Právo 

Legal News [září 2021]: Airbnb poskytuje ubytovací služby, nikoliv nájem

Městský soud v Praze rozhodl, že krátkodobé pronájmy prostřednictvím Airbnb spadají pod ubytovací služby, a je tudíž nutné je danit jako podnikatelskou činnost. Nejvyšší soud shledal, že nepřiměřené trvání soudního sporu zakládá vyvratitelnou domněnku způsobené imateriální újmy, kterou je třeba nahradit. Ústavní soud upozornil, že soudy musí informovat odesílatele elektronického podání o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, a to v případech, v nichž probíhá automatické ověřování prostřednictvím IT systémů soudů. Další novinky z oblasti českého práva si přečtěte v zářijových Legal News.

Velký senát Nejvyššího soudu rozhodoval ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení (31 Cdo 1601/2021). Shledal, že samo nepřiměřené trvání soudního sporu zakládá vyvratitelnou domněnku způsobené imateriální újmy, kterou je třeba nahradit. Bez dalšího tak není možné přiznat jen satisfakci v podobě konstatování porušení práva.

Zajímavá rozhodnutí z práva nemovitostí

V rámci řízení o rozdělení pozemku soud nezkoumá efektivitu takového záměru. Má se omezit toliko na zjištění, zda rozdělení nebrání využití pozemku, či zjevné zneužití práva, říká Nejvyšší soud (22 Cdo 1338/2021).

Airbnb je ubytování, a nikoliv nájem, říká rozsudek Městského soudu v Praze (6 Af 20/2020). Jde podle něj o „podnikatelskou činnost v ubytovacích službách“, jelikož dochází k uspokojování potřeby na ubytování, nikoliv potřeby bydlení. Jedním z praktických dopadů je pak i povinnost danit krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb jako podnikatelskou činnost (stejně jako další ubytovací služby).

Z judikátů týkajících se bezdůvodného obohacení vybíráme názor Nejvyššího soudu, který si můžete přečíst v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 493/2021. Podle § 2994 o. z. totiž uživatel cizí nemovitosti, který nebyl v dobré víře ohledně oprávnění toho, kdo mu ji neoprávněně přenechal k užívání, musí vydat bezdůvodné obohacení. To platí i tehdy, pokud mu byla nemovitost přenechána v rámci společenské úsluhy, nikoli na základě smlouvy.

V jedné ze série právních otázek provázejících restituční spory se Nejvyšší soud pokusil argumentovat proti judikatuře Ústavního soudu (28 Cdo 509/2021). Šlo o otázku, zda je k oddělení vydávaného pozemku zapotřebí souhlas stavebního úřadu, nebo zda je rozhodnutím soudu o vydání souhlas stavebního úřadu nahrazen. Nejvyšší soud zastává druhé uvedené stanovisko, které je ovšem v rozporu s nálezem ÚS sp. zn. III. ÚS 3804/19.

Další judikaturní novinky

Rádi bychom vás také upozornili na nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu se sp. zn. II. ÚS 671/21, ve kterém ÚS poukazuje na povinnost soudů informovat odesílatele elektronického podání o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu. Tato povinnost se týká i případů, v nichž probíhá automatické ověřování prostřednictvím IT systémů soudů. Z našeho pohledu se jedná o první vlaštovku, kdy si stát uvědomil, že (1) elektrofonické podpisy mohou být platné i neplatné, (2) tuto platnost lze nejlépe ověřit bezprostředně po obdržení podpisu (jelikož za několik let to pravděpodobně již možné nebude) a že (3) by bylo fér odesílateli takovou platnost či neplatnost potvrdit.

Příslušenství pohledávky a oddlužení okomentoval Nejvyšší soud v rozsudku se sp. zn. 29 ICdo 83/2019. Závěry NS připomínají, že příslušenství pohledávky, která vznikla před zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, nemůže mít z hlediska možnosti uspokojení pohledávky (jistiny) a jejího případného exekučního vymožení jiné (lepší) pořadí než pohledávka (jistina) samotná.

V rozsudku (sp. zn. 29 Cdo 3204/2019) se Nejvyšší soud zabýval směnkami zajišťujícími závazek mezi osobami odlišnými od remitenta a dlužníka a především potvrdil, že funkce směnky vychází ze směnečné smlouvy mezi účastníky, a připomněl, že zajišťovací směnky nejsou akcesorickým závazkem ve vztahu k závazku jinému. Jedná se tedy o prostředek zajištění, nikoli zajišťovací závazek.

A pouze pro úplnost – v posledním z judikátů našeho monitoringu (29 NSČR 125/2019) upozorňuje Nejvyšší soud na klasickou dichotomii obdobného vs. přiměřeného použití jiného právního předpisu. Konkrétně ji pak aplikuje na ustanovení opatrovníka v insolvenčním řízení, kde se občanský soudní řád použije obdobně, nikoli jen přiměřeně.

V advokátní kanceláři Deloitte Legal pečlivě analyzujeme aktuální rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativu. Pokud máte zájem s námi některý judikát nebo právní novinku prodiskutovat, neváhejte nás kontaktovat.

Legal News dReport zpravodaj
Právo 

Legal News [říjen 2021]: Ústavní soud potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze mezd zaměstnanců České pošty

Ústavní soud se ztotožnil s rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci rovného odměňování zaměstnanců České pošty. Nejvyšší soud dovodil, že i nadále platí, že advokát odpovídá za škodu způsobenou vadnou formulací petitu žaloby, jež byla v důsledku toho zamítnuta. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou schvalování nabytí vlastních akcií valnou hromadou. Nejen o tom jsou říjnové Legal News. 

19. 10. 2021
Právo 

Rostoucí ceny stavebních materiálů komplikují zadávání a plnění veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydalo na začátku září stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. Reaguje tak na zvyšující se ceny betonářské oceli, tepelných izolací, železného šrotu a dalších materiálů o desítky až stovky procent. Příčinou nárůstu cen je nedostatek zmíněného zboží na trhu, s čímž se pojí i dlouhé dodací lhůty. Autoři stanoviska představují možná řešení problémů, které mohou v důsledku této situace vzniknout na trhu veřejných zakázek. 

22. 9. 2021