Jaké jsou novinky ve smlouvách zamezujících dvojímu zdanění? Jak Evropská unie plánuje podpořit startupy? Jaké změny v oblasti daní čekají Polsko a Francii? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v našem článku.
Ministerstvo financí České republiky publikovalo ve Finančním zpravodaji změnu smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Německem. Na základě této změny se na smlouvu bude aplikovat minimální standard vyplývající z Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám („MLI“). U srážkové daně se tato úprava použije na skutečnosti nastalé od 1. ledna 2026, u ostatních daní pak na období začínající 1. ledna 2026 nebo později.
Evropská unie představila nový volitelný právní rámec EU, označovaný jako „28. právní režim“, který má Evropská komise předložit na přelomu let 2025 a 2026. Tento režim by měl umožnit inovativním startupům a scale-upům podnikat v celé EU podle jednotného souboru pravidel, aniž by musely řešit a dodržovat rozdílné právní úpravy jednotlivých členských států. Cílem je zjednodušit platná pravidla a snížit náklady spojené s neúspěchem firem. Pravidla by měla zahrnovat prvky korporátního, insolvenčního, pracovního i daňového práva. Využití tohoto nového právního režimu by bylo volitelné. Práce na této iniciativě jsou zatím na začátku, konkrétní daňové prvky, které by měla iniciativa pokrývat zatím nejsou jasné, implementace však bude vyžadovat shodu na úrovni všech členských států EU.
Polské ministerstvo financí plánuje zvýšit sazbu daně z příjmu právnických osob pro banky a upravit sektorovou daň placenou finančními institucemi. Sazba daně z příjmu pro banky by od roku 2028 vzrostla ze současných 19 % na cílových 23 %. V přechodném období by však byla sazba postupně navýšena nad cílovou úroveň, a to tak, že by v roce 2026 činila 30 % a v roce 2027 pak 26 %. Zároveň se navrhuje postupné snížení sazby sektorové daně o 10 % v roce 2027 a její další snížení od roku 2028 o 20 % oproti současné sazbě (aktuální sazba daně činí 0,0366 % a vztahuje se na celkovou hodnotu aktiv přesahující 4 miliardy zlotých u bank a 2 miliardy zlotých u pojišťoven a zajišťoven).
Polsko dále zahájilo diskusi ohledně zavedení daně z digitálních služeb, která by se měla zaměřit na nadnárodní korporace působící v tomto sektoru s celosvětovými příjmy přesahujícími 750 milionů eur. Tato daň by se týkala příjmů z digitálních platforem, cílené reklamy a aktivit souvisejících s využitím dat. Polské ministerstvo digitalizace zvažuje dvě varianty:
Jedná se již o druhý pokus zavést v Polsku daň z digitálních služeb (první návrh v roce 2021 ztroskotal již ve fázi veřejného připomínkování).
Britské Panenské ostrovy schválily novelu zákona o vzájemné právní pomoci v daňových záležitostech, která posiluje jejich mezinárodní daňovou spolupráci. Novela zavádí jasnější definici pro finanční instituce povinné podávat hlášení a rozšiřuje sankciovatelné přestupky.
V rámci svého předběžného rozhodnutí vyjádřil německý spolkový soud pochybnosti o zákonnosti dvojího uvalení daně z převodu nemovitosti, který legislativa technicky připouští při převodu podílu v obchodní společnosti, jejíž součástí jsou nemovité věci, pokud podpis smlouvy o převodu podílu a uzavření transakce nenastane ve stejný den. Oba tyto okamžiky mohou vést k uvalení daně z převodu nemovitosti, pokud není řádně podáno oznámení příslušnému daňovému úřadu.
Ve zkoumaném případě došlo k podpisu smlouvy o převodu podílu 11. března 2024 a k uzavření transakce 29. března 2024. Notář informoval finanční úřad o podpisu smlouvy o převodu podílu, avšak příslušné oznámení týkající se daně z převodu nemovitostí podáno nebylo. Finanční úřad tak vyměřil daň k oběma okamžikům, proti čemuž daňový subjekt podal odvolání.
Německý spolkový soud se předběžně přiklonil k názoru, že prioritizace okamžiku uzavření transakce nad podpisem smlouvy by měla pro účely vyměření daně z převodu nemovitosti platit nezávisle na tom, zda k oběma událostem došlo ve stejný den, nebo zda mezi podpisem smlouvy a převodem uplynul určitý časový úsek. Ve svém rozhodování soud rovněž zohlednil skutečnost, že finanční úřad byl o transakci informován a byl si vědom skutkových okolností (bez ohledu na absenci splnění specifické oznamovací povinnosti) a předběžně zpochybnil oprávněnost „dvojího“ uvalení daně z převodu nemovitostí.
Lucemburská finanční správa v pokynu upřesňuje rozsah působnosti ustanovení tamního zákona o daních z příjmů, která řeší problematiku reverzních hybridních nesouladů (tj. hybridních právních entit). Cílem pokynu je stanovit, které investiční entity mohou být z působnosti těchto pravidel vyňaty. Fondy mohou být vyňaty, pokud se kvalifikují jako kolektivní investiční entita a zároveň splní následující kritéria:
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
