V následujícím článku krátce shrneme hlavní body dvou nových interpretací Národní účetní rady I-51 Vykazování výrobků a zboží používaných k předvádění a I-52 Zaměstnanecké požitky.
Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Cílem interpretací je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny nebo jsou řešeny nedostatečně, a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně.
I když interpretace nejsou právně závazné, Nejvyšší správní soud je již několikrát akceptoval jako hodnotný zdroj doplňující účetní legislativu.
Interpretace I-51 Vykazování výrobků a zboží používaných k předvádění, přijatá 19. května 2025, reaguje na situaci, kdy podniky používají výrobky či zboží k výstavám či ukázkám. Takové položky nebývají určeny k bezprostřednímu prodeji, ale přesto je nutné je v účetnictví evidovat. Dosud ovšem neexistoval jednotný výklad: některé společnosti je evidovaly jako zásoby, jiné jako dlouhodobý majetek, jindy se jejich hodnota promítala přímo do nákladů.
Nová interpretace přináší klíčový princip – rozhodujícím ukazatelem je účel užití a předpokládaná doba využití. Pokud má být zboží (analogicky výrobky) používáno dlouhodobě k předvádění a pokud splňuje hodnotový test pro stálá aktiva, mělo by být zařazeno mezi stálá aktiva a postupně odepisováno (s případným zohledněním zbytkové hodnoty, pokud se předpokládá realizace prodejem po využití k předvádění). Pokud je jeho nasazení krátkodobé a je určeno primárně k prodeji, zůstává v kategorii zásob. Zboží je oceněno buď částkou ve výši pořizovací ceny, nebo čisté realizovatelné hodnoty, podle toho, která z těchto dvou hodnot je nižší. Opravná položka vyjadřující horší prodejnost (nebo naopak incentiv ke koupi) vystavených exemplářů bývá poměrně častá.
Pro ilustraci si uvedeme zjednodušený příklad pro obě situace:
Příklad A: Zboží krátkodobě použité k předvádění
Firma pořídí kávovar za 8 000 Kč, který bude krátkodobě vystaven v showroomu a následně prodán zákazníkovi.
Závěr: Kávovar je účetně veden jako zásoba, protože byl určen k prodeji, jen se krátkodobě využil k prezentaci.
Příklad B: Předváděcí zboží s dlouhodobým využitím
Autosalon pořídí osobní automobil v pořizovací ceně 750 000 Kč. Tento vůz není určen k okamžitému prodeji, ale bude po dobu dvou let využíván k předváděcím jízdám zákazníků. Ze zkušenosti se podobné předváděcí vozy prodávají zhruba za 250 000 Kč.
Závěr: Zboží je vedeno jako dlouhodobý majetek s postupným odepisováním do výše předpokládané zbytkové hodnoty.
Účetní jednotky by měly v oblasti předváděcího zboží zmapovat, které položky skutečně slouží demonstraci, a pro každou z nich rozhodnout, podle jakého klíče a jak bude klasifikována.
Interpretace dále říká, že okolnosti typu kolaudace budovy nebo registrace vozidla nejsou důvodem, proč by položky k předvádění nemohly být vykázány na zásobách.
Dne 13. června 2025 byla vydána interpretace I-52 Zaměstnanecké požitky, která upravuje účtování zaměstnaneckých požitků. Praxe dosud nebyla jednotná – některé účetní jednotky vykazovaly tyto požitky výsledkově, jiné rozvahově, což vedlo k rozdílům nejen ve výsledku hospodaření, ale i ve struktuře vlastního kapitálu.
Dle interpretace se zaměstnaneckými požitky rozumí všechna plnění, která zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům a osobám v obdobných vztazích za výkon jejich činnosti.
Všechny formy zaměstnaneckých požitků jsou dle interpretace vykazovány výsledkově – náklad vzniká v období, kdy zaměstnanec svoji práci vykonával, a současně vzniká závazek zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Důvodem je výchozí teze, že práce skrze lidské zdroje je analogií spotřeby jiných zdrojů, která je zachycena jako náklad.
Interpretace stanovuje jasné hranice mezi krátkodobými a dlouhodobými požitky a určuje postupy v momentě skončení pracovního poměru či při převodu nároků. Hlavní prioritou je konzistentnost – aby různé účetní jednotky nepracovaly podle rozdílných výkladů a výsledek tak nebyl ovlivněn čistě volbou účtování.
Krátkodobé požitky
Krátkodobými požitky se rozumí zaměstnanecké požitky, které jsou splatné do konce následujícího účetního období po účetním období, ve kterém nárok na požitek vznikl. Do této kategorie dle interpretace patří mzdy a platy, příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, zdravotní a penzijní pojištění, příspěvky na životní pojištění, krátkodobé kompenzace, bonusy vázané na zisk, krátkodobé placené volno (kumulativní i nekumulativní).
Dlouhodobé požitky
Dlouhodobé zaměstnanecké požitky jsou takové, které nejsou splatné do konce následujícího účetního období po účetním období, kdy zaměstnanec vykonal práci pro zaměstnavatele. Příkladem jsou dlouhodobá placená volna, jubilea, odpracování určitého počtu let či požitky při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Závazek i náklad zaměstnavatele i v případě dlouhodobých požitků vzniká již v okamžiku, kdy zaměstnanec vykonal práci pro zaměstnavatele.
Zaměstnanecké požitky poskytované zaměstnancům po skončení pracovního poměru
Zaměstnancům může vznikat nárok na čerpání sociálních služeb po odchodu do starobního, předčasného či invalidního důchodu. Na tyto náklady se tvoří v průběhu zaměstnání závazek ve výši relevantní části kvalifikovaného odhadu dle očekávaných plnění v budoucnu.
Zaměstnanecké požitky při předčasném ukončení pracovního poměru zaměstnavatelem
Interpretace vyjasňuje, že odstupné vyplacené zaměstnavatelem nad rámec zákona není odměnou za výkon práce zaměstnance.
Vydání nové interpretace vybízí účetní jednotky k revizi účetních postupů v oblasti zaměstnaneckých požitků. Předpokládáme, že postupy upravené touto interpretací budou v principech shodné s novou účetní legislativou.
Změny, které interpretace I-51 a I-52 přinášejí, mohou vést k revizi interních postupů a metodik. Na druhou stranu ale podnikům přinášejí větší jistotu při vykazování a menší prostor pro rozdílné výklady. Přestože interpretace nejsou právně závazné, poskytují cenný rámec, který může účetním jednotkám sloužit jako vodítko pro konzistentní a srozumitelné informace obsažené v účetní závěrce.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
