Nejvíce očekávaný makroekonomický údaj začátku roku, lednová inflace, je zde. Kdo v lednu nakupoval v obchodech, mohl si všimnout, že ceny výrazně vzrostly. A statistika tento dojem potvrzuje. Spotřebitelské ceny v lednu poskočily o 6,0 %. Za tímto růstem stojí zejména konec vládního úsporného tarifu, což statisticky zdražilo elektřinu (podle ČSÚ meziměsíčně o 140 %).
Jinak rostly zejména položky v sekci bydlení – teplo (23,5 %), vodné (30,3 %) a stočné (16,3 %). Potěšitelné je, že relativně pomalu rostly ceny plynu, meziměsíčně o 2,2 %. Aktuální pokles cen plynu na burze se zatím do spotřebitelských cen v lednu nedostal. V průběhu roku by ale ceny plynu měly začít klesat i pro spotřebitele. První dodavatelé totiž již zlevnili pod vládní cenový strop. Z dalších položek spotřebního koše rychle rostly ještě ceny potravin (příspěvek 0,7 procentního bodu k meziměsíčnímu růstu).
Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu dosáhl 17,5 % a je tak 0,5 procentního bodu pod svým maximem ze září. Inflace by dle naší predikce měla dále klesat – jednak vlivem vysoké srovnávací základny z roku 2022 a také kvůli zpožděnému efektu přísné měnové politiky bývalé bankovní rady. Nicméně tento rok a pravděpodobně ani příští rok se nedostane na cíl ČNB ve výši 2 %. Za celý rok 2023 čekáme inflaci v průměru 11,6 %, druhým rokem tedy bude dosahovat dvouciferných hodnot. Ještě na začátku příštího roku by se měla inflace pohybovat okolo 4 až 5 %.
Lednová inflace je o 0,1 procentního bodu níže, než ČNB počítala ve své aktuální prognóze. Holubice v bankovní radě tak dnešní číslo nejspíš nepřesvědčí ke změně kurzu měnové politiky. Dokonce v druhé polovině roku by mohla ČNB začít sazby snižovat. V druhé polovině roku by měla inflace klesnout na jednociferné hodnoty, což by mohla být dobrá „záminka“ pro současnou bankovní radu k uvolnění měnové politiky.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
