Do nového roku jsme vstoupili spolu s novelou zákona o daních z příjmů, schválenou v prosinci 2020. Kromě řady mediálně často diskutovaných změn týkajících se daně z příjmů fyzických osob (zrušení superhrubé mzdy a progresivní zdanění, stravenkový paušál, změna výše slevy na poplatníka a další) přinesla novela i změny týkající se daňových odpisů. Rádi bychom vám tyto změny stručně představili spolu s jejich dopadem na účetnictví.
Daňový balíček v souvislosti s odpisy zavádí:
Kdy a jak aplikovat výše uvedené změny upravují přechodná ustanovení novely zákona o daních z příjmů. Obecně přechodná ustanovení novely uvádějí, že pro zdaňovací období započatá před její účinností (tj. před 1. lednem 2021) se použije zákon o daních z příjmů účinný před touto novelou. Změny týkající se daňového odpisování majetku mají však svá specifická přechodná ustanovení. Z nich vyplývá, že není důležité, zda se uplatňuje kalendářní, nebo hospodářský rok, ale rozhodující je datum pořízení nebo v případě technického zhodnocení dokončení a uvedení do užívání.
Hmotný majetek a jeho technické zhodnocení pořízené…
- …do 31. 12. 2019
Uplatní se ustanovení zákona o daních z příjmů účinného před nabytím účinnosti novely, resp. účinného v době pořízení majetku.
- …v období 1. 1. 2020 – 31. 12. 2020
Poplatník daně má na výběr, zda využije nové možnosti novelizovaného zákona o daních z příjmů, nebo zda ještě bude postupovat „postaru“, tj. podle znění zákona o daních z příjmů platného před novelou.
- …po 1. 1. 2021
Poplatník bude postupovat u hmotného majetku i jeho technického zhodnocení podle ustanovení zákona o daních z příjmů po novele.
Novela zrušila definici i odpisování dlouhodobého nehmotného majetku a podobně jako u hmotného majetku se poplatník může rozhodnout, zda tento režim uplatní již pro majetky pořízené v období od 1. 1. 2020, nebo až po 1. 1. 2021. Při implementaci novely, ať zpětně, nebo až od letošního roku, budou do daňových nákladů vstupovat hodnoty podle účetnictví.
Vyhláška 500/2002 Sb., pro podnikatele, stanoví v §6, resp. 7, že hranici pro ocenění hmotného i nehmotného majetku určuje účetní jednotka. Je obecnou praxí, že historicky drtivá většina účetních jednotek stanovila svůj limit pro ocenění dlouhodobého majetku podle zákona o daních z příjmů, zvolila tedy metodu pro klasifikaci dlouhodobého majetku.
Zákon o účetnictví stanoví v §7, že uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení i způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky v následujícím účetním období změnit. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování i obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení či zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
Z výše uvedeného vyplývá, že změna limitu pro ocenění dlouhodobého hmotného majetku a zrušení limitu pro ocenění dlouhodobého nehmotného majetku pro daňové účely nejsou samy o sobě důvodem pro změnu limitů pro ocenění dlouhodobého majetku v účetnictví.
Účetnictví není v oblasti dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a jeho odpisování provázáno s daňovými předpisy a nedochází zde v této souvislosti k žádné změně. Při stanovení limitu pro ocenění hmotného a nehmotného majetku a jeho technického zhodnocení je pro účely účetnictví rozhodující respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení. Jestliže společnost nenalezne důvod pro změnu limitu pro ocenění pro účely účetnictví (tj. peněžní hranici pro „aktivaci majetku“), pak se od kalendářního roku 2021, případně už 2020, v podstatě jen rozšíří skupina majetků, u kterých bude daňový odpis následovat účetní tak, jak stanoví zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. v), a nebudou se počítat samostatné daňové odpisy.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
