Dne 8. listopadu se Evropská rada (evropští ministři financí zasedající jako Rada Ecofin) formálně dohodla na svém vyjednávacím postoji k legislativnímu návrhu „bankovního balíčku“ před nadcházejícími jednáními mezi členskými státy EU a Evropským parlamentem. Jedná se o velmi důležitý milník v přijetí konečného rámce Basel III (který stanovuje mezinárodní standardy pro kapitálovou přiměřenost, zátěžové testování a požadavky na likviditu bank) ze strany EU, neboť obecný přístup Rady představuje kompromis dosažený všemi 27 členskými státy, a má proto zásadní vliv na utváření toho, jak bude konečné znění právního předpisu vypadat.

Obecný přístup Rady navazuje na návrh bankovního balíčku zveřejněný Evropskou komisí v roce 2021, který obsahoval změny nařízení EU o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích (pozměňující návrhy jsou známé jako CRD6/CRR3).

Zatímco jednání s Evropským parlamentem povedou k dalším změnám, obecný přístup Rady je nyní nejlepším dostupným ukazatelem pravděpodobné implementace rámce Basel III ze strany EU.

Postoj Rady z pohledu analytického rámce 5D

Podívejme se nyní na přístup Rady optikou našeho analytického rámce 5D, který posuzuje odchylky učiněné Evropskou komisí v jejím návrhu z roku 2021 – konkrétně zpoždění („Delays“), odklady („Deferrals“), divergence („Divergences“), směry („Directions“) a rozdíly („Differences“) mezi rámcem Basilejského výboru pro bankovní dohled a navrhovanou legislativou.

Postoj Evropské rady zachovává většinu Komisí navržených odchylek od rámce Basilejského výboru pro bankovní dohled, včetně:

• preferenčního zacházení s expozicemi investičního stupně vůči společnostem bez ratingu v rámci standardizované výstupní úrovně (Standardized Output Floor, SOF);
• nižších kapitálových požadavků na některé nízkorizikové expozice vůči hypotékám na obytné nemovitosti v rámci interně modelovaných přístupů; a
• zachování podpůrných faktorů pro malé a střední podniky a pro infrastrukturu a výjimek z rámce CVA pro transakce s určitými protistranami (a to navzdory výzvám některých regulačních orgánů EU – včetně EBA a ECB – k jejich odstranění).

Rada také souhlasila s tím, že SOF budou uplatňovány na všech úrovních konsolidace (pokud hostitelské orgány dohledu nerozhodnou o upuštění od požadavku), zrušila však některá významná politická rozhodnutí z návrhů Komise, včetně následujících:

• SOF pouze na úrovni konsolidované skupiny;
• změny preferenčního přístupu ke specializovaným úvěrovým facilitám bez ratingu, které umožňují nižší rizikové váhy pro určité expozice financování objektů, přičemž namísto toho bude požádán Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby do roku 2026 posoudil vhodnost preferenčního zacházení; a
• zrušení požadavku, aby banky ze třetích zemí zřídily pobočku nebo dceřinou společnost ve členském státě EU za účelem nabízení bankovních služeb klientům, kteří se tam nacházejí (s výjimkou případu zpětné žádosti; CRD6 čl. 21 písm. c)).

Předseda EBA José Manuel Campa a předseda jednotného mechanismu dohledu Evropské centrální banky Andrea Enria zveřejnili prohlášení, v němž vyzývají zákonodárce EU, aby při provádění bankovního balíčku pečlivě dodržovali načasování a obsah rámce Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS).

Zatímco obecný přístup Rady představuje, stejně jako návrh Komise z roku 2021, podstatnou odchylku od basilejského standardu, některé pozměňovací návrhy Rady představují zpřísnění, které buď přibližuje znění původním basilejským standardům, nebo zvyšuje pravděpodobný kapitálový dopad pravidel. To odráží rovnováhu názorů mezi členskými státy EU a jejich snahou dodržovat mezinárodní bankovní standardy a zároveň snahou řídit očekávaný kapitálový dopad reforem Basel III na hospodářské činnosti, které jsou v Evropě důležité.

Harmonogram provádění

Obecný přístup Evropské rady ponechává z větší části beze změny přístup k načasování implementace Basel III, který Evropská komise navrhla v loňském roce, a obsahuje následující:

• datum implementace většiny prvků reforem Basel III – 1. ledna 2025 (tedy přesně o dva roky později, než je stanovený cíl Basilejského výboru pro bankovní dohled);
• termíny pro pětileté postupné zavádění SOF od 1. ledna 2025 do 1. ledna 2030 (ukončené o dva roky později než cíl BCBS);
• mechanismus pro zpoždění implementace revidovaných požadavků na tržní riziko až o dva roky, pokud jiné jurisdikce včas neprovedou svá příslušná pravidla;
• 18měsíční lhůtu na transpozici, a jednotlivé lhůty pro zavedeni směrnice CRD6. Tato směrnice již obsahuje 24měsíční implementační lhůtu pro ustanoveni, která se týkají právního rámce pro pobočky v třetích zemích.

Zmíněné termíny znovu potvrzují záměr zákonodárců EU implementovat rámec Basel III bez dalších prodlev. Toto načasování však bude velmi krátké a pravděpodobně poskytne pouze jeden rok mezi očekávaným dokončením právního předpisu (do konce roku 2023) a okamžikem, kdy jej musí banky provést, v porovnání s dvouletým obecným prováděcím obdobím, které bylo využito pro balíček CRR2 dokončený v roce 2019.

Další významné jurisdikce v oblasti finančních služeb, včetně Velké Británie a USA, uvedly, že i jejich cílem je k 1. lednu 2025 zavést standardy Basel III. Jelikož všichni hlavní členové BCBS tedy avizují tento termín implementace, očekáváme, že i EU se bude snažit zachovat současné načasování. To však bude záviset na vývoji probíhajících jednáních a případně na tom, zda i regulační orgány v USA a Velké Británie budou postupovat podle plánu.

Další kroky v jednáních

Očekáváme finalizaci vyjednávacího postoje Evropského parlamentu (předběžně začátek roku 2023) k bankovnímu balíčku, než budou zahájena interinstitucionální jednání (tzv. třístranná jednání) o tomto návrhu.

Třístranná jednání o legislativním balíčku mohou být vzhledem ke složitosti a významu regulace zdlouhavým procesem. Parlament bude mít pravděpodobně podstatné neshody s Radou a existují určité náznaky, že v některých oblastech bude vyjednávané znění více sladěno s požadavky BCBS. Proto je pravděpodobné, že během vyjednávaní dojde k nezanedbatelným kompromisům mezi Evropským parlamentem a Radou EU. V předchozích jednáních se již Rada usnesla k prvotním ústupkům k návrhům Parlamentu. Obecný rámec Rady lze tedy považovat za nejpřesnější indikaci směřování legislativního procesu.

Očekáváme, že jednatelé EU budou usilovat o uzavření třístranných jednání do 4. čtvrtletí 2023 a o to, aby revidované texty CRD6 a CRR3 vstoupily v platnost do konce roku 2023. To by umožnilo dříve zmíněné jednoleté prováděcí období. Tato krátká lhůta pro provádění podtrhuje důležitost včasných opatření, a to včetně přidělení dostatečných zdrojů na takové oblasti činnosti Basilejského programu, jako je například příprava na uplatňování SOF. Obecný přístup Rady lze tedy považovat za dobrou ilustraci finálního stavu Basel III.