Inflace se na začátku roku vrátila do blízkosti inflačního cíle, zatímco hospodářský růst má daleko ke kondici, na kterou byl zvyklý. Za této situace bylo potřeba dále uvolnit měnové podmínky. ČNB se proto rozhodla snížit úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů. Základní repo sazba byla klesla na 3,75 %. Hlasování bankovní rady bylo jednomyslné.
Poslední data o vývoji cen potvrdila, že období vysoké inflace je pryč. Obávané lednové přeceňování inflaci nezvýšilo. Ta naopak v lednu klesla a vrátila se do tolerančního pásma kolem inflačního cíle centrální banky. Poslední plamínky inflace dohořívají ve službách, kde ovšem jde spíše o setrvačnost než poptávkové inflační tlaky.
Zato růst ekonomiky je problém. Při setrvalém snižování odhadů růstu HDP v Německu, které se již přiblížily spíše stagnaci než růstu, je pravděpodobné, že budou zvolna snižovat také odhady pro českou ekonomiku. ČNB ve své nové prognóze snížila odhad růstu HDP v letošním roce z 2,4 na 2,0 %. I to je nejspíše příliš optimistický odhad.
Snížení úrokových sazeb je nezbytnou reakcí na tuto konstelaci ekonomických podmínek. Nicméně ČNB postupuje příliš váhavě. I její vlastní model ukazuje, že by měla být s úrokovými sazbami o 20 bazických bodů níže, tj. spíše na 3,5 % než aktuálních 3,75 %. Podle našeho modelu by to dokonce mělo být o 40 bazických bodů níže. Mandátem ČNB není jen cenová stabilita. ČNB přesto ze strachu z inflace dělá opačnou chybu a ekonomiku zbytečně brzdí. Ztráty z příliš vysokých úrokových sazeb přitom mohou být značné.