Zákon o evidenci skutečných majitelů

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška, kterou se stanoví náležitosti formuláře pro evidenci skutečných majitelů a formulářů souvisejících, resp. se též stanoví notářské poplatky za související úkony. Zákon o evidenci skutečných majitelů bude účinný od 1. června 2021. Pokud se o všech pravidlech, která nový zákon přináší, chcete dozvědět více, pusťte si zdarma online seminář na našem webu, kde zároveň naleznete i přehlednou brožuru ke stažení.

Judikaturní novinky

• Tématem výpovědi z pracovního poměru u odborového funkcionáře se judikatura zabývá dlouhodobě. Jak se ale uvolňují pravidla pro výpověď z důvodu nadbytečnosti, tak postupně klesá ochrana odborových funkcionářů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2110/2019 je zcela na volbě zaměstnavatele, kterého zaměstnance zastávajícího zrušenou pozici propustí, soud není oprávněn tuto volbu přezkoumávat (není-li diskriminační). Pracuje-li na zrušené pozici též odborový funkcionář, je volná úvaha zaměstnavatele omezena tím, že musejí být ještě navíc dány spravedlivé důvody pro to dále ho nezaměstnávat. V žádném případě ale nemusí být při výběru propouštěných zaměstnanců automaticky vynechán jen pro to, že je odborovým funkcionářem.
• Velmi důležitým rozsudkem Nejvyšší soud (sp. zn. 25 Cdo 289/2020) přiznává náhradu újmy na zdraví spočívající v hodnotě péče poskytované blízkou osobou, která nejde přesně vyčíslit. Tam, kde jde za rámec běžné rodinné výpomoci, musí být stanovena volnou úvahou soudu, přičemž lze analogicky vyjít například z ceny za podobné služby poskytované profesionálními pečovateli.
• V rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1825/2020 Nejvyšší soud zevrubně popisuje, jaké změny žaloby mají vliv na běh promlčecí doby, a zejména stanovuje, že takovou změnou není změna vyčíslení škody, tedy ani změna z původního požadavku na uvedení věci do původního stavu na požadavek náhrady škody v penězích.
• Zajímavý případ řešily okresní a krajský soud v Českých Budějovicích, kdy posuzovaly, zda prodej auta, na které bylo Finanční správou zřízeno zástavní právo, je přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí. Až po zásahu Nejvyššího soudu (sp. zn. 5 Tdo 1262/2020) bylo vyjasněno, že se o takový přečin nejedná, protože zřízení zástavního práva finančním úřadem je shodně jako u soukromého zástavního věřitele pouze zajišťovacím nástrojem. Mařením by bylo teprve porušení soudního rozhodnutí o prodeji zástavy.

Novinky z oblasti smluvního práva

• Upozorňujeme na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1267/2020, podle něhož má-li oprávněná strana právo na odstoupení od smlouvy, kterého nevyužije, nemůže pak po protistraně žádat náhradu škody, která by nevznikla, pokud by od smlouvy odstoupila (například vrácení zaplacené kupní ceny).
• Velmi důležitým judikátem je rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3679/2020 zabývající se otázkou tzv. dvojího nájmu, tedy první a druhé nájemní smlouvy uzavřené ve vztahu k téže věci. Nejvyšší soud posoudil závěr o absolutní neplatnosti druhé nájemní smlouvy jako neústavní a dovodil, že druhá smlouva je platná a je zcela na smluvních stranách, zda situaci vyřeší ukončením jedné ze smluv, případně jejich pozměněním anebo zda ponesou důsledky z vadného plnění některé ze smluv. Druhá uzavřená nájemní smlouva na tutéž věc tak není absolutně neplatná pro počáteční nemožnosti plnění.
• Tématem předsmluvní informační povinnosti v podnikatelských vztazích se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 2197/2020. Rozsudek obšírně vykládá, co je účelem § 1728 odst. 2 o. z., podle kterého si i smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž vědí nebo vědět musí, takovým způsobem, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu.
• Opačnou stranou mince, tedy vědomím jedné ze smluvních stran o důvodech neplatnosti, se zabývá Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 38/2021. Dovozuje, že v režimu starého § 268 obch. z. se jednalo o skutečné vědomí o důvodech neplatnosti, které pak vede k odpadnutí povinnosti druhé smluvní strany hradit škodu. Nejde o pouhé podezření, podnikatelskou zkušenost ani právní kvalifikaci daného jednání ze strany poškozeného. Závěr může být relevantní i pro výklad dnešní úpravy náhrady škody z neplatnosti (§ 579 odst. 2 o.z.).

V advokátní kanceláři Deloitte Legal pečlivě analyzujeme aktuální rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativu. Pokud máte zájem s námi některý judikát nebo právní novinku prodiskutovat, neváhejte nás kontaktovat.