Zavedení komunitní energetiky jako zákon roku 2023!
Ve čtvrtek 25. dubna proběhlo slavnostní vyhlášení 15. ročníku Zákona roku. Podle poroty měl nejpozitivnější dopad na podnikatelské prostředí zákon o zavedení komunitní energetiky.
Legal News [prosinec 2023]: NS znovu posuzoval nepřiměřenost smluvní pokuty
Důležitý judikát z oblasti pracovního práva vydal minulý měsíc Nejvyšší soud (NS) v otázce nabídkové povinnosti zaměstnavatele. Tu má dle NS zaměstnavatel i mimo organizační útvar, kde zaměstnanec doposud působil, což bylo v tomto případě i na území jiných krajů. NS dále potvrdil předchozí judikaturu v otázce přiměřenosti smluvní pokuty a zabýval se i takzvaným (ne)splynutím stavby s pozemkem. Posledním tématem aktuálních Legal News je potom souvislost mezi vznikem škody společnosti a porušením povinností ze strany žalovaných jako členů představenstva.
- Nejvyšší soud setrvává v oblasti posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty na svých dosavadních judikatorních závěrech. Potvrdil to v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2100/2023, když konstatoval, že pro posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty jsou rozhodující okolnosti, které byly dány v okamžiku sjednání smluvní pokuty, a nelze přihlížet k okolnostem, které nastaly až poté. Pokud tedy byla sjednána smluvní pokuta pro porušení povinnosti dokončit a předat celé dílo ve sjednaném termínu, přičemž byl dán jeden termín dokončení, nelze dovodit, že by byla smluvní pokuta sjednána nepřiměřeně vysoká, byla-li sjednána v přiměřené procentní sazbě z celé ceny díla (případně, jako v této věci, přiměřenou konkrétní částkou) za každý den prodlení.
- Otázkou, zda se nabídková povinnost zaměstnavatele (v tomto případě Úřadu práce České republiky) vztahuje pouze na pracovní místa v rámci krajské pobočky Úřadu práce České republiky, v níž zaměstnanec vykonával práci před vzdáním se vedoucího pracovního místa, se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2532/2022. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že z pouhé skutečnosti, že se Úřad práce České republiky člení na další organizační útvary (krajské pobočky), nelze dovodit, že by plnění tzv. nabídkové povinnosti zaměstnavatele bylo omezeno pouze na organizační útvar (zde krajskou pobočku), v níž zaměstnanec dosud konal svoji práci. Naopak nabídková povinnost, tedy povinnost zaměstnavatele nabídnout zaměstnanci po odvolání z funkce nebo vzdání se funkce jinou práci, kterou je zaměstnanec způsobilý vykonávat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a kvalifikaci, se vztahuje na zaměstnavatele jako celek bez ohledu na teritorium a místo výkonu práce.
- Otázku existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností žalovanými jako členy představenstva a vznikem škody společnosti (dlužnice v insolvenčním řízení) řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 446/2023. S ohledem na dosavadní judikatorní závěry Nejvyšší soud dovodil, že v případě tvrzení společnosti, že jednání členů představenstva v rozporu s péčí řádného hospodáře je příčinou vzniku škody spočívající v nedobytnosti pohledávky pro její promlčení, musí prokázat, že nebýt takového jednání, ke škodě by nedošlo. V tomto případě se to společnosti podařilo, když bylo prokázáno, že pokud by žalovaní nezastávali funkce členů představenstva toliko formálně a pokud by pravidelně a řádně kontrolovali, jak zmocněnec vykonává činnosti na něj delegované, museli by vědět o poskytnutí finančních prostředků personálně propojené společnosti na základě absolutně neplatné smlouvy a jako řádní hospodáři by ještě před uplynutím promlčecí doby usilovali o jejich vrácení, popř. o jiné řešení situace. Zároveň měli o existenci pohledávky na vrácení poskytnutých finančních prostředků žalovaní členové představenstva informovat likvidátorku společnosti, aby se tato mohla včas a kvalifikovaně rozhodnout o dalším postupu.
- (Ne)splynutím stavby s pozemkem, na kterém stojí, v situaci, kdy jsou pozemek i stavba zastaveny, se Nejvyšší soud zabývá v rozsudku sp. zn. 29 ICdo 153/2022. Podle přesvědčení Nejvyššího soudu k splynutí stavby s pozemkem nedojde v případě, že zástavní práva zajišťující odlišné pohledávky různých zástavních věřitelů zatěžují pozemek a stavbu nestejnou měrou. Brání tomu úprava obsažená v § 3060 občanského zákoníku. Konkrétně v tomto případě před 1. lednem 2014 vzniklo k zajištění pohledávky zástavního věřitele jako první v pořadí věcné zástavní právo k pozemku nacházejícímu se ve výlučném vlastnictví zástavního dlužníka a ke stavbě na tomto pozemku, která se nachází v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví zástavního dlužníka a jeho manželky. Dále pak před 1. lednem 2014 vzniklo k zajištění jiné pohledávky dalšího zástavního věřitele další věcné zástavní právo váznoucí (jen) na onom pozemku a na podílu zástavního dlužníka k oné stavbě, nevázlo však na podílu dalšího spoluvlastníka stavby (manželky). Nejvyšší soud dovodil, že povaha zástavního práva vylučovala, aby se stavba stala součástí pozemku v situaci, kdy se zástavní dlužník stal v době od 1. ledna 2014 též výlučným vlastníkem stavby.
