Zavedení komunitní energetiky jako zákon roku 2023!
Ve čtvrtek 25. dubna proběhlo slavnostní vyhlášení 15. ročníku Zákona roku. Podle poroty měl nejpozitivnější dopad na podnikatelské prostředí zákon o zavedení komunitní energetiky.
Legal News [listopad 2023]: Jaká je správná definice ztracených provizí?
Ke krácení dotace v plné výši by dle rozhodnutí Ústavního soudu mělo dojít jen v nejzávažnějších případech nebo za existence zvláštních okolností. Ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 1344/23 navíc ÚS deklaruje, že správní orgány i soudy pochybily, když v daném případě neprovedly správní uvážení o významu porušení zákonných podmínek ani o přiměřenosti krácení dotace. Nejvyšší soud zase v uplynulém měsíci rozhodoval například o tzv. ztracených provizích nebo o tzv. reflexní škodě. Příjemné čtení aktuálních Legal News!
- Tzv. ztracenými provizemi obchodního zástupce se zabýval velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu. Šlo konkrétně o otázku, zda provize, jež obchodní zástupce ztrácí ve smyslu § 669 odst. 1 písm. b) obchodního zákoníku, jsou provizemi za smlouvy, které by obchodní zástupce hypoteticky uzavřel, kdyby obchodní zastoupení trvalo, s těmi zákazníky, které pro zastoupeného získal, nebo s dosavadními zákazníky, s nimiž významně rozšířil obchod. Vzhledem k tomu, že předmětné ustanovení je zároveň transpozicí evropského práva (čl. 17 směrnice č. 86/653/EHS o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců), obrátil se Nejvyšší soud s předběžnými otázkami v této záležitosti na Soudní dvůr Evropské unie. Z rozsudku Soudního dvora vyplynulo, že názor, který se prosadil v dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a podle něhož ztracenými provizemi jsou provize, které by zástupce jinak z již uskutečněných obchodů dostával, nemůže ve světle eurokonformního výkladu obstát. Provizemi, které obchodní zástupce ztrácí ve smyslu § 669 odst. 1 písm. b) obchodního zákoníku, nejsou (nemohou být) provize z již uskutečněných obchodů, na něž má obchodní zástupce právo ze smlouvy o obchodním zastoupení. Ztracenými provizemi jsou provize, které by obchodní zástupce obdržel v případě hypotetického trvání smlouvy za obchody uskutečněné po ukončení smlouvy se zákazníky, které pro zastoupeného získal, jakož i s dosavadními zákazníky, s nimiž rozvinul významně obchod.
- Otázkou, zda je společník společnosti s ručením omezeným prostřednictvím § 2913 odst. 1 občanského zákoníku oprávněn vymáhat škodu, která vznikla společnosti a v jejímž důsledku se snížila hodnota podílu společníka ve společnosti, tedy tzv. reflexní škodu, se Nejvyšší soud zabývá ve svém nejnovějším rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3333/2022. K této otázce existuje ustálená rozhodovací praxe za situace, kdy škodu společnosti způsobil člen statutárního orgánu. V těchto případech slouží společníkovi jako nástroj ochrany jeho práv společnická (derivativní) žaloba. Nejvyšší soud dovodil, že tyto judikaturní závěry jsou použitelné i za situace, kdy škodu společnosti nezpůsobil člen jejího statutárního orgánu. Jednatel je s ohledem na požadavek péče řádného hospodáře povinen za společnost škodu vymáhat. Je-li nečinný, je nástrojem ochrany práv společníka (a společnosti) před nečinností jednatele při vymáhání škody způsobené společnosti (a jež je ve vztahu ke společníkovi škodou reflexní) právě společnická (derivativní) žaloba společníka vůči jednateli. Nejvyšší soud konstatoval, že opačný závěr, podle něhož by byl v případě, kdy škoda společnosti nebyla způsobena členem jejího statutárního orgánu, oprávněn náhradu škody požadovat přímo společník, nemůže obstát. Důvodem je skutečnost, že zatímco nahrazením skutečné škody způsobené společnosti je v rozsahu úhrady nahrazena též reflexní škoda způsobena společníkovi, nahrazením (pouze) reflexní škody společníkovi se nenahrazuje skutečná škoda způsobená společnosti. Nahrazení reflexní škody přímo společníkovi by naopak mohlo způsobit poškození jak samotné společnosti, tak ostatních společníků či věřitelů společnosti.
- Přinášíme také shrnutí rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2921/2022 zabývajícího se moderací smluvní pokuty v režimu veřejných zakázek. Nejvyšší soud konstatoval, že skutečnost, že smluvní vztah účastníků vznikl v režimu zadávání veřejných zakázek, není bez dalšího důvodem, který by bránil uplatnění moderačního práva soudu. Je to pouze jedna ze skutečností (potenciálně) relevantních pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty. Nejvyšší soud s ohledem na předchozí judikaturu v této otázce rovněž zdůraznil, že je nutné posuzovat i okolnosti sjednávání smluvní pokuty v rámci veřejné soutěže, aby tak moderací nedocházelo ke zpětnému ovlivnění veřejné soutěže. Moderace smluvní pokuty, která má původ v závazku, jenž vznikl v režimu veřejných zakázek, však není paušálně vyloučena.
- Krácením dotací se ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 1344/23 ze dne 18. října 2023 zabýval Ústavní soud. Dospěl k závěru, že ke krácení dotace v plné výši by mělo docházet jen v těch nejzávažnějších případech nebo za existence zvláštních okolností. Správní orgány i správní soudy v tomto ohledu pochybily, když neprovedly správní uvážení o významu porušení zákonných podmínek ani o přiměřenosti krácení dotace. Tím došlo k porušení stěžovatelčina práva na soudní ochranu. Podle Ústavního soudu má být v podmínkách právního státu v každém konkrétním případě pečlivě zvažována intenzita nesplnění zákonem stanovené povinnosti ve vztahu k negativním dopadům, které vyplývají z tohoto porušení. Předvídá-li zákon výslovně správní uvážení poskytovatele dotace, musí poskytovatel této svojí povinnosti dostát a správní uvážení provést. Opačný přístup odporuje základnímu principu právního státu, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
