Inflace neztrácí na síle a již druhý měsíc překračuje horní hranici tolerančního pásma kolem inflačního cíle centrální banky. Zde může ještě několik měsíců setrvat, neboť ji zkraje letošního roku podpoří zvýšení sazeb spotřebních daní u cigaret a alkoholu.
Růst české ekonomiky by měl v roce 2020 zpomalit na 2,0 %, hlavním důvodem pro ubrání tempa by měl být obrat ve vývoji čistého exportu. Další podrobnosti přináší Výhledy české ekonomiky pro letošní rok.
Začínáme brzdit. Hrubý domácí produkt se ve 3. čtvrtletí 2019 zvýšil o 0,3 procenta ve srovnání s předchozím kvartálem, což je nejpomalejší tempo růstu za posledních 14 čtvrtletí. Meziroční růst HDP zpomalil z 2,8 na 2,5 procenta.
Inflace se sice stále drží mírně nad inflačním cílem centrální banky, tlaky na růst cen by ovšem měly zvolna slábnout. Aktuálně hýbou inflací zejména sezónní faktory. V říjnu se spotřebitelské ceny zvýšily 0,5 procenta, meziroční inflace zůstává stabilní na 2,7 procenta. Nezaměstnanost vlivem sezónních faktorů klesá, celkový počet uchazečů o práci ke konci října klesl na 196518 osob, což je o více než 19 tisíc méně než před rokem.
Domácnosti v září primárně utrácely za nepotravinářské zboží. Odpovídá to ekonomické teorii, kdy domácnosti v době růstu disponibilního příjmu utrácejí zejména za luxusní zboží. Zahraničnímu obchodu se dařilo, připsal si přebytek 25,1 miliardy korun, nejen díky dvěma pracovním dnům navíc, ale hlavně kvůli automobilovému průmyslu. Jak na tom byla v září nezaměstnanost?
České domácnosti si užívají. Díky rychlému růstu mezd a minimální nezaměstnanosti si mohou dovolit utrácet v obchodech více než v předchozích letech. Na statistice českého zahraničního obchodu se pravděpodobně začínají projevovat nepříznivé vnější vlivy ekonomického prostředí, tedy například americko-čínská obchodní válka. A naplňují se obavy z negativního vývoje průmyslu. Jak si stály maloobchod, zahraniční obchod a průmyslová výroba v srpnu?
Na českou ekonomiku již sice pomalu sahá ochlazení, mzdy ale ze setrvačnosti pokračují v rychlém růstu. Ve 2. čtvrtletí se průměrná mzda meziročně zvýšila o 7,2 procenta. Po zohlednění inflace dosáhlo reálné zvýšení 4,3 procenta. Růst mezd již čtvrtým rokem převyšuje zvyšování produktivity práce.
Změny cen měly v červenci tradiční scénář: klesající ceny ovoce a zeleniny, dražší dovolené, výprodej letního oblečení. Meziměsíčně se index spotřebitelských cen zvýšil o 0,4 procenta, meziroční inflace opět zrychlila na 2,9 procenta. Jádrová inflace je o pár desetin procentního bodu nižší. Měnovou politiku nemusí poslední údaje o inflaci nijak zneklidňovat.
Na průmyslovou výrobu a vývoz doléhá nepříznivé ekonomické počasí v zahraničí, domácí poptávka si toho ovšem prozatím příliš nevšímá. Maloobchodní tržby se v červnu meziročně zvýšily o 4,6 procenta, po zohlednění kalendářních vlivů dokonce o 6,2 procenta. V červnu měly žně zejména obchody s oblečením a obuví, jejichž tržby meziročně stouply o 17,4 procenta.
Červnové výsledky průmyslu nepřinášejí hezký pohled, předzvěst horších časů, kterou již řadu měsíců přinášely předstihové ukazatele, se bohužel naplňuje. Ve srovnání s předchozím rokem se objem průmyslové výroby snížil o 6,4 procenta. Po kalendářním očištění výroba klesla o 3,8 procenta (po očištění o kalendářní i sezónní vlivy o 2,4 procenta). Pokles zakázek byl ještě markantnější. Zato mzdy rostou nadále výrazně rychleji než produktivita.
