Česká republika uzavřela nové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Ázerbájdžánem a Mongolskem. Od 1. ledna 2025 zvyšuje Bělorusko srážkovou daň na dividendy a další související příjmy vyplácené nerezidentům na 25 %. Americký prezident Donald Trump oznámil zrušení závazků učiněných administrativou prezidenta Bidena jménem USA ve vztahu ke Globální dohodě proti erozi daňového základu. Více novinek ze světa mezinárodního zdanění najdete v našem článku.
S účinností od 1. ledna 2025 přistoupil Ázerbájdžán a Mongolsko k Mnohostranné úmluvě o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám („MLI“). Na smlouvy zamezující dvojímu zdanění obou zemí s Českou republikou tedy bude aplikován minimální standard. Minimální standard bude aplikován také na bilaterální smlouvy s Barbadosem a s Bosnou a Hercegovinou, a to pro srážkovou daň vztahující se ke skutečnostem nastalým od 1. ledna 2025, pro ostatní daně pak na daně ukládané za zdaňovací období započaté 13. června 2025 nebo později.
Dne 22. ledna 2025 se Česká republika a Keňa shodly na znění mezinárodní smlouvy o dani z příjmu. Smlouva teď musí v obou zemích projít legislativním schvalovacím procesem a ratifikací.
Od 1. ledna 2025 dochází v Bělorusku ke zvýšení srážkové daně na dividendy a další související příjmy vyplácené nerezidentům na 25 % (z původních 15 %). Podíly na likvidačním zůstatku běloruských společností, vyplácené jejich nerezidentním společníkům, budou podléhat srážkové dani v sazbě 15 %.
V této souvislosti připomínáme, že Bělorusko přerušilo provádění článků týkajících se dividend, úroků a zisků ze zcizení majetku podle mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění s „nepřátelskými státy“. V případě České republiky bylo provádění těchto vybraných článků pozastaveno zatím do 31. prosince 2026. Snížení sazby srážkové daně na jejím základě tedy v současné době není možné využít.
Prezident Donald Trump vydal memorandum, ve kterém instruoval ministra financí a stálého zástupce USA při OECD, aby informovali OECD, že jakékoliv závazky učiněné administrativou předchozího prezidenta Bidena jménem USA ve vztahu ke Globální dohodě proti erozi daňového základu, zahrnující mimo jiné Pilíř 1 a Pilíř 2, nemají ve Spojených státech žádnou právní sílu ani účinek, pokud Kongres nepřijme zákon, který by příslušná ustanovení globální daňové dohody schválil. Aktuálně není zřejmé, jaké dopady tyto kroky budou mít. Spojené státy dosud nepodnikly opatření k implementaci Pilíře 1 a Pilíře 2.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa tak bezprostředně neovlivňuje pokračování projektu Pilíře 2 mimo USA. V EU je tento projekt koordinován prostřednictvím směrnice Rady (EU) 2022/2523, o zajištění globální minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii, která je závazná pro všechny členské státy, včetně České republiky.
V září roku 2023 navrhla Evropská komise harmonizovat úpravu převodních cen a začlenit základní principy této oblasti do evropského práva formou samostatné směrnice. Právní předpis měl také vyjasnit vliv OECD na úpravu převodních cen a umožnit následné sjednocování v rámci členských států EU. Úprava měla být do vnitrostátních právních řádů začleněna do 1. ledna 2026, později byla tato lhůta posunuta na 1. ledna 2025. Vývoj na konci roku 2024 však naznačuje, že mezi členskými státy zatím není dostatečná podpora pro harmonizaci převodních cen způsobem, který Komise navrhla; pouze několik států podporuje další diskuse na toto téma. Vývoj směrnice věnující se převodním cenám se tak prozatím odkládá na neurčito.
Výbor Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti 16. ledna 2025 přijal zprávu k návrhu na změnu směrnice DAC 9, která má napomoci s administrativními povinnostmi vyplývajícími z Pilíře 2 a implementovat systém pro výměnu informací v této oblasti. Vzhledem k technické povaze návrhu a naléhavosti přijetí opatření zpráva doporučuje, aby Evropský parlament schválil návrh beze změn podle zjednodušeného postupu.
Stanovisko Evropského parlamentu není závazné, ale je povinné v rámci konzultačního postupu. Hlasování o této zprávě na plenární schůzi Evropského parlamentu se uskuteční během zasedání, které je naplánováno mezi 10. a 13. únorem 2025.
Indický soud vyložil aplikaci obecného pravidla proti zneužívání bilaterárních daňových smluv (PPT)
Indický soud se ve svém rozhodnutí z prosince 2024 zabýval výkladem ustanovení zabraňujících zneužívání (též označovaných jako „Principal Purpose Test“ nebo „PPT“) obsažených ve smlouvě o zamezení dvojímu zdanění mezi Indií a Lucemburskem po jejich modifikaci implementací Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám („MLI“).
Indická finanční správa zamítla lucemburské holdingové společnosti, jejíž jediným společníkem byla firma na Kajmanských ostrovech, nárok na výhody z této smlouvy ve vztahu ke kalendářním rokům 2021 a 2022 se zdůvodněním, že lucemburská společnost (i) byla pouze „průtočnou“ společností, která byla založena bez zjevného komerčního důvodu, ii) nebyla skutečným vlastníkem příjmů plynoucích z Indie. Tento postoj finanční správa zaujala i přesto, že lucemburská finanční správa vydala potvrzení o daňové rezidenci holdingové společnosti.
Indický soud postup finanční správy zamítl s tím, že nebylo prokázáno, že založení společnosti v Lucembursku bylo jedním z hlavních účelů získání výhod ze smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s odůvodněním, že (i) lucemburský holding byl založen a fungoval již od roku 2015 (již před implementací PPT) ,(ii) měl a dosud má geograficky diverzifikované portfolio investic v celé řadě jurisdikcí (investice v Indii představovaly pouze 14 % celého portfolia), (iii) holdingová společnost vynakládala v Lucembursku podstatné provozní náklady spojené se správou investic (právní a ekonomické poradenství, vedení účetnictví, pronájem kanceláře) a (iv) podávala daňová přiznání k dani z příjmů a dalším daním, ke kterým byl holding jako daňový rezident Lucemburska registrován.
Vznik stálé provozovny z titulu závislého zástupce očima portugalského soudu
Portugalský správní soud potvrdil vznik stálé provozovny švýcarské společnosti na základě závislého zástupce. V projednávaném případě švýcarská společnost, která byla součástí skupiny zabývající se vývojem a distribucí inovativní terapie v oblasti léčby neurodegenerativních onemocnění, hemofilie a autoimunitních onemocnění, disponovala marketingovými a distribučními právy pro vybrané terapeutické programy. Uzavřela komisionářskou smlouvu s portugalskou společností, která byla součástí stejné skupiny. Portugalská společnost tak působila pro švýcarskou společnost jako distributor pro portugalský trh. Portugalská daňová správa v rámci kontroly argumentovala, že portugalská společnost byla ekonomicky závislá na švýcarské společnosti, a dovodila právě z tohoto titulu vznik stálé provozovny u švýcarské společnosti, včetně vyměření daně, které měla dosáhnout prostřednictvím této portugalské stálé provozovny. Soud se s postupem finanční správy ztotožnil a své rozhodnutí odůvodnil aplikací principu obsahu před formou, který upřednostnil před postupy vyplývajícími z OECD směrnic k převodním cenám. Závěr v tomto sporu může být ještě revidován nejvyšší soudní instancí v Portugalsku či případně vyřešen v rámci vzájemné dohadovací procedury („MAP“) mezi Švýcarskem a Portugalskem.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
