Zavedení komunitní energetiky jako zákon roku 2023!
Ve čtvrtek 25. dubna proběhlo slavnostní vyhlášení 15. ročníku Zákona roku. Podle poroty měl nejpozitivnější dopad na podnikatelské prostředí zákon o zavedení komunitní energetiky.
Legal News [červenec 2023]: Kdy začíná běžet promlčecí lhůta?
Zásadní změnu v otázce běhu promlčecí lhůty přinesl rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu. Nejen o tom jsou aktuální Legal News. Přečtěte si také o dalších zajímavých rozhodnutích Nejvyššího soudu, které jsme pro vás vybrali.
- Ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1124/2022 se Nejvyšší soud zabýval otázkou, za jakých okolností je odůvodněn závěr, že zaměstnavatel hradil (zavázal se hradit) jednorázové odškodnění pozůstalých po zaměstnanci nad rámec stanovený právními předpisy. Zákoník práce stanoví částku jednorázového odškodnění jako „nejmenší“. Nejvyšší soud konstatoval, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí je nutné, aby soud provedl vymezení relativně neurčité hypotézy a zabýval se tím, zda konkrétní okolnosti posuzovaného případu odůvodňují – s ohledem na míru újmy oprávněných osob – poskytnutí náhrady vyšší částkou, než je minimální zákonem stanovená částka odškodnění.
- Ze starších judikátů připomínáme rozsudek sp. zn. 26 Cdo 1534/2022, v němž se Nejvyšší soud zabýval otázkou právního nástupnictví, s nímž je spojen přechod práv a povinností pronajímatele z nájemního vztahu na nabyvatele pronajaté věci přímo ze zákona. Nejvyšší soud v návaznosti na svoji dosavadní judikaturu shrnul, že nabyvatel vstupuje do původního nájemního vztahu se všemi jeho základními obsahovými atributy. Smyslem tohoto právního nástupnictví je zajistit kontinuitu nájemního vztahu na straně pronajímatele pro případ změny vlastnictví k pronajaté věci. Právní nástupnictví se týká celého obsahu nájemního vztahu. Vztahuje se tedy nejen na jeho složky podstatné (např. způsob výpočtu nebo jiné určení výše nájemného), nýbrž i pravidelné (např. čas plnění nájemného), ale také vedlejší (nahodilé). Na nového pronajímatele tak mimo jiné přechází právo na nájemné za užívání pronajaté věci, jemuž odpovídá povinnost nájemce nájemné platit. Povinnost nájemce přitom směřuje vůči novému pronajímateli (nabyvateli), nikoliv vůči jeho právnímu předchůdci. Ujednání o započítávání vzájemných pohledávek (jednou z pohledávek přitom byla pohledávka na nájemné) nelze považovat za běžné ujednání pro nájemní vztah. Na nového pronajímatele tak povinnosti z takové dohody o zápočtu úhrady nájemného nepřešly.
- Otázce, zda se zaměstnanec dopustí porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci tím, že poté, co nastoupil do práce v průběhu své dočasné pracovní neschopnosti, odmítne v práci přidělené zaměstnavatelem pokračovat, se Nejvyšší soud věnoval ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2518/2022. Dobrovolný nástup zaměstnance do práce nemění nic na tom, že pracovní závazek během dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je suspendován, tzn. zaměstnanec stále není povinen vykonávat práci a zaměstnavatel ji není povinen přidělovat. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že i po nástupu do práce za trvání této překážky se může zaměstnanec rozhodnout práci dále nevykonávat, aniž by odmítnutí dalšího výkonu práce bylo porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, které by mohlo založit důvod pro rozvázání pracovního poměru.
- Jak stanovit počátek běhu promlčecí lhůty u práv na smluvní plnění, jejichž splatnost je závislá na vůli věřitele? Touto otázkou se zabýval velký senát Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 3125/2022. V daném případě šlo o situaci, kdy doba, v níž má dlužník splnit dluh, je ve smlouvě stanovena jen tak, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, jejíž splatnost se sjednává v délce 14 dnů od jejího doručení dlužníkovi. Velký senát dovodil, že vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, jde ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku o situaci, kdy si strany neujednaly, kdy má dlužník splnit dluh a kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele. Ten může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení „ihned“ poté, co mu vznikne právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění a dlužník je povinen splnit dluh ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ počítané od této žádosti. Marným uplynutím této lhůty se peněžitý dluh stává splatným (dospělým). Okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v takovém případě ve smyslu § 619 odst. 2 občanského zákoníku okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo „ihned“ požádat o zaplacení dluhu), začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku.
- V rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1517/2022 se Nejvyšší soud zaměřil na stanovení počátku běhu promlčecí lhůty u práva zaměstnavatele na náhradu škody vůči zaměstnanci spočívající v pokutě, která mu byla uložena ve správním řízení. Zákoník práce neobsahuje specifickou úpravu náhrady škody spočívající v dluhu zaměstnavatele (v daném případě povinnost uhradit pokutu). Subsidiárně se tak použije § 2952 věty druhé občanského zákoníku, podle něhož záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. S ohledem na stávající rozhodovací praxi Nejvyššího soudu je pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty práva na náhradu škody spočívající v dluhu zaměstnavatele určující vědomost zaměstnavatele jakožto poškozeného o osobě škůdce a o vzniku dluhu (v tomto případě o nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty). Okamžik splnění dluhu či jeho splatnost nejsou rozhodné.
