Stačí drobná administrativní chyba – například nesprávně nahlášená adresa – a držitel dočasné ochrany může v Česku náhle ztratit právo legálně pracovat. To může vést k nelegálnímu zaměstnání, pokutám pro zaměstnavatele a komplikacím v chodu firmy. Těmto problémům se však dá předejít, pokud obě strany vědí, na co si dát pozor a jak včas reagovat.
Dočasná ochrana pro ukrajinské občany prchající před válkou byla v České republice zavedena v roce 2022. Tento status umožňuje legální pobyt, volný přístup na trh práce a zařazení do veřejného zdravotního systému. V polovině roku 2025 bylo v ČR registrováno přes 374 tisíc uprchlíků s tímto statusem. Držitelé, kteří se začátkem letošního roku přihlásili k jejímu prodloužení, obdrželi nové vízové štítky platné do 31. března 2026.
V současné době jsou častým důvodem rušení dočasné ochrany nesrovnalosti v nahlášené adrese pobytu. Ministerstvo vnitra nyní přísně kontroluje, zda je uváděná adresa skutečně místem, kde cizinec bydlí. Cizinecká policie provádí pobytové kontroly, kdy navštěvuje uvedené adresy, ověřuje přítomnost osob a sbírá informace od sousedů nebo pronajímatelů. Pokud je adresa neplatná či neověřitelná, ministerstvo bez předchozího upozornění vydává výzvu k nápravě s lhůtou 90 dnů a cizinec je během této doby zaevidován na náhradní adrese pobytu, zpravidla se jedná o adresu sídla správního orgánu Ministerstva vnitra. Pokud cizinec ve stanovené lhůtě údaje nedoplní a neprokáže řádné bydliště, dochází po uplynutí 90 dnů k zániku dočasné ochrany ze zákona, a tím pádem i ke ztrátě volného přístupu na trh práce.
Nicméně, nedávný rozsudek Městského soudu v Praze z října 2025 (sp. zn. 10 A 81/2025-34) zpochybnil dosavadní praxi automatického zániku dočasné ochrany po 90 dnech pobytu na adrese sídla MV ČR. Soud dále konstatoval, že ubytování držitele dočasné ochrany nemusí být zkolaudováno k bydlení, ale stačí, že splňuje požadavky na přiměřené ubytování dle samotné směrnice o dočasné ochraně. Ministerstvo vnitra by tak mělo upravit metodiku a praxi a umožnit obnovu statusu osobám, kterým byla ochrana z tohoto důvodu zrušena. Zda a kdy Ministerstvo vnitra tuto výtku přijme, není však vůbec jasné.
Ztráta dočasné ochrany znamená ztrátu práva na legální práci. Zaměstnanec bez platného statusu je považován za nelegálně zaměstnaného, což může vést k vysokým pokutám a sankcím jak pro něho, tak pro zaměstnavatele. Státní úřad inspekce práce často odhaluje tyto případy při kontrolách, což přináší nejen finanční, ale i reputační rizika. Období od ztráty dočasné ochrany k vyřízení nového oprávnění přináší velké finanční ztráty také na straně cizince, který tak přichází o často jediný příjem.
Právě z výše uvedených důvodů by si držitelé dočasné ochrany měli pravidelně ověřovat správnost své adresy v evidenci Ministerstva vnitra a při jakýchkoli pochybnostech kontaktovat infolinku ministerstva nebo zkontrolovat na Portálu občana, zda mají správně zavedenou aktuální adresu pobytu v ČR. Pokud má cizinec uživatelský účet na Informačním portálu pro cizince, přijde mu v případě zániku dočasné ochrany notifikace na e-mail, propojený s tímto uživatelským účtem. Zaměstnavatelé by měli své zaměstnance k této kontrole motivovat a požadovat potvrzení o správnosti nahlášených údajů.
A jaké možnosti mají držitelé dočasné ochrany v současné době? V roce 2025 byl zaveden institut tzv. zvláštního dlouhodobého pobytu, který může být udělen držitelům dočasné ochrany, kteří splní stanovené podmínky, na dobu až pěti let. Tento status přináší stabilnější pobyt s volným přístupem na trh práce a možností v budoucnu požádat o trvalý pobyt. Zájem o tento zvláštní dlouhodobý pobyt projevilo zhruba 80 tisíc uprchlíků, ovšem podmínky splnilo pouze přibližně 15 tisíc z nich. Ti ostatní mohou setrvat v ČR v rámci prodlužované dočasné ochrany až do března 2027, přičemž další řešení budou koordinována na úrovni EU.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
