Daně 

Kdy se příjmy společníka za činnost pro společnost daní jako příjmy ze závislé činnosti?

Hranice mezi prací společníka pro společnost z titulu jeho účasti na ní a poskytováním služeb z pozice nezávislého podnikatele má zásadní dopady na daňové povinnosti společnosti. V rozsudku sp. zn. 4 Afs 166/2024-82 vyjasnil Nejvyšší správní soud, za jakých okolností podléhá příjem společníka za činnost pro společnost dani ze závislé činnosti, přestože je vykonávána živnostensky.

Kritéria rozhodná pro klasifikaci činností společníka

Nejvyšší správní soud (dále NSS) v rozsudku potvrdil kritéria rozhodná pro posouzení práce společníka pro společnost z daňového pohledu. Prvním kritériem je míra příbuznosti činností, které vykonává společnost a společník. Čím větší bude míra příbuznosti těchto činností, tím spíše půjde o práci společníka v rámci korporátního vztahu ke společnosti, tj. závislou činnost. Příbuznost může zakládat například shodný předmět živnostenského oprávnění společníka s činností společnosti. Naopak činnost společníka odlišná od činnosti společnosti bude spíše vést k závěru, že jde o samostatně výdělečnou činnost společníka.

Druhým kritériem je skutečnost, zda společník dané služby poskytuje i jiným subjektům než společnosti. Pokud naprostou většinu své podnikatelské činnosti vykonává společník pro společnost, opět se jedná o výkon závislé činnosti. Naopak poskytování služby vícero odběratelům, z nichž jedním je i společnost společníka, je spíše znakem jeho výkonu samostatně výdělečné činnosti.

Oba režimy lze kombinovat, tzn. společník může mít od společnosti příjmy jak za práci, která je závislou činností, tak i za činnost samostatně výdělečně činnou. Mělo by však jít o odlišné a neprovázané druhy činností.

V posuzovaném případě měli společníci živnostenské oprávnění v oblasti projektové činnosti ve výstavbě stejně jako společnost a podíleli se na přípravě stavebních projektů pro společnost. Obě činnosti spolu velmi úzce souvisely, doplňovaly se a byla patrná přímá vazba mezi činností společnosti a jejích společníků. Osobní výkon práce pro společnost navíc představoval jediný či významný zdroj příjmů společníků.  Proto NSS uzavřel, že nešlo o vlastní podnikatelskou činnost společníků, ale o faktické podílení se na fungování společnosti, tedy o výkon závislé činnosti.

NSS v rozsudku zároveň pojmenoval skutečnosti, které nemají vliv na posouzení činnosti společníka. Např. není rozhodné to, zda společníci vykonávají práci dle pokynů jiných osob. Udělované pokyny jinými osobami mají totiž spíše formální charakter s ohledem na to, že jsou to právě společníci, kdo řídí společnost. Obdobně nehraje roli ani velikosti jejich podílů, ani skutečnost, že činnost společníků vyžadovali investoři společnosti.

Závěr

Podle NSS tak bude vždy záležet na posouzení konkrétní situace a na tom, co při zohlednění výše uvedených kritérií převažuje – zda vztah korporátní, nebo vztah dodavatelsko-odběratelský. V prvním případě budou příjmy z práce pro společnost zdaněny jako závislá činnost, bez ohledu na formu spolupráce. Ve druhém případě budou příjmy z činnosti pro společnost zdaněny jako samostatně výdělečná činnost.

Daň z příjmů Přímé daně dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right