Právo 

Legal News [květen 2021]: Od června vstupuje v účinnost zákon o evidenci skutečných majitelů

Přinášíme vám nejdůležitější novinky z oblasti českého práva: zásadní rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativní počiny, které byste neměli přehlédnout. O čem se dočtete tentokrát? Již od 1. června začne platit zákon o evidenci skutečných majitelů. Nejvyšší soud rozhodl, že odboroví funkcionáři nejsou ze své funkce automaticky chráněni před výpovědí. V dalším rozsudku Nejvyšší soud stanovil, že pokud má oprávněná strana právo na odstoupení od smlouvy, kterého nevyužije, nemůže poté po protistraně žádat náhradu škody. Více se dočtete v květnových Legal News.

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška, kterou se stanoví náležitosti formuláře pro evidenci skutečných majitelů a formulářů souvisejících, resp. se též stanoví notářské poplatky za související úkony. Zákon o evidenci skutečných majitelů bude účinný od 1. června 2021. Pokud se o všech pravidlech, která nový zákon přináší, chcete dozvědět více, pusťte si zdarma online seminář na našem webu, kde zároveň naleznete i přehlednou brožuru ke stažení.

Judikaturní novinky

  • Tématem výpovědi z pracovního poměru u odborového funkcionáře se judikatura zabývá dlouhodobě. Jak se ale uvolňují pravidla pro výpověď z důvodu nadbytečnosti, tak postupně klesá ochrana odborových funkcionářů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2110/2019 je zcela na volbě zaměstnavatele, kterého zaměstnance zastávajícího zrušenou pozici propustí, soud není oprávněn tuto volbu přezkoumávat (není-li diskriminační). Pracuje-li na zrušené pozici též odborový funkcionář, je volná úvaha zaměstnavatele omezena tím, že musejí být ještě navíc dány spravedlivé důvody pro to dále ho nezaměstnávat. V žádném případě ale nemusí být při výběru propouštěných zaměstnanců automaticky vynechán jen pro to, že je odborovým funkcionářem.
  • Velmi důležitým rozsudkem Nejvyšší soud (sp. zn. 25 Cdo 289/2020) přiznává náhradu újmy na zdraví spočívající v hodnotě péče poskytované blízkou osobou, která nejde přesně vyčíslit. Tam, kde jde za rámec běžné rodinné výpomoci, musí být stanovena volnou úvahou soudu, přičemž lze analogicky vyjít například z ceny za podobné služby poskytované profesionálními pečovateli.
  • V rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1825/2020 Nejvyšší soud zevrubně popisuje, jaké změny žaloby mají vliv na běh promlčecí doby, a zejména stanovuje, že takovou změnou není změna vyčíslení škody, tedy ani změna z původního požadavku na uvedení věci do původního stavu na požadavek náhrady škody v penězích.
  • Zajímavý případ řešily okresní a krajský soud v Českých Budějovicích, kdy posuzovaly, zda prodej auta, na které bylo Finanční správou zřízeno zástavní právo, je přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí. Až po zásahu Nejvyššího soudu (sp. zn. 5 Tdo 1262/2020) bylo vyjasněno, že se o takový přečin nejedná, protože zřízení zástavního práva finančním úřadem je shodně jako u soukromého zástavního věřitele pouze zajišťovacím nástrojem. Mařením by bylo teprve porušení soudního rozhodnutí o prodeji zástavy.

Novinky z oblasti smluvního práva

  • Upozorňujeme na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1267/2020, podle něhož má-li oprávněná strana právo na odstoupení od smlouvy, kterého nevyužije, nemůže pak po protistraně žádat náhradu škody, která by nevznikla, pokud by od smlouvy odstoupila (například vrácení zaplacené kupní ceny).
  • Velmi důležitým judikátem je rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3679/2020 zabývající se otázkou tzv. dvojího nájmu, tedy první a druhé nájemní smlouvy uzavřené ve vztahu k téže věci. Nejvyšší soud posoudil závěr o absolutní neplatnosti druhé nájemní smlouvy jako neústavní a dovodil, že druhá smlouva je platná a je zcela na smluvních stranách, zda situaci vyřeší ukončením jedné ze smluv, případně jejich pozměněním anebo zda ponesou důsledky z vadného plnění některé ze smluv. Druhá uzavřená nájemní smlouva na tutéž věc tak není absolutně neplatná pro počáteční nemožnosti plnění.
  • Tématem předsmluvní informační povinnosti v podnikatelských vztazích se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 2197/2020. Rozsudek obšírně vykládá, co je účelem § 1728 odst. 2 o. z., podle kterého si i smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž vědí nebo vědět musí, takovým způsobem, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu.
  • Opačnou stranou mince, tedy vědomím jedné ze smluvních stran o důvodech neplatnosti, se zabývá Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 38/2021. Dovozuje, že v režimu starého § 268 obch. z. se jednalo o skutečné vědomí o důvodech neplatnosti, které pak vede k odpadnutí povinnosti druhé smluvní strany hradit škodu. Nejde o pouhé podezření, podnikatelskou zkušenost ani právní kvalifikaci daného jednání ze strany poškozeného. Závěr může být relevantní i pro výklad dnešní úpravy náhrady škody z neplatnosti (§ 579 odst. 2 o.z.).

V advokátní kanceláři Deloitte Legal pečlivě analyzujeme aktuální rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativu. Pokud máte zájem s námi některý judikát nebo právní novinku prodiskutovat, neváhejte nás kontaktovat.

Legal News Zákon o evidenci skutečných majitelů dReport zpravodaj
Právo 

Chráněný účet: štít proti neoprávněným exekucím a dluhové pasti

V rámci obrany před neoprávněnými exekucemi si budou moci povinní od 1. července zřídit tzv. chráněný účet. Chráněný účet nebude možné postihnout exekucí a má sloužit k ukládání finančních prostředků, které exekuci nepodléhají, jako je například výživné nebo nezabavitelné minimum ze mzdy. Institut chráněných účtů má řešit zejména situace vícenásobných exekucí, kdy příjem povinného podléhá nejprve srážkám ze mzdy a zbývající částka následně podlehne další exekuci, tentokrát přikázáním pohledávky z účtu. Pojďme se podívat, jak bude nový nástroj fungovat. 

25. 5. 2021
Právo  Deloitte živě 

Při práci z domova byla pro náš tým nesmírně důležitá pravidelná komunikace a udržování kontaktu, říká Olga Kaizar, partnerka Deloitte Legal

V rámci své advokátní praxe se specializuje na oblast nemovitostí. V září loňského roku se stala partnerkou advokátní kanceláře Deloitte Legal, kde již dva roky vede nemovitostní tým. I když jsou nemovitosti, jak sama říká, trochu machistické prostředí, nikdy se nesetkala s tím, že by se jako žena cítila v nevýhodě. Proč se rozhodla věnovat právě nemovitostnímu právu? A jak do jejího života i do fungování jejího týmu zasáhla koronavirová pandemie? A co radí začínajícím právníků, kteří jsou na startu své kariéry? Nejen o tom jsme si povídali v rozhovoru s advokátkou Olgou Kaizar. 

3. 5. 2021
Právo 

Přístup k technickým normám je pro veřejnost bezplatný

Velké množství českých technických norem je na základě různorodých právních předpisů pro jejich adresáty závazné. Platí to hlavně pro stavebnictví a další oblasti zaměřené na ochranu veřejného zájmu. Je proto zásadní, že od 1. ledna letošního roku má veřejnost k těmto technickým normám bezplatný přístup. Takzvaný sponzorovaný přístup k technickým normám zavedla novela zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. 

27. 4. 2021