plný rozhovorů a zajímavostí.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
