Právo 

Legal News [červenec 2021]: Je možné udělit zaměstnanci souhlas s konkurenční činností s podmínkou?

Formulací „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ nelze podle rozhodnutí Nejvyššího soudu vymezit předmět podnikání. V případě dluhu, který vznikl před uzavřením manželství, není možné za předpokladu, že byla sepsána dohoda o odděleném jmění, vést exekuci proti manželovi povinného. Nejvyšší soud definoval rozdíl mezi překročením zástupčího oprávnění a jednáním bez zmocnění. Přečtěte si červencové Legal News, v nichž vám i tentokrát přinášíme významná stanoviska a rozhodnutí soudů.

Zásadním způsobem do dosavadní praxe zakládání společností zasáhl Nejvyšší soud rozsudkem sp. zn. 27 Cdo 3549/2020. Podle něj nelze ve stanovách vymezit předmět podnikání jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Takové ustanovení je neurčité, a tudíž zdánlivé, a nelze na jeho základě předmět podnikání zapsat do obchodního rejstříku.

V návaznosti na přelomový nález Ústavního soudu dovodil i Nejvyšší soud (sp. zn. 20 Cdo 1846/2020), že ani po uzavření manželství, pokud se nejedná o dluh obou manželů a manželé mají dohodou oddělené jmění, nelze vést exekuci proti účtu manžela povinného. Takový přístup by byl nemorální a v rozporu s účelem manželství.

Pracovní právo třikrát jinak

Vůbec poprvé se Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 74/2021 zabýval otázkou, zda je možné udělit zaměstnanci souhlas s konkurenční činností dle § 304 zákoníku práce s podmínkami a jaké následky má porušení těchto podmínek, tedy zda je možné jen za jejich porušení například okamžitě zrušit pracovní poměr. Ve světle nynějšího spíše liberálního přístupu Nejvyšší soud potvrdil, že to možné je, a že je tedy plně na soudu nalézacím, aby intenzitu porušení podmínek souhlasu vyhodnotil.

Další komplikaci v již tak složité úpravě doručování písemností mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem přidal Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 833/2021. V něm dovodil, že pokud je písemnost adresovaná zaměstnavateli předána zaměstnanci, který není oprávněn k přebírání písemností, je třeba zkoumat, zda a kdy se tak skutečně stalo. Pouhé vyjádření ochoty zaměstnance písemnost předat pro dovození účinků doručení nestačí. Doručování v pracovním právu nás tentokrát v judikatuře Nejvyššího soudu zaujalo hned dvakrát. Zákoník práce pro doručování zaměstnanci poštou stanoví poměrně striktní požadavky, včetně obsahu poučení při neúspěšném doručování. V rozsudku sp. zn. 21 Cdo 314/2021 Nejvyšší soud koriguje formalismus těchto požadavků s tím, že i když nebyly některé rubriky v poučení vyplněny a poučení bylo předáno na dvou listinách, nic to nemění na tom, že zaměstnanec si musel být vědom, jak závažná listina mu bude doručována. Náhradní doručení tak bylo účinné.

SDEU rozhodoval o digitálních platformách

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) posuzoval (C-762/19), zda je možné zakázat metavyhledávač specializovaný na vyhledávání nabídek práce. Řekl, že teoreticky to možné je, ale pouze v případě, že stránka vznikla s vynaložením podstatných časových nebo finančních investic a zároveň existence vyhledávače nenarušuje návratnost původní investice.

SDEU zveřejnil rozsudek ve spojených věcech C‑682/18 a C‑683/18, v nichž posuzoval provoz platformy YouTube ve vztahu k zpřístupňování licencovaného obsahu veřejnosti. Rozsudek především říká, že provozovatelé online platforem sami neuskutečňují sdělování obsahů chráněných autorským právem, které uživatelé těchto platforem protiprávně zpřístupňují online, veřejnosti, ledaže by nad rámec pouhého zpřístupnění tito provozovatelé sami přispívali ke zpřístupnění takových obsahů.

Další judikaturní novinky

  • V poměrně zajímavé souvislosti podává Nejvyšší soud (sp. zn. 27 Cdo 4220/2019) výklad rozdílu mezi překročením zástupčího oprávnění (§ 446 o. z.) a jednáním bez zmocnění (§ 440 o. z.). Pokud byl zmocněnec oprávněn zastupovat zmocnitele ve všech věcech týkajících se prodeje určitých akcií, pak uzavření zprostředkovatelské smlouvy na jejich prodej je maximálně překročením zástupčího oprávnění, nikoli jednáním bez zmocnění. Z toho vyplývá, že mlčení zastoupeného znamená u pouhého překročení schválení daného jednání, u jednání bez zmocnění naopak jeho neschválení.
  • Nejvyšší soud se v rozsudku 32 Cdo 3055/2019 vyjádřil ke znaleckým posudkům v civilním řízení. U nich podle jeho rozhodnutí platí, že „to, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem, že jej musí bez dalšího převzít“.
  • výjimce ze zákazu nabývání z majetkové podstaty se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 NSČR 112/2019. Tuto výjimku je třeba aplikovat restriktivně, a tedy ani nejvyšší nabídková cena není automaticky důvodem pro její udělení. I v této situaci je třeba provést bližší zkoumání okolností nabytí a současně získat souhlas věřitelského výboru.
  • V rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1527/2020 se Nejvyšší soud zabýval otázkou tzv. sekundárních obětí a jejich nároku na náhradu nemajetkové újmy. Dovodil, že jakkoli právní úprava a její výklady nejsou v této problematice jednoznačné, bylo by nesystémové, nespravedlivé a v rozporu s dikcí zákona, pokud by tyto sekundární oběti byly opomenuty. Potvrdil tak nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích matce oběti pokusu o vraždu a aproboval spíše širší výklad § 2971 občanského zákoníku.
  • V oblasti pojistného práva se Nejvyšší soud (sp. zn. 32 Cdo 3172/2020) vyjádřil k možnosti sjednat v pojistné smlouvě pravidlo dle principu fraus omnia corrumpit, tj. že uvedení nepravdivé informace při uplatnění škody může vést k odmítnutí pojistného plnění ze strany pojišťovny. Před novým občanským zákoníkem byla taková možnost předvídána přímo zákonem, do občanského zákoníku však převzata nebyla. I přesto Nejvyšší soud dovodil, že nic nebrání smluvním stranám si takové pravidlo sjednat, resp. jej dát do pojistných podmínek.
  • Pouze pro připomenutí uvádíme i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 178/2021, který opakuje, že kupní smlouva na nemovitost není typem smlouvy, jejíž účinnost nastává až rozhodnutím příslušného správního orgánu (tedy katastru nemovitostí) dle § 1762 odst. 1 o. z. Tímto rozhodnutím nastávají pouze věcněprávní účinky, tedy nabytí vlastnického práva, smlouva samotná je však účinná za podmínek v ní ujednaných.

V advokátní kanceláři Deloitte Legal pečlivě analyzujeme aktuální rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativu. Pokud máte zájem s námi některý judikát nebo právní novinku prodiskutovat, neváhejte nás kontaktovat.

Legal News
Právo 

Rostoucí ceny stavebních materiálů komplikují zadávání a plnění veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydalo na začátku září stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. Reaguje tak na zvyšující se ceny betonářské oceli, tepelných izolací, železného šrotu a dalších materiálů o desítky až stovky procent. Příčinou nárůstu cen je nedostatek zmíněného zboží na trhu, s čímž se pojí i dlouhé dodací lhůty. Autoři stanoviska představují možná řešení problémů, které mohou v důsledku této situace vzniknout na trhu veřejných zakázek. 

22. 9. 2021
Nemovitosti  Právo 

Nový stavební zákon upravuje smlouvy obcí s investory

Poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon, který mimo jiné podstatně rozšíří úpravu tzv. plánovacích smluv. Přestože se jedná o významný nástroj při nastavování vztahů mezi obcemi a investory při výstavbě, plánovací smlouvy byly doposud ve stavebním zákoně upraveny pouze okrajově. V praxi tak byly mezi obcemi a investory uzavírány různé jiné formy závazků. Nově přijatý stavební zákon proto upřesňuje obsah zmíněných smluv, zjednodušuje procesní záležitosti a zajišťuje oběma stranám větší právní jistoty. 

4. 8. 2021