Závěr roku 2018 přinesl levnější benzín a dražší potraviny. Vliv těchto dvou faktorů se téměř kompenzoval a inflace tak zůstala stabilní. Index spotřebitelských cen se v prosinci meziměsíčně zvýšil o 0,1 procenta, meziroční inflace setrvala na 2,0 procentech.
Po loňském sprintu je letošní rok ve znamení zpomalení na dlouhodobě udržitelné tempo růstu. Hrubý domácí produkt se ve 3. čtvrtletí zvýšil o 0,6 procenta ve srovnání s minulým čtvrtletím, respektive 2,4 procenta v meziročním srovnání. K vyššímu HDP přispěly zejména spotřeba a investice z pohledu užití, respektive obchod a průmysl z pohledu tvorby HDP.
Přestože nezaměstnanost stále klesá a mzdy rostou stále rychleji, útraty v obchodech rostou relativně pomalu. Maloobchodní tržby se v září meziročně zvýšily pouze o 1,4 procenta, po očištění o rozdíl v počtu pracovních dní rostly o 2,5 procenta. Únava z utrácení se ovšem netýkala obchodů s počítačovým vybavením a mobilními telefony, kde tržby reálně stouply o 14,5 procenta.
Ačkoli ekonomika rychle roste a někde se i přehřívá, inflace zůstává stabilní a bezpečně nízká. Tedy pokud je řeč o spotřebitelských cenách. Inflace v cenách nemovitostí a v podobě růst mezd – to už je jiný příběh.
Nezaměstnanost stále klesá, poptávka po pracovních silách ze strany firem nepolevuje a mzdy rychle stoupají. Ve 2. čtvrtletí se průměrná hrubá měsíční mzda meziročně zvýšila o 8,6 procenta na 31 851 korun, reálně stoupla o 6,2 procenta. Kde se přidává nejvíc?
Elektřina, benzín, brambory a máslo. To jsou příčiny toho, že se index spotřebitelských cen v červnu zvýšil o 0,4 procenta. Meziroční inflace se posunula z 2,2 na 2,6 procenta. Žádné velké drama ve vývoji inflace se ale nekoná, v příštích měsících by se měla inflace udržet mezi 2-3 procenty. Nicméně ČNB může této situace využít k dalšímu zvyšování úrokových sazeb.
Zpřísnění měnové politiky bylo na spadnutí. Mzdy a ceny nemovitostí letí vzhůru s hypotékami v patách. Kurzu koruny došel dech. V takové situaci je logické zvyšovat úrokové sazby. Proto se ČNB rozhodla zvýšit svou repo sazbu o 25 bazických bodů na 1,0 procento a lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 2 procenta.
Hlad domácností nepolevuje. Jejich útraty v obchodech rostou již pátým rokem. V dubnu se tržby v maloobchodním prodeji meziročně zvýšily o 5,6 procenta, resp. o 5,0 procent po kalendářním očištění. Důvody rostoucí poptávky jsou zřejmé: nezaměstnanost stále klesá, růst mezd zrychluje, inflace zůstává nízká. Zároveň zrychluje také tempo růstu spotřebitelských úvěrů. V dubnu dosáhlo 9,2 procenta, což je nejvíce za posledních 7 let.
Pokud je na jedné straně mince rekordně nízká nezaměstnanost, není divu, že na druhé bude rychlý růst mezd. V 1. čtvrtletí letošního roku tempo růstu mezd zrychlilo na 8,6 procenta. Při dvouprocentní inflaci se mzdy reálně zvýšily o 6,6 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 30 265 korun. Naposledy rostly mzdy rychleji přesně před deseti lety, tj. v 1. čtvrtletí 2008. K růstu mezd nepřispívá pouze nedostatek pracovních sil, ale také vládní politika.
Solidní začátek, tak lze označit českou ekonomiku v 1. čtvrtletí roku 2018. Ve srovnání s druhou polovinou loňského roku sice přišlo určité zpomalení, s tím ale asi každý počítal. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,5 procent, meziroční tempo růstu zvolnilo na 4,5 procent. Těžiště růstu se přesunulo plně na domácí poptávku.
