Srovnávače pojištění

ZDP stanoví výjimky ze své působnosti tím, že přímo vyjmenovává, které činnosti nejsou považovány za zprostředkování pojištění a na než se proto ZDP nepoužije. Mezi tyto výjimky patří i srovnání pojištění, pokud ovšem nezahrnuje možnost sjednat pojištění nebo jeho změnu. Činnost provozovatelů webových srovnávačů tedy v zásadě nespadá mezi činnosti regulované ZDP, pokud na konci srovnání nemá zákazník možnost pojištění sjednat.

Provozovatelé internetových srovnávačů si pokládali otázku, zda je nebo není jejich činnost regulována ZDP vzhledem k tomu, že na řadě těchto webových portálů odkazují na webové stránky, na kterých zákazníci pojištění mohou uzavřít. ČNB v tomto ohledu upřesnila, že pokud webový portál poskytuje nad rámec obecného srovnání produktů také doporučení konkrétního produktu vycházející z potřeb zákazníka, jak jej vyplnil na tomto portálu, a zároveň je mu umožněna přímá či nepřímá možnost konkrétní pojištění sjednat, jedná se o zprostředkování pojištění.

Nově se tak podle ČNB podmínkami ZDP budou muset řídit provozovatelé webových srovnávačů, kteří na konci srovnávacího procesu odkazují na portál, kde je možné konkrétní produkt sjednat nebo provozovatelé, kteří shromážděné informace poskytují pojišťovnám a pojišťovacím zprostředkovatelům, aby mohli konkrétního zákazníka oslovit. Pomocným rozlišovacím kritériem přitom je, zda zákazník sjednání pojištění vnímá jako jeden proces.

Doporučení vs. rada

Často skloňovaným tématem v pojišťovací praxi jsou i nové povinnosti pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů vyjádřené v § 77 a 78 ZDP. Jedná se o povinnost získávat od zákazníka informace o jeho požadavcích, cílech a potřebách, na jejichž základě je zákazníkovi poskytnuto doporučení, díky kterému se může kvalifikovaně rozhodnout, zda sjedná či podstatně změní již uzavřené pojištění, případně radu, pokud má dojít ke sjednání nebo podstatné změně rezervotvorného pojištění. Nejasnosti v praxi působilo zejména rozlišení poskytování doporučení a rady nebo situace, kdy klient pojišťovně nebo pojišťovacímu zprostředkovateli neposkytne dostatečné informace.

ČNB se v rámci FAQ vyjádřila k řadě otázek na toto téma. Samotný rozdíl mezi poskytnutím rady a doporučení spočívá v míře detailu provedení. Povinnost zjistit informace o požadavcích, cílech a potřebách zákazníka musí být splněna vždy a nemůže být nahrazena pouze obecnou analýzou cílového trhu a následným vydáním obecného doporučení platného pro cílovou skupinu daného produktu – doporučení musí být z povahy věci individualizované, i když může u jednodušších pojistných produktů znamenat konstatování, že s ohledem na zjištěné požadavky, cíle a potřeby zákazník cílovému trhu odpovídá. Důležitá je také možnost ověřit, jaké informace zákazník při sjednání smlouvy nebo podstatné změny pojištění uvedl. Pokud se pojišťovně nebo pojišťovacímu zprostředkovateli nepodaří informace zjistit v takové míře, aby mohli doporučit konkrétní pojištění, nesmí pojištění se zákazníkem sjednat. Porušením této povinnosti může dojít ke vzniku odpovědnosti za přestupek nebo odpovědnosti za případně vzniklou škodu.

Dále byla řešena otázka poskytování rady při změně pojištění sjednaného před účinnosti ZDP a při sjednání nebo změně rezervotvorného pojištění s minimální či nulovou rezervotvornou složkou. V obou těchto případech povinnost poskytnout radu existuje. U pojištění sjednaného před účinností ZDP je třeba zákazníkovi poskytnout radu s ohledem na možné změny produktu a nastavení aktuálních smluvních vztahů. U rezervotvorného pojištění je zase nutné poskytnout radu právě s ohledem na jeho výši a její možnou změnu. Pokud však pojištění dovoluje změnu alokačního poměru, poskytuje se rada pouze při jeho sjednání.

V neposlední řadě se ČNB vyjádřila k tomu, jak se zachovat, když si zákazník zvolí jinou variantu pojištění než tu, která mu byla doporučena. V takovém případě pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel musí z pozice odborníka zajistit, aby měl zákazník dostatečné informace, upozornit ho na to, že se nejedná o doporučenou variantu a posoudit, zda je zákazník schopen dostatečně porozumět charakteristikám produktu. Pokud současně podmínky uzavření takového pojištění nejsou v rozporu s interními pravidly řízení rizik, může být sjednáno.

ČNB dále potvrdila, že rada je při sjednávání nebo podstatné změně rezervotvorného pojištění podle § 78 ZDPZ povinným pravidlem jednání a distributor ji podle ZDPZ před sjednáním nebo podstatnou změnou rezervotvorného pojištění musí poskytnout. Rezervotvorné pojištění tedy nelze sjednat na tzv. execution only principu v případě, odmítne-li zákazník sdělit distributorovi jakékoli informace.

Střet zájmů při zprostředkování pojištění

Samostatný zprostředkovatel se podle ZDP může ocitnout ve dvou rolích, a to buď v roli pojišťovacího agenta zprostředkovávajícího pojištění pro pojišťovnu, nebo pojišťovacího makléře zprostředkovávajícího pojištění pro zákazníka. Z povahy věci je vyloučeno, aby samostatný zprostředkovatel zastával obě role zároveň, což je vyjádřeno v § 76 ZDP zákazem souběhu činností. V praxi se objevila otázka, zda se zákaz souběhu těchto činností uplatní i při likvidaci pojistné události či při asistenci zákazníkovi s uplatněním práv z pojištění, které tento samostatný zprostředkovatel sjednal.

Likvidace pojistných událostí je definována jako „šetření nutné ke zjištění rozsahu povinností plnit ze sjednaného pojištění, prováděné jménem a na účet pojišťovny“ a sama o sobě nenaplňuje znaky zprostředkování pojištění. Jinak je tomu s pomocí při uplatnění práv z pojištění, které i nadále zůstává definičně zprostředkováním pojištění. Agenda samostatných likvidátorů pojistných událostí navíc byla s účinností ZDP zařazena do zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČNB danou problematiku aktuálně vykládá tak, že samostatný zprostředkovatel může pomáhat svému zákazníkovi při uplatňování práv z pojištění, aniž by porušil zákaz souběhu činností, pokud se nedostane do situace, kdy při sjednávání pojištění jednal jako pojišťovací agent a při uplatňování práv z tohoto pojištění jako makléř. Samostatný zprostředkovatel se musí dále vyhnout situaci, kdy by zprostředkoval pojištění jako pojišťovací makléř a zároveň by prováděl likvidaci pro pojišťovnu jako samostatný likvidátor pojistných událostí v režimu živnostenského zákona.

Kromě výše uvedených témat jsou ve FAQ řešeny následující otázky:

Výjimka dle § 3 odst. 2 ZDP – na osoby poskytující pojištění jako doplňkové služby k jiným produktům, např. cestovní kanceláře k zájezdům, se vztahují jen ustanovení taxativně vyjmenovaná v § 3 odst. 2 ZDP. Povinnost registrovat se jako doplňkový pojišťovací zprostředkovatel se na tyto osoby nevztahuje.

Zánik oprávnění k činnosti vázaného zástupce – oznámení o zániku oprávnění vázaného zástupce oznamuje zastoupený prostřednictvím elektronické aplikace ČNB pro registraci subjektů Regis. Tímto oznámením je zároveň učiněno oznámení o ukončení činnosti vázaného zástupce.

Odborná způsobilost – ZDP zavedl nový systém pro prokazování odborností pro distribuci pojištění. Pro každou ze skupin pojištění vyjmenovaných v § 57 ZDP je stanoven výčet odborných znalostí, které je třeba prokázat. Podle § 59 ZDP musí každý distributor absolvovat 15 hodin následného vzdělávání za kalendářní rok. Pro distributory oprávněné zprostředkovávat pojištění z více skupin odbornosti se jedná o minimální počet hodin následného vzdělávání, které je třeba absolvovat celkem pro všechny skupiny odbornosti. ZDP tedy nevyžaduje, aby se distributor účastnil následného vzdělávání pro každou skupinu odbornosti zvlášť.

Produktové řízení –  ZDP ukládá s účinností od 1. prosince 2018 pojišťovnám, samostatným zprostředkovatelům a pojišťovacím zprostředkovatelům s domovským státem jiným, než je Česká republika, plnit povinnosti tzv. produktového řízení (viz § 57 ZDP). Plnění těchto povinností je třeba dodržet i u produktů schválených před 1. prosincem 2018 (tj. produkt, který prošel interním schvalovacím procesem, jak ho nastavil výrobce s ohledem na povahu produktu), přičemž při zavádění je možné uplatit princip proporcionality a plnit pouze povinnosti průběžného charakteru, tj. průběžný přezkum a pravidelné hodnocení pojistného produktu, hodnocení vhodnosti distribučního kanálu a schvalování produktu při jeho podstatné změně.

Záznam z jednání – záznam o požadavcích, cílech a potřebách zákazníka je třeba vyhotovit z každého jednání. Pokutu za nesepsání záznamu z jednání je však možné uložit jen v případě, že jednání vedlo k uzavření pojištění. V praxi se tedy vyskytl názor, že je možné záznamy sepisovat dodatečně, který ale ČNB označila za chybný. Dle § 92 odst. 3 ZDP je třeba záznam z jednání zákazníkovi předložit s dostatečným předstihem před sjednáním nebo podstatnou změnou pojištění. Je třeba mít na paměti, že záznam je sepisován za účelem ochrany zájmů zákazníka a preventivně jej sepisovat vždy.