Právo 

Legal News [srpen 2021]: Jak se může chránit dlužník při postoupení stejné pohledávky více osobám?

Jaké rozsudky vynesl Nejvyšší soud v oblasti pracovních úrazů? Jaké možnosti ochrany má dlužník při postoupení téže pohledávky více osobám? Proč nemůže advokát podat za zemřelého zmocnitele žalobu k ochraně jeho práva a jak postupovat správně? Nejen na tyto právní otázky přinášejí odpovědi srpnové Legal News.

Zajímavá pracovněprávní rozhodnutí

Zajímavým příspěvkem do judikatury ohledně pracovního úrazu je rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 2736/2020. V něm NS dovodil, že pokud jsou splněny předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele/obce za škodu při pracovním úrazu a zároveň třetí osoby za škodu obecnou, může si poškozený vybrat, u koho z nich nárok uplatní.

A ještě jednou k tématu pracovních úrazů, kdy se NS pod sp. zn. 21 Cdo 395/2021 vyjádřil poměrně kontroverzně. Dovodil totiž nárok zaměstnance na odstupné z důvodu rozvázání pracovního poměru dohodou bez uvedení důvodu. Podle NS byl skutečným důvodem uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru pracovní úraz zaměstnance, přičemž není rozhodné, že uzavření dohody navrhl sám zaměstnanec z toho důvodu, že měl jiné zaměstnání, a sporná ujednání (skončení bez uvedení důvodu a vyloučení nároku na odstupné) do návrhu dohody vnesl také zaměstnanec.

Závazkové právní vztahy

NS v rozsudku sp. zn. 20 Cdo 1271/2020 navázal v otázce ochrany dlužníka při postoupení téže pohledávky více osobám podle NOZ na svou dosavadní judikaturu. Ustanovení § 1882 NOZ v obou odstavcích upravuje možnost dlužníka zprostit se své povinnosti, buď ve vztahu k postupiteli ještě před notifikací či prokázáním další cese (odst. 1), nebo ve vztahu k jiné osobě v případě opakovaného postoupení téže pohledávky (odst. 2). Podle NS je ale zřejmé, že možnost a způsoby zproštění se povinnosti (splněním dluhu anebo jiným vyrovnáním), explicitně vyjádřené pouze v odst. 1, jsou dlužníku zachovány i ve vztahu k jiné osobě (oznámenému či prokázanému postupníku, jímž může být i nepravý věřitel), a to za předpokladu, že dlužník plnil nebo se jinak vyrovnal vůči osobě, ve vztahu k níž mu bylo postoupení oznámeno či prokázáno nejdříve. Při postoupení pohledávky, které je z nějakého důvodu vadné, se dlužník zprostí povinnosti plnit nejen plněním (nepravému) věřiteli. Stejně tak je možné, aby (nepravý) věřitel s dlužníkem uzavřel jiný způsob.

Další judikaturní novinky

  • Další polínko na hromadu judikátů o bezdůvodném obohacení přikládá NS v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 493/2021. Podle § 2994 o. z. totiž uživatel cizí nemovitosti, který nebyl v dobré víře ohledně oprávnění toho, kdo mu ji neoprávněné přenechal k užívání, musí vydat bezdůvodné obohacení. To platí i tehdy, pokud mu byla nemovitost přenechána pouze v rámci společenské úsluhy, nikoli na základě smlouvy.
  • Zajímavou otázkou týkající se advokátního zmocnění k podání žaloby se zabýval Nejvyšší soud (sp. zn. 30 Cdo 207/2021). Dovodil, že za zemřelého zmocnitele nemůže advokát již podat žalobu k ochraně jeho práva dle § 449 o. z. (tzv. nezbytné úkony), jelikož zmocnitel jako účastník řízení již nemá právní osobnost. Při urgenci je třeba žalobu podávat jménem pozůstalosti či jejích správců.

V advokátní kanceláři Deloitte Legal pečlivě analyzujeme aktuální rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativu. Pokud máte zájem s námi některý judikát nebo právní novinku prodiskutovat, neváhejte nás kontaktovat.

Legal News

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right