Aktuální diskusi vyvolal především fakt, že v minulosti ministr financí připustil možnost předčasného ukončení této mimořádné daně. Tuto variantu však dle svého nedávného vyjádření podmiňoval tím, že mimořádné příjmy budou alespoň z významné části pokrývat mimořádné výdaje vlády v souvislosti s energetickou krizí (jednalo se např. o výdaje na podporu podniků v energeticky náročných odvětvích, na úsporný tarif, mimořádné kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a další).

Příjmy z windfall tax však byly oproti předpokladům výrazně nižší. Dle aktuální analýzy tak deficit mimořádných výdajů ke konci roku dosáhne 35 miliard Kč, což Ministerstvo financí ČR potvrdilo ve svém stanovisku k pokračování windfall tax v roce 2025 ze dne 23. srpna 2024. Dle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury tak není v plánu novelizace zákona o daních z příjmů ve smyslu zkrácení období platnosti daně z neočekávaných zisků.

Daň se tedy bude dle původního záměru vztahovat na tři zdaňovací období, a to na roky 2023 až 2025. Uvedenou skutečnost potvrzuje i Predikce příjmů veřejných rozpočtů, v jejímž rámci je výnos z windfall tax zahrnut do očekávaných daňových příjmů nejen za rok 2024, ale i za rok 2025. Vzhledem k tomu, že sazba daně z neočekávaných zisků činí 60 %, což může být pro některé společnosti, které této dani podléhají, enormní dodatečné daňové zatížení, mnoho energetických firem zaznamenalo v návaznosti na rozhodnutí Ministerstva financí ČR pokles hodnoty svých akcií.