Počínaje letošním rokem nejsou při vymáhání daňových nedoplatků finanční úřady limitovány místní příslušností. Již od 1. července 2025 zároveň platí, že celní správa může v případě nezaplacené pokuty, cla či daňového nedoplatku využít novou pravomoc, a to zadržení movité věci dlužníka. Bližší informace přinášíme v článku.
Celorepubliková působnost finančních úřadů pro vymáhání
Finanční úřady od 1. ledna 2026 nejsou při vymáhání a správě peněžitých plnění vázány místní příslušností. Zahájit a provést vymáhání tak nově může jakýkoliv finanční úřad. Flexibilita finančních úřadů by pak v praxi mohla znamenat větší důslednost a zrychlení při vymáhání daňových nedoplatků.
Zadržení movité věci celní správou
Celní správa má od 1. července 2025 významně posílené pravomoci. Nově totiž může vymáhat nezaplacené pokuty, cla a příslušné daňové nedoplatky i tím, že zadrží movité věci dlužníka. Kromě cenného majetku, jakým mohou být například šperky nebo elektronika, může celní správa přistoupit i k zadržení motorových vozidel.
Zadržení movité věci se řadí mezi formy zabezpečení úhrady dluhu, které mají předejít nucené daňové exekuci. I zadržení movité věci ale může vyústit v exekuční příkaz a nucený prodej movité věci, pokud dlužník nesplní své povinnosti.
Novou pravomoc musí ale celní správa stále užívat v souladu se zásadou přiměřenosti a subsidiarity, to znamená, že by neměla zadržet movité věci ve větší hodnotě, pokud nedoplatek vznikl nepozorností, omylem nebo se jedná o drobný dluh. V takových případech by celní správa měla preferovat dobrovolné uhrazení. Až pokud by dlužník neuhradil dluh na základě upozornění, přišlo by na řadu právě zadržení movité věci. Samotná celní správa zmiňuje, že nástroj hodlá využít vůči těm, kteří k neplacení přistupují opakovaně a záměrně.
Zadržení movité věci tak může pro celní správu představovat užitečný, ale pro subjekty poměrně invazivní nástroj.