Účetnictví 

Nestátní neziskové společnosti: v čem se od sebe liší jednotlivé právní formy?

S rostoucím zájmem o společenskou odpovědnost nejen našich klientů se stále častěji setkáváme s dotazy, které se týkají různých aspektů nestátních neziskových společností. Někoho zajímá, jakou právní formu zvolit, někdo jiný řeší, jak se odlišuje účetnictví od podnikatelů nebo jak vykázat vklad do neziskové společnosti, další se ptá na povinnost auditu – a to jsou pouze ty nejčastější otázky. Proto jsme se rozhodli v tomto článku shrnout základní informace, které považujeme za užitečné a které by vás měly alespoň správně nasměrovat tam, kde je možné zjistit další podrobnosti.

Na úvod raději zdůrazníme, že se níže uvedené netýká neziskových společností zřizovaných státem, jako jsou například příspěvkové organizace (nemocnice, školy, ústavy sociální péče…), či města a obce.

Možných právních forem pro neziskovou společnost existuje celá řada. Některé z nich jsou vymezeny občanským zákoníkem, pro některé platí vlastní specifické zákony. Občanský zákoník upravuje spolek, nadaci, nadační fond, ústav, zájmové sdružení právnických osob a společenství vlastníků jednotek. Vlastním zákonem se řídí politické strany a politická hnutí, církve a náboženská společenství, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva a profesní komory. Pokud tedy uvažujete o založení neziskové společnosti, je vhodné si velmi dobře promyslet přinejmenším její účel, očekávanou činnost a způsob financování a podle toho pak vybrat nejvhodnější právní formu.

Zajímá vás, v čem jsou hlavní odlišnosti? My je vidíme zejména v níže uvedených aspektech, ke kterým uvádíme pro názornost i pár konkrétních případů:

  • Účel

Rozdíl mezi tím, čím se zabývá a jaké cíle má nadace, a tím, jaký účel plní třeba společenství vlastníků jednotek, je poměrně jednoznačný. Ale rozdíl mezi nadací a nadačním fondem už tak zřejmý být nemusí. A co si představit pod ústavem? Účel obecně vymezuje relevantní právní norma, ale ani zde nemusí být rozdíl zřejmý na první pohled. Například dle § 306 občanského zákoníku se zakládá nadace „k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak.“ Nadační fond se dle § 394 zakládá „k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky“. Účelem ústavu je dle § 402 občanského zákoníku „provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky a ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených“.

  • Orgány neziskové společnosti

Orgány neziskové společnosti jsou nejen různě pojmenované (například nejvyšší orgán nadace či nadačního fondu je správní rada, zatímco u spolku je určen stanovami, a pokud ve stanovách určen není, pak je jím členská schůze), ale mají také různou strukturu a minimální počty členů. V některých případech jsou určité orgány povinné jen při splnění určitých podmínek (například dozorčí radu musí zřídit nadace s nadačním kapitálem vyšším než 5 milionů Kč), nicméně mohou být ustanoveny v zakládacím dokumentu. A ani statutární orgán není vymezen přímo v zákoně vždy, a proto je třeba jej určit v zakládacím dokumentu.

  • Rejstříky

Neziskové společnosti se zapisují do různých rejstříků. Řada neziskových společností je zapsána ve veřejném rejstříku (spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšné společnosti), zbývající právní formy jsou zapsány ve zvláštních rejstřících existujících na základě jiných zákonů (veřejné výzkumné instituce, školy a školská zařízení, politické strany a politická hnutí aj.).

  • Minimální výše vkladu

Neziskové společnosti se liší také minimální výší vkladu/kapitálu a možným omezením budoucího použití jak vložených, tak následně získaných prostředků.

  • Povinnost ověření účetní závěrky auditorem

Kromě kritérií stanovených v zákoně o účetnictví, které jsou relevantní pro každou účetní jednotku, vzniká povinnost auditu buď přímo na základě jiného právního předpisu (politické strany, politická hnutí), nebo při splnění podmínek uvedených v tomto jiném právním předpisu (nadace, ústav účelová zařízení církví a náboženských hnutí, obecně prospěšná společnost). Tato povinnost však může být dána také zakládacím dokumentem/statutem.

  • Povinnost vyhotovení výroční zprávy a její obsah

I tato povinnost se řídí nejen zákonem o účetnictví, ale také specifickými právními předpisy pro danou právní formu, které zároveň stanoví, jaké údaje by měly být ve výroční zprávě uvedeny.

  • Podnikání nebo účast v obchodních společnostech

Pokud je tato činnost zákonem povolena, je obecně považována za vedlejší činnost podléhající dani z příjmů a je omezeno použití výtěžku z této činnosti. V případě, že se společnost rozhodne tuto činnost provádět, je nutné ujasnit si a jednoznačně vymezit, co je činností hlavní (neziskovou) a vedlejší (ziskovou). Pro účetní a daňové účely je třeba evidovat tyto činnosti odděleně.

To, co mají společné všechny výše uvedené právní formy nestátních neziskových společností, jsou účetní předpisy. Aktuálně je nejvyšší právní normou zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který pro tento typ společností upravuje prováděcí vyhláška č. 504/2002 Sb., české účetní standardy číslo 401–414 pro podvojné účetnictví a prováděcí vyhláška č. 325/2015 Sb. pro jednoduché účetnictví. Pro některé právní formy existuje možnost (nikoli povinnost) vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (například pro spolek, nadační fond nebo ústav), jiné mají povinný plný rozsah. V souvislosti novelizací zákona o účetnictví lze jistě očekávat změny, o kterých vás budeme včas informovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že oblast nestátních neziskových společností je velmi široká a dobře se v ní zorientovat není vůbec jednoduché. A pokud někdo uvažuje o založení společnosti, která by se měla věnovat dobročinné či jinak veřejně prospěšné činnosti, měl by si předem ujasnit odpovědi na mnoho otázek a následně zvážit výhody a nevýhody, které s sebou přináší konkrétní právní forma.

České účetnictví dReport zpravodaj