Účetnictví 

Nefinanční reporting: proč se stává tak důležitým tématem?

Investoři a další uživatelé podnikových informací vyžadují od společností spolehlivé a srovnatelné informace, a to nejen ty finanční. Investoři, zákazníci dodavatelé i zaměstnanci potřebují mít přehled o tom, jak probíhá řízení společnosti, jak funguje obchodní model, jaké si společnost vytyčila dlouhodobé cíle, jakým rizikům čelí a jaký je její dopad na životní a společenské prostředí, ve kterém se nachází. Co všechno ale zahrnuje proces sestavení nefinanční zprávy? Jaké jsou rámce a standardy pro vykazování? A jaké jsou praktické zkušenosti s ověřováním nefinančních zpráv?

Tradiční vykazování finančních informací je zaměřeno na historická data a poskytuje uživatelům zpráv obraz společnosti v minulém období. Zrychlující se tempo dnešní doby však vyžaduje strategické informace, které jsou relevantní v reálném čase a využitelné pro okamžité rozhodování.

Čím je motivována zvýšená poptávka po nefinančních informacích? Podle našich zkušeností rozhodují dva klíčové faktory:

  1. Velká část hodnoty podniků je v dnešní době tvořena nehmotným majetkem, jako jsou technologie, duševní vlastnictví, lidský kapitál nebo značka. Pro objasnění procesu vytváření hodnoty je třeba mít přehled o všech vazbách a komponentách, které do něj vstupují a mít o nich ucelené informace.
  2. Změna klimatu je naléhavou existenční otázkou, která je důležitá pro všechny společnosti nezávisle na sektoru či umístění. Důsledné a srovnatelné informace včetně toho, jak společnosti přistupují k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, jsou pro investory a další zúčastněné strany zásadní.

Na výkon společností v environmentální, sociální oblasti a oblasti řízení (zkratka ESG) se zaměřují specializované ratingové agentury jako OEKOM nebo Sustainalytics a jejich hodnocení si mezi investory získává stále větší pozornost. Také tradiční ratingové agentury jako S&P nebo Moody’s zahrnují stále větší počet nefinančních ukazatelů ve svých hodnoceních rizikovosti investic a společností. Je tedy potřeba, aby byly tyto informace dostupné a vykazovány dle jednotných rámců pro lepší srovnatelnost.

Přehled rámců pro reportování nefinančních informací

Proces sestavování nefinanční zprávy je velice náročný a zahrnuje několik fází – od dialogu se zúčastněnými stranami a identifikace materiálních témat až po výběr konkrétních ukazatelů výkonu (kvantitativní data) a případových studií pro doplnění kontextu (kvalitativní data). Společnost může tento proces využít pro pochopení vlastní tvorby hodnot a nastavení dlouhodobé strategie, ale také v mnoha případech čistě k PR komunikaci a tzv. „green washingu“. Aby se těmto situacím dalo předcházet a zároveň byla společnostem poskytnuta podpora, přijalo mnoho mezinárodních organizací misi vytvoření komplexních standardů a rámců pro nefinanční reporting.

Cíle udržitelného rozvoje OSN

Z hlediska nefinančního reportingu jsou cíle udržitelného rozvoje inspirativní a strategickou pomůckou při tvorbě nefinančních zpráv. Firmy se mohou výčtem svých aktivit či konkrétními ukazateli odkazovat k jednotlivým cílům udržitelného rozvoje a ukázat, jak k nim svými obchodními aktivitami přispívají.

Tyto cíle ovšem neposkytují společnostem rámec pro tvorbu struktury zprávy, definici významnosti nebo výběr ukazatelů. OSN proto doporučuje využití technických rámců, jako je GRI nebo rámec pro integrovaný reporting (IR).

GRI Standardy

Tvorbu těchto standardů má na starosti mezinárodní nezisková organizace Global Reporting Initiative (GRI). Díky své všestrannosti jsou jedním z nejrozšířenějších a nejčastěji využívaným rámcem pro tvorbu samostatných nefinančních reportů.

Staví na konceptu tzv. matice významnosti, která určí materiální témata kombinací zájmů zúčastněných stran a významnosti reálných ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů společnosti. Spolu s obecnými zveřejněními týkajícími se obchodního modelu, strategií nebo řídící struktury vyžaduje rámec také prezentaci ukazatelů a manažerského přístupu v oblastech definovaných maticí významnosti jako materiální.

<IR> Rámec pro integrovaný reporting

Rámec pro integrovaný reporting má na starosti Mezinárodní rada pro integrovaný reporting (IIRC) složená ze zástupců regulátorů, investorů, společností, účetních, akademiků a neziskových organizací. Integrovaný reporting kombinuje finanční a nefinanční informace v jedné stručné a konzistentní zprávě.

Novela Zákona o účetnictví: Uvádění nefinančních informací

Implementací regulace vydané Evropskou komisí v roce 2014 jsou určité společnosti povinny vykazovat nefinanční informace pro účetní období započaté 1. 1. 2017 nebo po tomto datu.

Rozsah působnosti

Dle §32 f Zákona o účetnictví se účetní jednotkou uvádějící nefinanční informace rozumí:

  1. a) velká účetní jednotka, která je obchodní společností a je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období,
  2. b) konsolidující účetní jednotka velké skupiny účetních jednotek, která je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí na konsolidovaném základě kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.

Definice nefinančních informací

1. Účetní jednotka uvádějící nefinanční informace uvede nefinanční informace v rozsahu potřebném k pochopení vývoje účetní jednotky nebo skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti a to nefinanční informace týkající se alespoň otázek:

  • životního prostředí,
  • sociálních a zaměstnaneckých,
  • respektování lidských práv a
  • boje proti korupci a úplatkařství.

2. Nefinanční informace podle odstavce 1 se uvádějí v této struktuře:

  • stručný popis obchodního modelu účetní jednotky uvádějící nefinanční informace nebo skupiny,
  • popis opatření, která účetní jednotka uvádějící nefinanční informace nebo skupina ve vztahu k těmto otázkám uplatňuje, včetně uplatňovaných postupů náležité péče; není-li k některé z těchto otázek uplatňováno žádné opatření, uvádí se odůvodnění, z jakého důvodu se opatření v dané otázce neuplatňuje,
  • popis výsledků těchto opatření,
  • popis hlavních rizik souvisejících s těmito otázkami, jež jsou spojeny s činností účetní jednotky uvádějící nefinanční informace nebo skupiny, včetně, přichází-li to u ní v úvahu a je-li to přiměřené, s jejími obchodními vztahy, výrobky nebo službami, které by mohly mít nepříznivé dopady v těchto oblastech, a způsobu, jakým tato účetní jednotka uvádějící nefinanční informace nebo skupina tato rizika řídí,
  • nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.

Povinnosti podle odstavců 1 až 6 nemusí plnit konsolidovaná účetní jednotka uvádějící nefinanční informace, pokud jsou nefinanční informace uvedeny v konsolidované výroční zprávě nebo samostatné zprávě konsolidující účetní jednotky. To platí i pro konsolidující účetní jednotku uvádějící nefinanční informace, která je sama konsolidovanou účetní jednotkou.

Samostatná zpráva

Pokud účetní jednotka uvádějící nefinanční informace vypracovává za stejné účetní období samostatnou zprávu, která obsahuje nefinanční informace, musí být tato samostatná zpráva:

  • zveřejněna společně s výroční zprávou nebo konsolidovanou výroční zprávou,
  • zpřístupněna veřejnosti v přiměřené lhůtě, která nesmí překročit 6 měsíců od rozvahového dne, na internetových stránkách účetní jednotky uvádějící nefinanční informace a ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě je uveden odkaz na její zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Aktuální vývoj na poli nefinančního reportingu

V letošním roce probíhají veřejné diskuse ohledně plánované obměny zmiňované regulace 2014/95/EU o vykazování nefinančních informací.

Současné legislativní požadavky podle našeho názoru nezajišťují spolehlivost a srovnatelnost informací vykazovaných společnostmi, nepomáhají zhotovitelům zpráv efektivně sdělovat rizika, ani dostatečně neodpovídají potřebám investorů.

Proces vykazování nefinančních informací by od toho finančního neměl být oddělen. Naopak vidíme potřebu ve vyšší míře provázanosti nefinančních informací s finančními daty. Klíčové nefinanční informace by rozhodně měly mít stejnou úroveň a kvalitu, jako ty finanční.

Současná směrnice je v požadavcích týkajících se využití rámců pro reportování velice flexibilní. Společnosti mají na výběr ze širokého spektra standardů. Nicméně, i to je jedním z důvodů, proč jsou informace často nekonsistentní a napříč firmami nesrovnatelné. Protože jsou dnešní společnosti součástí globálních hodnotových a dodavatelských řetězců, mají globální investory a čelí globálním problémům, je potřebná také globální standardizace vykazování.

V neposlední řadě se diskutuje také o změně rozsahu působnosti, tedy o tom, kterých společností by se vykazovací povinnost měla týkat. Obecně může být nefinanční reporting vnímán jako zvýšení administrativní zátěže a nákladů. Jedná se ale o klíčový proces pro řízení a nastavení měřitelných ukazatelů v daných oblastech, což zvyšuje odolnost podniků a napomáhá dlouhodobému vytváření hodnoty.

Ověření nefinančních zpráv

S rostoucím počtem nefinančních zpráv po celém světě rostou obavy jejich uživatelů v ohledu správnosti a relevance předkládaných informací, kteří požadují externí ověření. Tento trend otevírá dveře profesionálům, kteří mají zkušenosti s auditem, nicméně ověření nefinančních zpráv vyžaduje specifičtější soubor dovedností a know-how.

Pro ověření nefinančních informací je možné použít řadu standardů, nicméně v praxi se nejčastěji setkáváme se standardy ISAE 3000 a ISRS 4400.

Redakčně upraveno. Článek vyšel v časopisu Interní auditor 1-2 | 2020

Nefinanční reporting