Účetnictví 

Dvě zajímavá rozhodnutí Výboru pro interpretace IFRS

Přinášíme dvě zajímavá konečná rozhodnutí vydaná Výborem pro interpretaci IFRS v roce 2024. První se týká fúze mezi mateřskou a její dceřinou společností, druhé se týká otázky, zda má účetní jednotka vykázat rezervu v případě závazků souvisejících s klimatem.

Výbor pro interpretace IFRS (Výbor) je interpretačním orgánem Rady pro mezinárodní účetní standardy (Rada IASB), který s Radou spolupracuje při podpoře uplatňování účetních standardů IFRS.

Rozhodnutí (angl. agenda decision) jsou způsobem, jak se vyjádřit k tomu, proč není nutná změna požadavku účetního standardu IFRS či jeho interpretace. Často obsahují vysvětlující informace, které mají poskytnout návod pro jednotné uplatňování účetních standardů IFRS. Rada očekává, že účetní jednotky včas provedou změny účetních zásad, nejsou-li v souladu s rozhodnutím Výboru.

Fúze mezi mateřskou společností a její dceřinou společností v individuální účetní závěrce

(IAS 27 Individuální účetní závěrka)

Publikováno v lednu 2024

Výbor obdržel žádost o informaci, jak má mateřská společnost, která sestavuje individuální účetní závěrku podle IAS 27, vykazovat fúzi se svou dceřinou společností ve své individuální účetní závěrce.

Popis skutečnosti

V popisu skutečnosti uvedeném v žádosti:

a) sestavuje mateřská společnost individuální účetní závěrku podle IAS 27 a vykazuje investici do dceřiné společnosti podle odstavce 10 standardu IAS 27;

b) dceřiná společnost obsahuje podnik (jak je definován v IFRS 3 Podnikové kombinace);

c) mateřská společnost se slučuje s dceřinou společností, čímž se podnik dceřiné společnosti stává součástí mateřské společnosti (fúze).

Dotaz

Součástí žádosti byl dotaz, jak by měla mateřská společnost účtovat o transakci fúze ve své individuální účetní závěrce. Konkrétní dotaz zněl, zda v kontextu individuální účetní závěrky mateřské společnosti fúze:

a) představuje podnikovou kombinaci, jak je definována v IFRS 3, a zda by tedy měla být použita metoda koupě (a příslušné požadavky) IFRS 3; nebo

b) by neměla být účtována jako podniková kombinace. Podle tohoto názoru mateřská společnost ve své individuální účetní závěrce uznává aktiva a závazky dceřiné společnosti v předchozí účetní hodnotě.

Zjištění

Důkazy shromážděné Výborem poukazují na malou, pokud vůbec nějakou rozmanitost v určování, zda použít metodu koupě (a příslušné požadavky) podle IFRS 3 na fúzi popsanou v žádosti. Při účtování o fúzi popsané v žádosti obecně mateřské společnosti ve svých individuálních účetních závěrkách metodu koupě (a příslušné požadavky) IFRS 3 nepoužívají.

Závěr Výboru

Výbor dospěl k závěru, že záležitost popsaná v žádosti nemá rozsáhlý dopad (v praxi nedochází k použití rozdílných metod). Proto se Výbor rozhodl nezařadit projekt tvorby standardu do pracovního plánu.

Úplné znění tohoto rozhodnutí Výboru v angličtině naleznete na webu Nadace IFRS.

Závazky související s klimatem

(IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky)

Publikováno v dubnu 2024

Výbor obdržel žádost s dotazem, zda:

1) slib účetní jednotky snížit nebo kompenzovat své emise skleníkových plynů vytváří pro účetní jednotku mimosmluvní závazek;

2) zda mimosmluvní závazek vytvořený takovým slibem splňuje kritéria podle IAS 37 pro uznání rezervy; a

3) pokud je uznána rezerva, zda je při jejím uznání odpovídající částka uznána jako náklad, nebo jako aktivum.

Výbor tuto žádost posoudil s ohledem na následující skutečnost.

Popis skutečnosti

V roce 20X0 účetní jednotka, výrobce domácích potřeb, veřejně prohlásí svůj záměr:

a) postupně snižovat své roční emise skleníkových plynů a do roku 20X9 je snížit alespoň o 60 % jejich současné úrovně a

b) kompenzovat své zbývající roční emise v roce 20X9 a v následujících letech tím, že nakoupí uhlíkové kredity a odebere je z uhlíkového trhu.

Na podporu svého prohlášení publikuje účetní jednotka plán přechodu, který stanoví, jak bude v letech 20X1 až 20X9 postupně měnit své výrobní metody, aby do roku 20X9 dosáhla 60% snížení svých ročních emisí. Tyto změny budou zahrnovat investice do energeticky účinnějších procesů, nákup energie z obnovitelných zdrojů a nahrazení stávajících surovin a obalových materiálů na bázi ropy alternativami s nižším obsahem uhlíku. Vedení je přesvědčeno, že účetní jednotka dokáže provést všechny tyto změny a nadále prodávat své produkty se ziskem.

Kromě zveřejnění plánu přechodu podniká účetní jednotka několik dalších kroků, které veřejně potvrzují její připravenost tento záměr splnit.

Zjištění

ad 1) Má účetní jednotka mimosmluvní závazek?

Výbor analyzoval odstavce 10 a 20 standardu IAS 37 a uvedl, že otázka, zda prohlášení účetní jednotky o snížení nebo kompenzaci svých emisí vytváří platné očekávání, že prohlášení naplní – a vytváří tedy v tomto smyslu mimosmluvní závazek –, záleží na skutečnostech prohlášení a dalších okolnostech, včetně všech kroků, které účetní jednotka podnikla a které veřejně potvrzují její záměr prohlášení splnit. Vedení by mělo použít vlastní úsudek k dosažení závěru ke každému datu účetní závěrky s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem a okolnostem existujícím k tomuto datu. Pokud se skutečnosti nebo okolnosti mezi jednotlivými daty účetní závěrky změní, mohl by i závěr doznat změny. Pokud prohlášení účetní jednotky mimosmluvní závazek nevytváří, účetní jednotka rezervu nevykáže. Pokud prohlášení účetní jednotky mimosmluvní závazek vytváří, následuje otázka, zda tento závazek splňuje kritéria pro vykázání rezervy.

ad 2) Splňuje mimosmluvní závazek kritéria pro uznání rezervy?

Po podrobné analýze dospěl Výbor k závěru, že pokud prohlášení účetní jednotky mimosmluvní závazek vytváří:

i. Účetní jednotka neuzná rezervu při svém prohlášení v roce 20X0. V té době mimosmluvní závazek není současným závazkem vyplývajícím z minulé události.
ii. Účetní jednotka neuzná rezervu v letech 20X0 až 20X9, protože nemá současný závazek vyplývající z minulé události, dokud nevypustila skleníkové plyny, které se zavázala kompenzovat.
iii. Jakmile účetní jednotka vypustí skleníkové plyny v roce 20X9 a v následujících letech, vznikne jí současný závazek ke kompenzaci těchto emisí. Pokud účetní jednotka tento závazek dosud nevyrovnala a jeho výši lze spolehlivě odhadnout, účetní jednotka uzná rezervu.

Ad 3) Pokud je uznána rezerva, je odpovídající částka uznána jako náklad, nebo jako aktivum při uznání rezervy?

Výbor uvedl, že pokud je uznána rezerva, odpovídající částka je uznána jako náklad, nikoli jako aktivum, pokud nevzniká položka, která splňuje podmínky pro uznání jako aktivum v souladu s účetním standardem IFRS, nebo není součástí nákladů na tuto položku.

Závěr Výboru

Výbor dospěl k závěru, že zásady a požadavky účetních standardů IFRS poskytují dostatečný základ, aby si účetní jednotka mohla na všechny tři otázky odpovědět. Proto se Výbor rozhodl nezařadit projekt tvorby standardu do pracovního plánu.

Úplné znění tohoto rozhodnutí Výboru v angličtině naleznete na webu Nadace IFRS.

Zdroj: Compilation of Agenda Decisions (Volume 10)
Účetní závěrka IFRS dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right