Inflace již řadu let nebývá v české ekonomice v centru pozornosti. Dlouhodobě se pohybuje na relativně nízké úrovni, inflační očekávání jsou spolehlivě ukotvena. Tentokrát se ovšem po delší době vzchopila a překonala hranici 3 procent. Vyšší byla naposledy v říjnu 2012. Důvod k obavám to ovšem není. V dalších měsících by měla opět začít klesat.
Obchodníci si nemohou stěžovat. Tržby v maloobchodě meziročně reálně stouply o 5,1 procenta. Domácí poptávka, zejména rostoucí spotřeba domácností, byla i v 1. čtvrtletí letošního roku klíčovým faktorem růstu ekonomiky.
I když růst ekonomiky již začal zpomalovat, inflace si toho ještě nevšimla. Obvykle mívá vývoj cen jisté zpoždění a tentokrát tomu není jinak. Spotřebitelské ceny se v únoru meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, meziroční inflace zrychlila na 2,7 procenta.
Loňský rok byl na trhu práce ve znamení nedostatku pracovních sil. Přes narůstající hrozby v globální ekonomice se domácímu hospodářství dařilo, všechna odvětví zaznamenala solidní růst výroby a tržeb a poptávka po pracovních silách výrazně převyšovala volné pracovní síly. Odezva v podobě rychlého růstu mezd je zcela logická. Ve srovnání s předchozími kvartály ovšem dynamika mezd viditelně zvolnila.
Lednovou inflaci mají na svědomí především ceny služeb souvisejících s bydlením. Sekundoval jim sezónní efekt dražší zimní rekreace. Celkem se spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně zvýšily o 1,0 procento. Meziroční inflace se vyhoupla na 2,5 procenta z prosincových 2,0 procent.
Závěr roku 2018 přinesl levnější benzín a dražší potraviny. Vliv těchto dvou faktorů se téměř kompenzoval a inflace tak zůstala stabilní. Index spotřebitelských cen se v prosinci meziměsíčně zvýšil o 0,1 procenta, meziroční inflace setrvala na 2,0 procentech.
Po loňském sprintu je letošní rok ve znamení zpomalení na dlouhodobě udržitelné tempo růstu. Hrubý domácí produkt se ve 3. čtvrtletí zvýšil o 0,6 procenta ve srovnání s minulým čtvrtletím, respektive 2,4 procenta v meziročním srovnání. K vyššímu HDP přispěly zejména spotřeba a investice z pohledu užití, respektive obchod a průmysl z pohledu tvorby HDP.
Přestože nezaměstnanost stále klesá a mzdy rostou stále rychleji, útraty v obchodech rostou relativně pomalu. Maloobchodní tržby se v září meziročně zvýšily pouze o 1,4 procenta, po očištění o rozdíl v počtu pracovních dní rostly o 2,5 procenta. Únava z utrácení se ovšem netýkala obchodů s počítačovým vybavením a mobilními telefony, kde tržby reálně stouply o 14,5 procenta.
Ačkoli ekonomika rychle roste a někde se i přehřívá, inflace zůstává stabilní a bezpečně nízká. Tedy pokud je řeč o spotřebitelských cenách. Inflace v cenách nemovitostí a v podobě růst mezd – to už je jiný příběh.
Nezaměstnanost stále klesá, poptávka po pracovních silách ze strany firem nepolevuje a mzdy rychle stoupají. Ve 2. čtvrtletí se průměrná hrubá měsíční mzda meziročně zvýšila o 8,6 procenta na 31 851 korun, reálně stoupla o 6,2 procenta. Kde se přidává nejvíc?
