OECD vydala aktualizovanou verzi Globálního informačního přehledu (GIR), která odráží změny zavedené balíčkem k Pilíři II, tzv. Side-by-Side Package. Lucembursko navrhlo zavedení povinné elektronické fakturace pro tuzemské B2B transakce, přičemž první povinnosti by měly platit od roku 2028. Spolkový finanční soud v Německu předložil Soudnímu dvoru EU otázku, zda je v souladu se směrnicí EU o společném systému zdanění při fúzích pravidlo, podle kterého se při přeshraniční fúzi dceřiné společnosti s její mateřskou společností fakticky zdaňuje 5 % jinak osvobozeného zisku z fúze. Více informací o těchto a dalších novinkách najdete v našem článku.
OECD: Pilíř II – aktualizovaná verze GIR zveřejněna
OECD vydala aktualizovanou verzi Globálního informačního přehledu (GIR), která zahrnuje změny vyplývající z tzv. Side-by-Side Package z ledna 2026. Revidovaný GIR obsahuje požadavky na reporting týkající se nového bezpečného přístavu pro globální režim zdanění (Side-by-Side Safe Harbour) a bezpečného přístavu založeného na zjednodušeném výpočtu efektivní daňové sazby (Simplified Effective Tax Rate Safe Harbour), a také změny související s prodloužením platnosti přechodného bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (Transitional CbCR Safe Harbour). Zahrnuje také další aktualizace zavedené v balíčku opatření zveřejněném v lednu 2026.
OECD dále vydala aktualizované XML schéma GIR a uživatelskou příručku, které odrážejí změny v GIR. Revidované materiály mají podpořit reportování a výměnu informací v rámci Pilíře II.
Belgie: Daňové úřady upřesňují aktualizované formuláře BEPS 13 pro transferové ceny a CbC reporting
Belgické daňové úřady zveřejnily doplňující technické a praktické pokyny k aktualizovaným formulářům BEPS 13, které se týkají CbC oznámení, hlavní dokumentace (master file) a místní dokumentace (local file), stejně jako některých dalších aspektů CbC reportingu. Termín pro předložení aktualizované místní dokumentace byl prodloužen do 10. listopadu 2026.
Aktualizovaná místní dokumentace vyžaduje, mimo jiné, podrobnější členění přeshraničních transakcí podle obchodních jednotek, zemí a metod stanovení převodních cen, ale také další podpůrnou dokumentaci a identifikační údaje. U hlavní dokumentace úřady upřesnily nové požadavky na zveřejňování informací, které se týkají analýzy hodnotového řetězce, funkcí DEMPE, obtížně ocenitelných nehmotných aktiv a finančních uspořádání.
Úřady také potvrdily systém kumulativního ukládání sankcí napříč všemi čtyřmi formuláři BEPS 13 a naznačily posun v kontrolní praxi, a to od postihování opožděného podání nebo nepodání dokumentace k systematickému posuzování kvality vykazovaných informací.
Itálie: Side-by-Side Package transponován do vnitrostátního práva
Itálie transponovala Side-by-Side Package vydaný OECD do vnitrostátního práva. Dekret zveřejněný v Úředním věstníku 1. září 2026 začleňuje tento balíček, který byl dohodnut v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 v lednu 2026, do italských pravidel o minimální dani.
Dekret zavádí nový bezpečný přístav pro globální režim zdanění (Side-by-Side Safe Harbour), bezpečný přístav založený na zjednodušeném výpočtu efektivní daňové sazby (Simplified Effective Tax Rate Safe Harbour) a zohledňuje změny stávajícího přechodného bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (Transitional CbCR Safe Harbour). Dekret dále obsahuje ustanovení týkající se zacházení s určitými daňovými pobídkami a další změny italských pravidel pro Pilíř II vycházející z balíčku OECD.
Lucembursko: Elektronická fakturace by mohla být od roku 2028 pro tuzemské B2B transakce povinná
Lucemburská vláda předložila 30. července 2026 návrh zákona zavádějící povinnou elektronickou fakturaci pro tuzemské B2B dodávky zboží a služeb. Elektronické faktury by nově měly být vystavovány ve strukturovaném elektronickém formátu a zasílány prostřednictvím jedné sítě. Osvobozené finanční služby, služby v oblasti správy fondů a pojišťovací služby by tomuto požadavku nepodléhaly.
Všechny podniky by měly být schopny přijímat elektronické faktury od 1. ledna 2028. Povinnost jejich vystavování má být zavedena postupně, a to (i) od 1. července 2028 pro velké a střední podniky a (ii) od 1. ledna 2029 pro malé podniky. Navrhovaná pravidla zohledňují požadavky EU v rámci iniciativy DPH v digitálním věku (ViDA), včetně povinné elektronické fakturace u přeshraničních B2B transakcí v EU od 1. července 2030.
Německo:
Vláda schválila návrh německého souhrnného daňového zákona pro rok 2026
Dne 12. srpna 2026 německá vláda schválila návrh souhrnného daňového zákona pro rok 2026. Návrh zákona obsahuje klíčové prvky ze Side-by-Side Package vydaného OECD v souvislosti s Pilířem II. Jde zejména o bezpečný přístav pro globální režim zdanění (Side-by-Side Safe Harbour) a bezpečný přístav pro nejvyšší mateřský subjekt (UPE Safe Harbour), které se uplatní pro zdaňovací období začínající po 31. prosinci 2025. Návrh zákona rovněž prodlužuje o jeden rok přechodný bezpečný přístav založený na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (Transitional CbCR Safe Harbour).
Další opatření zahrnují změny v postupech týkajících se srážkové daně, včetně zvýšení limitu pro zjednodušenou úlevu na srážkové dani z licenčních poplatků z 10 000 eur na 100 000 eur, stejně jako změny týkající se konsolidovaných skupin pro účely DPH, alokace kupní ceny nemovitostí a daňové podpory na výzkum a vývoj. Návrh zákona nyní vstupuje do legislativního procesu.
Spolkový finanční soud předložil Soudnímu dvoru EU otázku ohledně německého daňového režimu přeshraničních fúzí
Spolkový finanční soud požádal Soudní dvůr EU o posouzení, zda je německé pravidlo, podle kterého se při přeshraniční fúzi dceřiné společnosti s její mateřskou společností fakticky zdaňuje 5 % jinak osvobozeného zisku z fúze, v souladu se směrnicí EU o společném systému zdanění při fúzích (směrnice Rady 2009/133/ES). Podle německého práva je zisk z fúze obecně osvobozen od daně v případě, kdy dojde ke sloučení dceřiné společnosti s její mateřskou společností. Pět procent tohoto zisku je však považováno za daňově neuznatelné provozní náklady a přičítá se zpět, takže výsledné osvobození od daně činí fakticky 95 % namísto 100 %.
Případ se týká německé společnosti, do níž byly sloučeny dceřiné společnosti z několika evropských zemí. Daňový subjekt tvrdí, že směrnice přičtení 5 % neumožňuje. Spolkový finanční soud shledal argumenty podporující oba výklady a předložil otázku Soudnímu dvoru EU k objasnění.