Podmínky prominutí

Žádost o prominutí úroku z prodlení je třeba podat před uplynutím lhůty pro placení daně, tedy do šesti let od vzniku povinnosti daň uhradit. Správce daně může žádosti vyhovět, pokud jsou splněny dvě základní podmínky:

• byla uhrazena doměřená daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl, a

• daňový subjekt v posledních třech letech závažným způsobem neporušil daňové či účetní předpisy.

Mezi závažná porušení patří například porušení mající za následek vyměření daně dle pomůcek, opakované výzvy k podání daňového přiznání, hlášení či vyúčtování nebo uložené pokuty za porušení daňových či účetních povinností. V případě, že je daňovým subjektem právnická osoba, posuzuje se tato podmínka i u členů jeho statutárního orgánu.

Ospravedlnitelné důvody

Úrok lze prominout pouze v případě, že žadatel prokáže existenci ospravedlnitelného důvodu prodlení s úhradou daně. Těmito důvody ve správní praxi finanční správy podle pokynu k promíjení jsou např.:

• nepříznivý zdravotní stav daňového subjektu (prominutí až 100 %);
• živelní pohroma postihující daňový subjekt (prominutí až 100 %);
• pozdní úhrada zálohové povinnosti, pokud celková daňová povinnost nevznikne nebo je nižší než zaplacené zálohy (prominutí až 70 %);
• doměření daně na základě dodatečného daňového tvrzení podaného daňovým subjektem bez výzvy správce daně (prominutí až 20 %)​​; nebo
• posečkání úhrady daně, k níž se váže úrok z posečkání, o jehož prominutí je žádáno (20 %).

Promíjet lze však i nad rámec pokynu k promíjení (avšak v rámci podpory de minimis). Soudní judikatura pak dovodila, že takovým důvodem pro prominutí nad rámec pokynu může být například nejasná právní úprava související s doměřením daně. Žadatel může nad rámec ospravedlnitelných důvodů také doložit svou ekonomickou situaci, pro kterou představuje výše stanoveného úroku nepřiměřenou tvrdost zákona. Prokázaná nepříznivá ekonomická situace může být důvodem navýšení prominutí (pokud však existuje ospravedlnitelný důvod). V případě porušení povinností při správě daní může správce daně výši prominutí naopak snížit​​.

Důvody, které nelze považovat za ospravedlnitelné

V soudní judikatuře lze vysledovat i důvody, které nelze považovat za ospravedlnitelné. K takovým důvodům patří např. selhání lidského faktoru bez mimořádných okolností, špatná komunikace mezi zaměstnanci a daňovým poradcem, covidová opatření jako omluva bez přímé souvislosti s prodlením, domněnka zaměstnance daňového subjektu, že daňové přiznání podal daňový poradce. Ospravedlnitelným důvodem není dle soudní judikatury ani neunesení důkazního břemene daňovým subjektem. Pokud daňový subjekt nedokáže doložit své náklady nebo příjmy, což je jeho povinnost, nepovažuje finanční správa tuto skutečnost za důvod k prominutí úroku. Ani skutečnost, že daňový subjekt jinak řádně plní své daňové povinnosti a poskytuje správci daně součinnost, sama o sobě není ospravedlnitelným důvodem prodlení. Správní soudy považují dodržování zákona za základní povinnost každého daňového subjektu, nemůže být tudíž bráno jako zvláštní důvod pro prominutí úroku​​​​. Dále pak Nejvyšší správní soud judikoval, že úrok z prodlení nelze prominout, pokud daňový subjekt úmyslně uvedl nesprávné informace nebo jednal s úmyslem ovlivnit výši daňové povinnosti.

Lze tak shrnout, že prominutí úroků z prodlení a úroků z posečkání závisí na posouzení konkrétních okolností každého případu. Daňové subjekty by měly pečlivě odůvodnit svou žádost o prominutí a zhodnotit, zda splňují zákonné podmínky pro tento institut. Konzultace s odborníkem na daňové právo může výrazně přispět k úspěšné žádosti.