Návrat ekonomiky k normálnímu fungování byl ve 3. čtvrtletí rychlejší, než se očekávalo. Hrubý domácí produkt se po propadu o 8,7 procenta ve 2. čtvrtletí tentokrát zvýšil o 6,2 procenta. Meziroční pokles se snížil na 5,8 procenta.
Zatímco průmysl, stavebnictví nebo zahraniční obchod ukazují na citelný propad ekonomiky, maloobchodní tržby naznačují o něco lepší vývoj domácí poptávky. I zde si ale nejistota ohledně dalšího vývoje vybírá svou daň.
Výrazný pokles ekonomické aktivity způsobený preventivními opatřeními proti šíření koronaviru si vybral svou daň v podobě reálného poklesu mezd. Průměrná hrubá měsíční mzda se meziročně nominálně zvýšila o 0,5 procenta, po zohlednění inflace ovšem reálně klesla o 2,5 procenta. Naposledy mzdy reálně klesly v posledním čtvrtletí 2013. Nejvýrazněji se snížily mzdy v ubytování a stravování.
Stačily dva týdny karantény v druhé polovině března a ekonomika se po 23 čtvrtletích nepřetržitého růstu ocitla v recesi. Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku snížil o 3,6 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, respektive o 2,2 procenta v meziročním srovnání. Jaké asi bude 2. čtvrtletí, kdy nouzový režim trval podstatně déle?
Jedna z prvních indicií dopadu koronaviru na českou ekonomiku. Maloobchodní tržby v březnu meziročně klesly 8,9 procenta, po očištění o kalendářní vlivy dokonce o 9,3 procenta. Duben bude patrně ještě horší.
Únor byl v maloobchodě zvláštním měsícem. Na jedné straně stále ještě rostly tržby za zboží, které si kupujeme více méně pro radost jako například vybavení pro sport a turistiku, na straně druhé je již v tržbách patrný strach z pandemie koronaviru a předzásobování potravinami a drogerií.
Českou společnost a ekonomiku zasáhla tvrdá opatření zavedená k zamezení šíření viru COVID-19. Na prvním místě je samozřejmě bezpečí a zdraví obyvatelstva, ekonomické dopady budou ovšem citelné. Jaká odvětví nový vir zasáhne nejvíce?
Ačkoli se nad vývojem ekonomiky stahují mračna, mzdy těží z předchozího růstu ekonomiky a nedostatku pracovních sil. Průměrná hrubá měsíční mzda se ve 4. čtvrtletí 2019 meziročně zvýšila o 6,7 procenta na 36 144 korun. Po zohlednění inflace se reálně zvýšila o 3,6 procenta. Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 34 125 korun a meziročně stoupla o 7,1 procenta.
Inflace neztrácí na síle a již druhý měsíc překračuje horní hranici tolerančního pásma kolem inflačního cíle centrální banky. Zde může ještě několik měsíců setrvat, neboť ji zkraje letošního roku podpoří zvýšení sazeb spotřebních daní u cigaret a alkoholu.
Růst české ekonomiky by měl v roce 2020 zpomalit na 2,0 %, hlavním důvodem pro ubrání tempa by měl být obrat ve vývoji čistého exportu. Další podrobnosti přináší Výhledy české ekonomiky pro letošní rok.
