Právo 

Exekuce a insolvence z pohledu zaměstnavatele

Exekuce a insolvence zaměstnanců způsobují starosti nejen jim samotným, ale přinášejí také práci navíc jejich zaměstnavatelům jako plátcům mzdy. Dopadá na ně totiž značná administrativní zátěž a povinnosti, které jim ukládají právní předpisy. Víte, co všechno musíte jako zaměstnavatel splnit? Jaké sankce vám hrozí, pokud některý z povinných úkonů neprovedete? A jak se vlastně vypočítá výše srážek, které musíte provádět?

Nejprve si řekněme, jaký je rozdíl mezi exekucí a insolvencí (úpadkem dlužníka). Zatímco exekuce je individuální postup vymáhání pohledávky oprávněného vůči dlužníkovi, insolvence je vlastně kolektivní způsob řešení, kdy se věřitelé uspokojují poměrným způsobem. K insolvenci dochází, když se dlužník dostane do pozice, kdy není schopen plnit své závazky vůči několika věřitelům, přičemž by hrozilo riziko, že by dlužník mohl některé věřitele zvýhodnit na úkor ostatních.

S exekutory je důležité spolupracovat

Pokud má zaměstnavatel ve své firmě zaměstnance zatíženého exekucí, je jeho povinností v první řadě komunikovat s exekutorem a zodpovědět jeho oprávněné dotazy. Součinnost, kterou se rozumí především včasné a správné provádění srážek a poskytování informací, hraje zásadní roli, neboť její neposkytnutí může být postiženo pokutou.

Exekutor má právo od zaměstnavatele vyžadovat informace týkající se konkrétního exekučního řízení, nicméně přesný okruh údajů, které může vyžadovat, není jasně vymezen.

Co exekutor může a pravděpodobně také bude vyžadovat:

  • Informace o konkrétním pracovním poměru, ze kterého má plynout mzda, z níž budou uspokojovány předmětné nároky
  • Informace o mzdě a prováděných srážkách ze mzdy
  • Informace o počtu vyživovaných osob
  • Informace o případné pracovní neschopnosti

Může se však stát, že exekutor bude vyžadovat také jiné (někdy s exekucí daného zaměstnance zcela nesouvisející) informace a zaměstnavatel si nebude jist, zda takové informace může exekutorovi poskytnout. V takovém případě je nutné pamatovat na to, že právní předpisy upravující ochranu osobních údajů dopadají také na tuto situaci a zaměstnavatel by neměl exekutorovi poskytnout informace, na jejichž poskytnutí nemá exekutor právo. Pokud si nejste jistí, zda je možné exekutorem požadovanou informaci poskytnout, doporučujeme poradit se s odborníkem. V případě, že máte za to, že exekutor na poskytnutí některých informací nemá právo, doporučujeme žádost o informace odmítnout s patřičným vysvětlením, že jste připraveni exekutorovi potřebnou součinnost poskytnout, avšak dané informace představují informace, které kvůli ochraně osobních údajů v dané situaci poskytnout nemůžete.

Sankce

Za nesoučinnost při provádění exekuce si zaměstnavatel může „vysloužit“ nezanedbatelné sankce. Jaké? Může dojít k uložení pořádkové pokuty, povinnosti nahradit vzniklou újmu nebo i ke vzniku trestní odpovědnosti za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.

Co je možné exekučně postihnout?

Pravidlo je relativně jednoduché. Exekučně nelze postihnout částky, které byly zaměstnanci poskytnuty jako náhrada nákladů vzniklých při výkonu práce. Přesto v praxi někdy dochází k nedorozuměním, neboť exekutoři se v některých případech snaží postihnout částky, které exekučně postihnout nelze.

Příklady částek, které postihnout lze: náhrada mzdy, peněžitá pomoc v mateřství, důchody, odstupné, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti (např. při pracovním úrazu)

Co postihnou nelze: cestovní náhrady, náhrady jiných výdajů zaměstnance souvisejících s výkonem práce

Nezabavitelná částka a jak se vypočítávají srážky

Jak se vlastně určí, kolik peněz zaměstnanci v exekuci ze mzdy zůstane? Postup, jak k této částce dojít, je výslovně upraven právními předpisy.

  1. Nejprve se z čisté mzdy zaměstnance odečte tzv. (základní) nezabavitelná částka. To je částka, která nesmí být zaměstnanci sražena. Její výše se rovná úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce (aktuálně 3410 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájmu v obci s 50 000 až 99 999 obyvateli (aktuálně 6233 Kč) a jedné čtvrtiny takové částky na každou osobu, které musí dlužník poskytovat výživné.
  2. Zbylá částka se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi.
  3. První třetina z této částky zůstane povinnému.
  4. Druhá třetina z této částky se srazí na přednostní pohledávky, pokud jsou – v opačném případě zůstane dlužníkovi. Výčet přednostních pohledávek je taxativně uveden v zákoně.
  5. Třetí třetina z této částky se srazí na zbývající přednostní pohledávky (pokud jsou a nestačila druhá třetina) a všechny ostatní pohledávky.

Pozor! Pokud je čistá mzda po odečtení (základní) nezabavitelné částky a zaokrouhlení větší než dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky nominativních nákladů na bydlení pro jednu osobu – aktuálně 19 286 Kč –, srazí se vše nad tuto částku bez omezení.

Změna zaměstnavatele

V případě změny pracovního místa se povinnost provádět srážky ze mzdy v praxi přirozeně přesune na nového zaměstnavatele. Ten má povinnost vyžádat si od přijatého zaměstnance potvrzení vystavené předchozím zaměstnavatelem a v případě, že zjistí, že u nastoupivšího zaměstnance bylo nařízeno provádění srážek ze mzdy, neprodleně oznámí, že u něj takový zaměstnanec nastoupil.

Předchozí zaměstnavatel je zase povinen vystavit výše zmíněné potvrzení, dále oznámit, že u něj přestal povinný zaměstnanec pracovat, a zaslat vyúčtování provedených srážek a informace o pohledávkách.

Insolvenční řízení má přednost před exekučním

Pokud se člověk dostane do situace, kdy není schopen své dluhy splácet, může podat insolvenční návrh. Dnem doručením insolvenčního návrhu se zahajuje insolvenční řízení, přičemž od tohoto  okamžiku se provádění exekucí pozastavuje. Po zahájení insolvenčního řízení tak nelze exekuci vykonat a v případě, že bude v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku zaměstnance, exekuci už nebude možné ani nařídit či zahájit.

Poté, co insolvenční soud vydá své rozhodnutí, v němž schvaluje oddlužení zaměstnance (jeden ze způsobů řešení úpadku) plněním splátkového kalendáře, nařídí plátci mzdy (či jiného příjmu), aby prováděl srážky. Takové rozhodnutí insolvenční soud doručí také do vlastních rukou plátce mzdy. Práva a povinnosti plátce mzdy jsou pak podobné jako u exekuce. Zaměstnavatel je především povinen poskytovat součinnost ve formě spolupráce při výplatě mzdy. Je však důležité zmínit, že zaměstnavatel není povinen poskytnout insolvenčnímu správci součinnost při zjišťování dlužníkova majetku, neboť to se provádění srážek ze mzdy nijak netýká.

Insolvence dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right