Jaké novinky přinesl květen v oblasti smluv zamezujících dvojímu zdanění? Co je nového ve světě převodních cen? Čeho se budou týkat plánovaní daňové reformy v Maďarsku a Litvě? Tyto a další zajímavé informace se dozvíte v tomto článku.
Dne 14. května byla podepsána smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Tanzanií. Nyní bude následovat legislativní proces v obou zemích, aby smlouva mohla vstoupit v účinnost.
Česká republika se také dohodla na znění smlouvy s Ománem. Jelikož znění smlouvy obsahuje ustanovení reflektující očekávanou, dosud však legislativně nepřijatou ománskou právní úpravu v oblasti daně z příjmů fyzických osob, budou navazující legislativní procesy týkající se této smlouvy v obou zemích zahájeny až po přijetí této právní úpravy.
Vláda České republiky také schválila znění smlouvy s Keňou, o jejímž sjednání jsme informovali letos v únoru.
Aktualizace OECD profilů zemí ohledně převodních cen
OECD zveřejnila aktualizované profily zemí v oblasti převodních cen, které nyní pokrývají celkem 78 jurisdikcí. Mezi nově aktualizované profily patří mimo jiné také Slovensko.
Profily poskytují základní přehled o domácí legislativě v klíčových oblastech převodních cen, například přehled dokumentačních povinností a lhůt. Nově jsou doplněny i informace o přístupu k obtížně ocenitelnému nehmotnému majetku (tzv. hard-to-value intangibles) a o zjednodušeném režimu pro marketingové a distribuční činnosti (tzv. Amount B), který je součástí iniciativy dvoupilířového řešení OECD.
Profily jsou sestavovány přímo na základě informací poskytnutých jednotlivými státy. Další aktualizace OECD plánuje ve druhé polovině roku 2025.
OECD upozorňuje na časté chyby ve zprávách podle zemí (CbCR)
OECD zveřejnila aktualizovaný přehled nejčastějších chyb, kterých se společnosti dopouštějí při přípravě zpráv podle zemí (Country-by-Country Reports, CbCR).
Přestože hlavním účelem CbCR zůstává posuzování převodních cen nadnárodních skupin, význam těchto zpráv dále roste – zejména proto, že CbCR slouží i jako podklad pro uplatnění dočasných zjednodušujících pravidel (tzv. transitional safe harbours) v rámci pravidel globálního minimálního zdanění OECD (Pilíř II). Správnost reportovaných údajů je proto zásadní.
V českém kontextu se nová doporučení týkají pouze omezeného počtu společností – konkrétně těch, které mají povinnost zprávu za nadnárodní skupinu skutečně sestavovat a podávat. Na většinu českých členských společností, které podávají pouze tzv. ohlášení (notification), nemá dokument přímý dopad.
Aktualizované pokyny navazují na původní verzi z listopadu 2019 a nově obsahují seznam 28 typických chyb. Mezi nejčastější patří chybějící či nesprávně uvedené daňové identifikační číslo (TIN), nesprávné vykázání splatných či zaplacených daní a chybné označení členských subjektů v jednotlivých částech zprávy.
Maďarská vláda navrhuje komplexní změny v daňových zákonech
Maďarský parlament bude v brzké době projednávat vládní návrh na komplexní změny daňových zákonů. V oblasti zdanění právnických osob se změny mají týkat podpory vědy a výzkumu prostřednictvím zvýšení limitu pro odpočet nákladů vynaložených ve spolupráci s veřejnými institucemi (z původních 50 milionů HUF na 150 milionů HUF). V oblasti daně z příjmů fyzických osob mají změny cílit na podporu rodin s dětmi.
Naopak vyššímu zdanění mají i v roce 2026 nadále podléhat mimořádné zisky finančních institucí – oproti roku 2025 bude sazba zvýšena ze 7 % na 8 % pro daňový základ do 20 miliard HUF a z 18 % na 20 % pro část základu nad touto hranicí. Dílčí změny jsou plánovány také v oblasti DPH, spotřební daně, správy daní a účetnictví (například v oblasti konsolidace a pravidel navazujících na globální minimální zdanění).
Litva cílí na zvýšení daňových sazeb v rámci vládní daňové reformy
Dalším evropským státem, který plánuje provést zásadní změnu daňových předpisů, je Litva.
Mezi hlavní opatření patří zavedení progresivního systému daně z příjmů fyzických osob s novými hraničními sazbami 20 %, 25 % a 32 %, které se budou vztahovat na příjmy ze závislé činnosti a z podnikání. Nižšími sazbami (5 % a 15 %) budou zdaňovány vybrané typy příjmů, jako jsou podíly na zisku, příjmy z dlouhodobého držení kapitálového majetku a plnění ze životního pojištění.
U daně z příjmů právnických osob se sazba zvyšuje z 15 % na 17 %, omezuje se možnost přenosu daňové ztráty ve skupině a zavádějí se nové daňové odpočty na podporu výzkumu a vzdělávání. V oblasti daně z nemovitostí se počítá se zavedením progresivního zdanění, specifické daně z opuštěných či zanedbaných objektů a úlev pro rodiny s dětmi.
Mění se rovněž sazby DPH – nově bude 12% sazbě podléhat ubytování a doprava, 5% sazbě pak knihy. Zvyšují se i spotřební daně, zejména na slazené nápoje.
Účinnost výše uvedených změn je jednotně plánována na 1. ledna 2026.
Nizozemsko a Německo se zavázaly ke spolupráci na vytvoření společných pravidel pro oblast přeshraniční práce na dálku
V souvislosti s podepsáním protokolu ke smlouvě o zamezení dvojímu zdanění se Německo a Nizozemsko zavázaly k další bilaterální diskusi a spolupráci v oblasti pravidel pro práci na dálku, zejména v případech, kdy práce na dálku nezapříčiní vznik stálé provozovny. V rámci podepsaného protokolu bylo do smlouvy o zamezení dvojímu zdanění začleněno pravidlo, podle něhož budou zaměstnanci moci pracovat ve druhém smluvním státě až 34 dní v kalendářním roce, aniž by museli danit svůj příjem v obou smluvních státech, jak tomu bylo doposud.
Ze strany Nizozemska se jedná již o druhý počin, kdy prostřednictvím protokolu bilaterálně zakotvuje specifická pravidla pro práci na dálku a stálé provozovny. Prvním takovým krokem bylo bilaterální jednání s Belgií, které vyústilo v uzavření protokolu ke smlouvě, jenž specifikoval určitá „safe harbor“ pravidla, zejména pokud jde o to, za jakých okolností vzniká či nevzniká zaměstnavateli ve druhém státě stálá provozovna. Otázka stálé provozovny je v rámci mezinárodního zdaňování kontroverzní oblastí, v níž se jen obtížně hledá shoda – například v případě Německa, které má dlouhodobě rezervovaný postoj ke konceptu tzv. službové stálé provozovny.
Hongkong láká zahraniční společnosti zjednodušením pravidel pro přesun jejich sídla
Hongkongští zákonodárci schválili legislativní změnu, která zavádí výrazné zjednodušení procesu přesunu sídla zahraničních společností do Hongkongu (tzv. redomicilizace).
Společnostem, které nejsou založené podle hongkongského práva, ale splňují požadavky týkající se zázemí společnosti, integrity, ochrany členů a věřitelů či platební schopnosti, bude umožněn přesun sídla do Hongkongu, aniž by tím byla dotčena jejich aktiva, práva, povinnosti a závazky, stejně jako související smluvní a právní procesy. Hongkong rovněž zavádí jednostranné daňové úlevy pro redomicilizované společnosti s cílem eliminovat možné dvojí zdanění, kterému mohou čelit během zdaňovacího období, ve kterém k přesunu sídla dochází.
Po přesunu sídla budou mít tyto společnosti srovnatelné právní postavení jako společnosti založené podle hongkongského práva.
Evropská komise žalobou tlačí Švédsko ke změně pravidel zdaňování zahraničních kontraktorů
Evropská komise rozhodla postoupit případ řízení proti Švédsku k Soudnímu dvoru Evropské unie („SDEU“), protože Švédsko ani po opakovaných výzvách nezměnilo svá pravidla týkající se záloh/zajištění daně švédskými poplatníky ve vztahu k platbám za služby poskytované kontraktory usazenými v jiném členském státě EU nebo EHP. Tato záloha/zajištění činí 30 % z hrubé hodnoty poskytnutých služeb, kterou jsou švédští poplatníci – zákazníci povinni odvést švédskému finančnímu úřadu, pokud tito kontraktoři nemají schválení od švédského finančního úřadu (tzv. „F-tax“ povolení).
Komise se domnívá, že povinnost vybírat tuto zálohu/zajištění daně švédskými poplatníky – zákazníky i v případech, kdy zahraniční kontraktoři nemají ve Švédsku stálou provozovnu a tím pádem jim tam nevzniká daňová povinnost, je v rozporu se zásadou svobody poskytování služeb.
Evropská komise již dříve vyzvala Švédsko, aby tuto lokální úpravu změnilo, neboť je podle názoru Komise v rozporu s pravidly článku 56 Smlouvy o fungování EU a článku 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Švédsko na tuto výzvu nezareagovalo, a proto Komise postoupila záležitost k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
