Novinky ve smlouvách o zamezení dvojímu zdanění

Dílčí změna ve vztahu k uplatňování smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Japonskem

V návaznosti na zavedení nové daně v Japonsku informovalo japonské ministerstvo financí českou protistranu, že mezi daně, které jsou předmětem smlouvy upravující dvojí zdanění mezi ČR a Japonskem, se nově bude řadit i tzv. zvláštní daň společností na obranu („the Special Corporation Tax for Defence“). Základem daně se sazbou ve výši 4 % je částka daně z příjmu společností, přičemž zdaňovacím obdobím této „přirážky k dani“ je účetní období společnosti. Zavedení této japonské daně nabude účinnosti dne 1. dubna 2026.

Novinky ze světa

Aktualizace Modelové smlouvy OECD a jejího komentáře

Rada OECD v listopadu 2025 schválila významnou aktualizaci Modelové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a jejího komentáře. Tato revize, první komplexní od roku 2017, reaguje na moderní trendy v mobilitě pracovních sil a na pokrok v oblasti mezinárodních daňových reforem (zejména projekt BEPS).

Přeshraniční práce na dálku

Klíčovým tématem je snaha sjednotit výklad pro posuzování vzniku stálé provozovny u osob pracujících z domova (remote work) v jiném státě. Tato problematika je řešena prostřednictvím změn v komentáři k článku 5.

Aktualizovaný dokument zavádí analytický rámec pro posouzení, zda práce na dálku naplňuje znaky „místa podnikání“, který obsahuje dva klíčové faktory:

1. Časový test: OECD prostřednictvím komentáře zavádí domněnku, že pokud osoba pracuje z domova ve druhém smluvním státě méně než 50 % celkového pracovního času ve dvanáctiměsíčním období, stálá provozovna by zpravidla vznikat neměla.
2. Obchodní důvod: Pro vznik stálé provozovny by mělo být rozhodující, zda osoba má aktivní ekonomický zájem na tom, aby práce probíhala právě z tohoto místa. Komentář rozlišuje mezi aktivním komerčním zájmem poplatníka a pouhou „tolerancí“ přání zaměstnance.

Pro vznik stálé provozovny, resp. pro závěr, že poplatník má ve druhém státě místo podnikání (place of business), musí být splněny obě výše uvedené podmínky.

Za relevantní obchodní důvod se považuje například:

• Absence kancelářského zázemí poskytovaného zaměstnavatelem, ačkoliv povaha činnosti v daném státě fyzické zázemí vyžaduje.
• Najmutí/zaměstnání osoby specificky pro činnost na lokálním trhu v daném státě.
• Instalace specifického vybavení zaměstnavatele v prostorách užívaných pracovníkem.

Další změny

• Finanční transakce a převodní ceny (komentář k článku 9 – Sdružené podniky): Aktualizace potvrzuje prioritu tzv. „delimitace transakce“. Správce daně má právo zkoumat nejprve to, zda by si nezávislé osoby v běžných obchodních vztazích sjednaly úvěr v takovém objemu (kapitálová struktura). Tím dochází k těsnějšímu propojení mezinárodního výkladu s českými pravidly pro nízkou kapitalizaci: nejprve se určí tržně obvyklá úroveň dluhu (v kontextu článku 9) a až poté se aplikují vnitrostátní limity uznatelnosti úroků včetně možnosti změny klasifikace příjmu z úroku na podíly na zisku ve vztahu k části dluhu, který převyšuje jeho tržně obvyklou úroveň. Tento výklad posiluje pozici správců daně při posuzování, zda by subjekt za daných okolností vůbec byl schopen získat dluhové financování v takovém objemu nebo zda část dluhu fakticky představuje vklad do vlastního kapitálu.
• Těžební činnosti (úprava textu článku 5 – Stálá provozovna): Aktualizace zavádí volitelná ustanovení zakládající vznik stálé provozovny u těžebních činností založená na krátkém časovém testu (zpravidla 30 dní). Součástí jsou i nástroje proti umělému dělení smluv (contract splitting) mezi sdruženými podniky za účelem obcházení tohoto limitu.
• Výměna informací (komentář k článku 26): Zvyšuje se flexibilita pro daňové úřady – informace získané ze zahraničí o jednom subjektu mohou být nově použity i v řízeních u jiných daňových poplatníků, pokud jsou pro ně relevantní.
• Řešení sporů a GATS (úprava textu článku 25 – Řešení případů dohodou): Nový odstavec 6 vyjasňuje vztah k Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS). Zavádí „povinný filtr“, podle kterého musí být daňové spory primárně řešeny formou postupu pro vzájemnou dohodu (MAP) mezi daňovými správami, čímž má být omezena řešení prostřednictvím obchodních arbitráží.

Česká republika k aktualizaci uplatnila jak výhrady (reservations) k nově navrženým textům článků, tak připomínky (observations) k jejich výkladu v komentáři. Klíčová připomínka směřuje k práci na dálku, kde je podle českých zástupců test „obchodního důvodu“ příliš subjektivní a pro vznik stálé provozovny postačuje, pokud zaměstnavatel práci z domova v ČR po delší dobu fakticky strpí (tzv. acquiescence). Česká daňová správa tak bude nadále postupovat v souladu se svou metodikou z roku 2019.

V kontextu praktické aplikovatelnosti aktualizovaného komentáře Modelové smlouvy je třeba reflektovat i skutečnost potvrzenou judikaturou Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek 10 Afs 27/2023-76), že Modelová smlouva OECD ani její komentář nejsou závazným pramenem práva. Aktualizované verze komentáře nelze automaticky aplikovat na dříve uzavřené smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Při výkladu těchto smluv má přednost jejich text a kontext jejich uzavření. Pozdější verze komentáře OECD lze použít pouze výjimečně jako doplňkový výkladový prostředek, a to jen tehdy, pokud skutečně vysvětlují původní smysl smlouvy a nevedou k jejímu faktickému rozšíření či změně v neprospěch poplatníka, zejména s ohledem na ochranu legitimních očekávání.

OECD: 26 jurisdikcí oznámilo záměr připojit se k automatické výměně informací v daňové oblasti ve vztahu k nemovitostem

V průběhu prosince 2025 oznámilo 26 jurisdikcí záměr připojit se k nové iniciativě OECD v oblasti daňové transparentnosti: Mnohostranné dohodě příslušných orgánů o automatické výměně snadno dostupných informací o nemovitém majetku (IPI MCAA) – a to do roku 2029, resp. 2030.

Jurisdikcemi, které vyjádřily svůj záměr připojit se k IPI MCAA, jsou Belgie, Brazílie, Chile, Kostarika, Finsko, Francie, Německo, Gibraltar, Řecko, Indonésie, Island, Irsko, Itálie, Korejská republika, Litva, Malta, Nový Zéland, Norsko, Peru, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Jihoafrická republika, Španělsko, Švédsko a Spojené království.

Ve společném prohlášení jurisdikce ocenily pokroky dosažené v posledních letech v oblasti mezinárodní daňové transparentnosti a zdůraznily dosavadní limitaci spočívající v absenci mechanismu pro výměnu informací o nefinančních aktivech, jako jsou nemovitosti. Nová IPI MCAA tuto mezeru vyplňuje a přináší další krok k omezení daňových úniků a zajištění spravedlivého zdanění. Tato iniciativa by neměla pro spolupracující jurisdikce představovat povinnost shromažďovat data nad rámec současné praxe, pouze dojde k výměně již existujících informací. Jak se k této iniciativě postaví Česká republika, zatím není zřejmé.

Belgie zavádí od roku 2026 daň z kapitálových zisků: 10 % na obchodní podíly i kryptoaktiva

S účinností od 1. ledna 2026 Belgie zavádí daň z kapitálových zisků z převodu akcií, podílů a dalších „kvalifikovaných finančních aktiv“, kterými se rozumí mj. kryptoaktiva.

Nejpřísněji jsou posuzovány tzv. „interní kapitálové zisky“, realizované při převodu akcií a podílů do společnosti, která je přímo či nepřímo ovládána samotným převodcem (případně společně s jeho rodinou). Za této situace je zisk plně zdaněn 33% sazbou.

Další situací je převod akcií a podílů v rámci „významného podílu“ (tzn. držba alespoň 20 % práv na kapitálu společnosti), který je zdaňován progresivní sazbou 1,25–10 %. Je možno využít osvobození do limitu 10 000 eur. Zákon v této situaci počítá také s podnikatelským osvobozením do limitu 1 mil. eur v rámci pětiletého období.

Obecnému pravidlu zdanění podléhají kapitálové zisky z finančních aktiv (např. kryptoaktiva), které nespadají do předchozích dvou situací. Zde se uplatní 10% sazba daně, potažmo osvobození do limitu 10 000 eur v rámci jedné kategorie. Vedle toho je pro malé a střední investory ustanoveno roční osvobození ve výši 10 000 eur na osobu, indexované, s možností navýšení až na 15 000 eur, pokud poplatníkovi v předchozích pěti letech žádné kapitálové zisky neplynuly.

Změna v legislativě počítá s dílčími výjimkami pro specifické situace, např. vypořádání spoluvlastnictví po úmrtí/rozvodu, a zvláštní režim pro vybrané podnikové kombinace. Také je zde upravována srážková daň 10 %, která se má týkat zisků mimo podstatnou účast a mimo převody do vlastní ovládané společnosti. Zákon stanovuje možnost „opt-out“, kterou bude nutné oznámit správci daně.