Právo 

Legal News [září 2021]: Airbnb poskytuje ubytovací služby, nikoliv nájem

Městský soud v Praze rozhodl, že krátkodobé pronájmy prostřednictvím Airbnb spadají pod ubytovací služby, a je tudíž nutné je danit jako podnikatelskou činnost. Nejvyšší soud shledal, že nepřiměřené trvání soudního sporu zakládá vyvratitelnou domněnku způsobené imateriální újmy, kterou je třeba nahradit. Ústavní soud upozornil, že soudy musí informovat odesílatele elektronického podání o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, a to v případech, v nichž probíhá automatické ověřování prostřednictvím IT systémů soudů. Další novinky z oblasti českého práva si přečtěte v zářijových Legal News.

Velký senát Nejvyššího soudu rozhodoval ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení (31 Cdo 1601/2021). Shledal, že samo nepřiměřené trvání soudního sporu zakládá vyvratitelnou domněnku způsobené imateriální újmy, kterou je třeba nahradit. Bez dalšího tak není možné přiznat jen satisfakci v podobě konstatování porušení práva.

Zajímavá rozhodnutí z práva nemovitostí

V rámci řízení o rozdělení pozemku soud nezkoumá efektivitu takového záměru. Má se omezit toliko na zjištění, zda rozdělení nebrání využití pozemku, či zjevné zneužití práva, říká Nejvyšší soud (22 Cdo 1338/2021).

Airbnb je ubytování, a nikoliv nájem, říká rozsudek Městského soudu v Praze (6 Af 20/2020). Jde podle něj o „podnikatelskou činnost v ubytovacích službách“, jelikož dochází k uspokojování potřeby na ubytování, nikoliv potřeby bydlení. Jedním z praktických dopadů je pak i povinnost danit krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb jako podnikatelskou činnost (stejně jako další ubytovací služby).

Z judikátů týkajících se bezdůvodného obohacení vybíráme názor Nejvyššího soudu, který si můžete přečíst v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 493/2021. Podle § 2994 o. z. totiž uživatel cizí nemovitosti, který nebyl v dobré víře ohledně oprávnění toho, kdo mu ji neoprávněně přenechal k užívání, musí vydat bezdůvodné obohacení. To platí i tehdy, pokud mu byla nemovitost přenechána v rámci společenské úsluhy, nikoli na základě smlouvy.

V jedné ze série právních otázek provázejících restituční spory se Nejvyšší soud pokusil argumentovat proti judikatuře Ústavního soudu (28 Cdo 509/2021). Šlo o otázku, zda je k oddělení vydávaného pozemku zapotřebí souhlas stavebního úřadu, nebo zda je rozhodnutím soudu o vydání souhlas stavebního úřadu nahrazen. Nejvyšší soud zastává druhé uvedené stanovisko, které je ovšem v rozporu s nálezem ÚS sp. zn. III. ÚS 3804/19.

Další judikaturní novinky

Rádi bychom vás také upozornili na nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu se sp. zn. II. ÚS 671/21, ve kterém ÚS poukazuje na povinnost soudů informovat odesílatele elektronického podání o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu. Tato povinnost se týká i případů, v nichž probíhá automatické ověřování prostřednictvím IT systémů soudů. Z našeho pohledu se jedná o první vlaštovku, kdy si stát uvědomil, že (1) elektrofonické podpisy mohou být platné i neplatné, (2) tuto platnost lze nejlépe ověřit bezprostředně po obdržení podpisu (jelikož za několik let to pravděpodobně již možné nebude) a že (3) by bylo fér odesílateli takovou platnost či neplatnost potvrdit.

Příslušenství pohledávky a oddlužení okomentoval Nejvyšší soud v rozsudku se sp. zn. 29 ICdo 83/2019. Závěry NS připomínají, že příslušenství pohledávky, která vznikla před zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, nemůže mít z hlediska možnosti uspokojení pohledávky (jistiny) a jejího případného exekučního vymožení jiné (lepší) pořadí než pohledávka (jistina) samotná.

V rozsudku (sp. zn. 29 Cdo 3204/2019) se Nejvyšší soud zabýval směnkami zajišťujícími závazek mezi osobami odlišnými od remitenta a dlužníka a především potvrdil, že funkce směnky vychází ze směnečné smlouvy mezi účastníky, a připomněl, že zajišťovací směnky nejsou akcesorickým závazkem ve vztahu k závazku jinému. Jedná se tedy o prostředek zajištění, nikoli zajišťovací závazek.

A pouze pro úplnost – v posledním z judikátů našeho monitoringu (29 NSČR 125/2019) upozorňuje Nejvyšší soud na klasickou dichotomii obdobného vs. přiměřeného použití jiného právního předpisu. Konkrétně ji pak aplikuje na ustanovení opatrovníka v insolvenčním řízení, kde se občanský soudní řád použije obdobně, nikoli jen přiměřeně.

V advokátní kanceláři Deloitte Legal pečlivě analyzujeme aktuální rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativu. Pokud máte zájem s námi některý judikát nebo právní novinku prodiskutovat, neváhejte nás kontaktovat.

Legal News dReport zpravodaj
Právo 

Novela zavádí fikci doručení u soukromoprávních dokumentů a rozšiřuje okruh povinných uživatelů datových schránek

Jedním z dalších kroků po přijetí digitalizačního zákona jsou změny v užívání datových schránek. Schválená novela zavede od ledna 2022 možnost doručování soukromoprávních dokumentů fyzickým i právnickým osobám, resp. jejich povinné přijímání. Od ledna 2023 pak dojde k automatickému zavádění datových schránek fyzickým osobám poté, co prokáží tzv. informační gramotnost. 

2. 12. 2021
Právo 

K rychlejší ekologizaci hospodářství přispívají přísnější regulace i rostoucí počet environmentálních sporů

Ekologizace hospodářství je jedno z aktuálních celospolečenských témat, jehož význam v poledních měsících a letech rychle roste. Změny přichází mimo jiné i v oblasti legislativy – přibývá nových regulací v celé řadě oblastí od energetiky přes zemědělství a lesnictví až po udržitelné financování. A spolu s tím přibývá environmentálních sporů, které se stávají dalším z akcelerátorů proměny. Přečtěte si, co se v oblasti environmentálního práva v uplynulých měsících událo a jaké novinky nás v tomto směru brzy čekají. 

4. 11. 2021
Právo 

Evropská komise předložila doposud nejkomplexnější soubor návrhů v oblasti klimatu a energetiky

Situace v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti je kritická. Zpráva Mezivládního panelu o změně klimatu zdůrazňuje, že lidský vliv otepluje planetu rychlostí, která nemá za posledních 2000 let obdoby. Za účelem splnění cílů Pařížské dohody předložila Evropské komise balíček návrhů s názvem Fit for 55, jehož zavedení by mělo umožnit nezbytné zrychlení snižování emisí skleníkových plynů. Kvalita nastavených vládních opatření jednotlivých zemí ve vztahu k dosažení cíle Pařížské dohody se však v globálu výrazně různí a z porovnání je zřejmé, že některé země významně zaostávají. 

4. 11. 2021