Jednotný digitální portál EU: významný krok k digitalizaci oznamování vyslaných pracovníků v rámci EU

Evropská unie dlouhodobě usiluje o odstranění administrativních překážek, které komplikují přeshraniční poskytování služeb. Právní rámec vysílání pracovníků byl poprvé stanoven směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dále jen „směrnice o vysílání pracovníků “), která definovala základní pravidla ochrany pracovníků dočasně vyslaných do jiného členského státu. Tato úprava byla následně doplněna směrnicí 2014/67/EU, jejímž cílem bylo posílit vymáhání pravidel vysílání a zlepšit správní spolupráci mezi členskými státy EU, zejména prostřednictvím požadavků na oznamování vyslání, uchovávání dokumentace a kontroly dodržování předpisů. Další významnou změnu přinesla směrnice 2018/957/EU, která zavedla princip „stejné odměny za stejnou práci na stejném místě“ a posílila ochranu vyslaných pracovníků.

Přestože uvedené legislativní změny přispěly ke zvýšení ochrany zaměstnanců a efektivnějšímu dohledu nad přeshraničním poskytováním služeb, současně vedly k implementaci rozdílných národních oznamovacích systémů a stanovení administrativních požadavků v jednotlivých členských státech EU. Vysílající zaměstnavatelé tak často čelí nutnosti plnit obdobné registrační povinnosti prostřednictvím různých národních portálů a formulářů.

V reakci na tuto situaci oznámila v červnu 2026 Rada EU společně s Evropským parlamentem dosažení předběžné dohody na projektu EU Single Digital Platform (dále jen „jednotný digitální portál EU“), který je jedním z prvních kroků k dosažení plánu „One Europe, One Market“. Tento plán si klade za cíl odstranit roztříštěnost vnitřního trhu EU, zastavit její ekonomické zpomalování, plně integrovat jednotný trh, a tedy posílit do konce roku 2027 konkurenceschopnost EU.

Členské státy EU se mohou rozhodnout využívat jednotný digitální portál namísto svých národních systémů. Jakmile si však tuto možnost zvolí, musí jej používat výhradně a nesmějí vyžadovat žádná další hlášení ani oznámení.

Cílem platformy je vytvořit jednotné evropské digitální prostředí pro oznamování vyslaných pracovníků, které bude propojené se systémem pro výměnu informací o vnitřním trhu (Internal Market Information System, dále jen „IMI“).

Výsledkem má být vícejazyčné veřejné rozhraní, jehož prostřednictvím budou zaměstnavatelé podávat oznámení o vyslání pracovníků. Součástí bude standardizovaný elektronický formulář, možnost nahrávání souvisejících dokumentů, elektronická komunikace mezi zaměstnavateli a příslušnými orgány a přístup samotných vyslaných pracovníků k elektronickým výpisům jejich oznámení o vyslání.

Vytvoření jednotného formuláře však nutně neznamená jednotný přístup členských států k rozsahu požadovaných informací. Členské státy, které se rozhodnou platformu využívat, nebudou moci požadovat informace nad rámec rozsahu stanoveném platformou, avšak mohou se rozhodnout vyžadovat informací méně. Na druhou stranu však nelze vyloučit, že v důsledku tohoto přístupu bude ze strany Evropské komise stanoven požadovaný rozsah poskytovaných informací velmi široce, a to s cílem pokrýt dosavadní spektrum údajů vyžadovaných jednotlivými členskými státy. Právě tato skutečnost by následně mohla představovat jeden z klíčových faktorů motivujících členské státy k zapojení se do platformy.

Přestože je iniciativa obecně vnímána velmi pozitivně, zaměstnavatelé by neměli očekávat okamžité odstranění všech administrativních překážek. Jednou z nejvýznamnějších charakteristik nového systému je skutečnost, že jeho využití bude pro členské státy dobrovolné. Státy se budou moci rozhodnout, zda platformu implementují jako náhradu za své dosavadní národní systémy. Pokud se připojí, nebudou moci vyžadovat další paralelní oznámení skrze národní platformy. Pokud se však nepřipojí, budou i nadále používat vlastní národní postupy. V praxi tak může po určitou dobu vedle sebe fungovat jednotná evropská platforma a národní registrační systémy.

Pro zaměstnavatele je rovněž důležité si uvědomit, že digitalizace neznamená zmírnění kontrol. Naopak. Nový systém má zvýšit transparentnost, zjednodušit sdílení informací mezi orgány jednotlivých států a umožnit efektivnější kontrolu dodržování pravidel vysílání pracovníků. Evropská komise předpokládá, že jednodušší proces povede ke snížení počtu případů nesouladu s právními předpisy a současně posílí ochranu práv vyslaných pracovníků. Zaměstnavatelé proto budou muset klást ještě větší důraz na správnost a úplnost poskytovaných údajů.

Co byste měli vědět o jednotném digitálním portálu

1. Jednotný formulář

Platforma zavádí jednotný elektronický formulář pro oznamování vyslaných pracovníků, který bude dostupný ve všech úředních jazycích EU. Cílem je sjednotit dosud roztříštěné národní procesy. Platforma také stanoví rozsah požadovaných informací, který nemůže být členskými státy překročen, ale naopak může být snížen. Umožní vysílacím společnostem nahrávat dokumenty související s vysláním pracovníků, čímž v zapojených členských státech EU nahradí dosavadní národní postupy.

2. Výrazné snížení administrativní zátěže

Odhaduje se, že využívání standardizovaného elektronického formuláře může snížit čas potřebný pro podání oznámení až o 73 % oproti současnému stavu. Informace z oznámení o vyslání budou přímo dostupné prostřednictvím systému IMI příslušným orgánům hostitelského i domovského členského státu EU, což zrychlí a zjednoduší správní spolupráci.

3. Zapojení členských států bude dobrovolné

Členské státy nebudou povinny platformu využívat. Přestože se jedná o významný krok směrem k harmonizaci, je pravděpodobné, že vedle sebe budou fungovat evropský portál i národní registrační systémy.

4. Efektivnější komunikace

Platforma umožní nahrávání souvisejících dokumentů, jejich elektronickou validaci a přímou komunikaci mezi zaměstnavateli a příslušnými orgány.  Elektronická komunikace s příslušnými orgány bude probíhat přímo prostřednictvím platformy, například při opravách či doplnění údajů v oznámení o vyslání.

5. Přístup vyslaných pracovníků

Systém umožní vyslaným pracovníkům přístup k elektronickým záznamům o jejich vyslání.

Předběžná dohoda ponechává stávající pravidla pro vysílání pracovníků beze změny. Jejím hlavním cílem je omezit administrativní roztříštěnost napříč členskými státy prostřednictvím zavedení jednotného elektronického systému pro podávání oznámení o vyslání pracovníků.

Situace v České republice

Přestože je iniciativa jednotného digitálního portálu EU významným krokem směrem k harmonizaci oznamování vyslaných pracovníků v EU, je důležité zmínit, že Česká republika zatím nepřijala rozhodnutí o případném nahrazení národního portálu evropským řešením. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které agendu vyslání pracovníků zastřešuje, považuje za vhodné nejprve vyhodnotit praktické fungování navrhovaného systému, jeho přínosy, administrativní dopady, uživatelskou přívětivost a případná další propojení. Teprve na základě zkušeností z jeho reálného fungování bude schopné odpovědně posoudit, zda by zapojení České republiky do systému představovalo přidanou hodnotu oproti stávajícímu národnímu řešení.

Česká republika nadále provozuje vlastní národní portál pro oznamování vyslání pracovníků. Oznamovací povinnosti jsou v České republice plněny prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), který byl spuštěn v roce 2024 v návaznosti na digitalizaci agendy vysílání pracovníků. Oznámení se podává před zahájením vyslání a zaměstnavatel je současně povinen plnit další povinnosti vyplývající z českých pracovněprávních předpisů, včetně uchovávání dokumentace související s vysláním.