Právo 

Nové povinnosti internetových tržišť aneb když se i podnikatel stává tak trochu spotřebitelem

V polovině července začala platit nová pravidla týkající se obchodování na internetových tržištích. Jejich cílem je tuto oblast digitálního světa zpřehlednit a stanovit jasná a férová pravidla. Pro některé poskytovatele to znamená zásadní změny v dosavadním způsobu poskytování služeb, pro jiné jde pak o pouhé legislativní zakotvení již fungující best practice. Jaké změny nová pravidla přinášejí? Kterých poskytovatelů se týkají? A jaké jim hrozí tresty v případě nedodržení?

Nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti online zprostředkovatelských služeb pro podnikatelské uživatele, které vešlo v účinnost 12. července 2020, se vztahuje na veškeré zprostředkovatelské platformy a internetové vyhledávače, které poskytují služby uživatelům usazeným v EU. Nová pravidla se vztahují konkrétně na služby, které umožňují podnikatelským subjektům nabízet své služby přímo spotřebitelům, přičemž nezáleží na tom, zda k následnému uzavření smlouvy či dokončení transakce dojde v online či offline světě. Nařízení přímo uvádí adresáty těchto norem, jimiž jsou například:

  • Tržiště elektronického obchodování (eBay, Bazoš, UlovDomov)
  • Online tržiště softwarových aplikací (App Store, Google Play, Steam)
  • Online služby sociálních médií (Rajče, Shutterstock)
  • Technologie hlasových asistentů (Siri, Alexa, Laura)

Nařízení se naopak netýká například služeb pro nabízení služeb a zboží výhradně mezi podnikateli či nepodnikateli navzájem, online reklamních nástrojů, softwarových služeb provádějících optimalizaci pro vyhledávače, služeb souvisejících s blokováním reklam, online platebních služeb apod.

Jaké mají provozovatelé povinnosti?

Nové povinnosti plynoucí z nařízení se týkají tří hlavních oblastí, kterými jsou obchodní podmínky, mechanismy fungování služby a sporné a eskalační mechanismy.

Asi nejzajímavější novinkou obsaženou v Nařízení je zavedení povinnosti pro poskytovatele mnohem podrobněji informovat o konkrétních mechanismech svých služeb. Pokud například poskytovatel zprostředkovává bazarový prodej na svých stránkách formou aukce, měl by dostatečně informovat podnikatele o tom, jakým způsobem určuje pořadí, v jakém jsou produkty zobrazovány uživatelům, zda je s produkty vybraných uživatelů zacházeno rozdílně (a případně proč tomu tak je) či zda je možné pořadí ve vyhledávání či nabídce ze strany poskytovatelů ovlivnit a jak. Nařízení pak uvádí i další informace, které bude muset poskytovatel povinně zveřejňovat. Nová pravidla však nestanovují, jak podrobně má poskytovatel o mechanismech své služby informovat, a pouze neurčitě uvádí, že dotyčný má na jedné straně povinnost sdělovat hlavní parametry mechanismů, na straně druhé však není povinen zveřejňovat například konkrétní algoritmy.

Nařízení dále představuje nová pravidla pro obsah a podobu obchodních podmínek poskytovatelů. V první řadě klade vyšší nároky na vyhotovení z hlediska srozumitelnosti, dostupnosti a kvality práv a povinností v nich obsažených. Poskytovatelé budou muset upravit pravidla změn obchodních podmínek, informovat o doplňkovém zboží a službách a zajistit informaci o tom, jaké údaje jsou užívány nebo generovány při poskytování těchto služeb. Dále pak Nařízení zasahuje do smluvní volnosti mezi podnikateli tím, že stanovuje konkrétní výčet nezbytných smluvních ujednání.

V neposlední řadě Nařízení přináší novinky také do oblasti řešení sporů mezi poskytovateli služeb a podnikateli. Předně uvádí pravidla, za jakých je možné omezit, pozastavit či dokonce úplně ukončit poskytování služeb poskytovatelem. Novinkou je ale také povinnost poskytovatelů zavést nové sporné a eskalační mechanismy a povinnost provozovat interní systém pro vyřizování stížností. Poskytovatelé musí nově ve svých podmínkách dokonce vymezit dva nezávislé mediátory, kteří budou k dispozici pro řešení případných sporů s podnikateli.

Za porušení pravidel hrozí peněžité i nepeněžité sankce

Z výše uvedeného je zřejmé, že nová pravidla nejsou marginální a celá řada z nich vyžaduje zásah nejen do právních dokumentů poskytovatele, ale i do faktických mechanismů fungování jeho služby. Jaké však hrozí tresty v případě jejich nedodržení? Nařízení samo o sobě žádnou peněžitou sankci neuvádí a implementaci pokuty ponechává na jednotlivých členských státech. V době tvorby tohoto článku byl v meziresortním řízení návrh na novelu zákona č. 480/2004 sb. o některých službách informační společnosti, do kterého český zákonodárce navrhuje pokutu za porušení Nařízení až 10 milionů korun a zároveň stanovuje dozorovým orgánem pro Nařízení Český telekomunikační úřad.

Poskytovatelům však mimo pokuty hrozí i další nebezpečí. Samotné Nařízení spojuje s nedodržením některých ustanovení i nefinanční sankce – kupříkladu obchodní podmínky (resp. jejich dílčí části), které nebudou v souladu s Nařízením, mohou být soudem prohlášeny za neplatné. Zároveň je třeba brát na vědomí, že dodržování nových pravidel se mohou soudní cestou domáhat i přímo podnikatelé využívající služby poskytovatele.

Nová pravidla jako best practice

Jak již bylo zmíněno, Nařízení vešlo v účinnost 12. července 2020 a od tohoto dne se vztahuje na všechny poskytovatele v rámci EU (bez nutnosti dalších, tuzemských předpisů). Na druhou stranu novela zákona zakotvující peněžité sankce za porušení tohoto Nařízení doposud účinnosti nenabyla, což dává poskytovatelům určitou (nikoliv však velkou) časovou rezervu se nové regulaci přizpůsobit a upravit své právní dokumenty a obchodní podmínky.

Je nesporné, že poskytovatelé, jakožto definiční autority internetových tržišť, na kterých se střetává nabídka podnikatelů a poptávka spotřebitelů, mají naprosto rozhodující roli, a tedy přímou možnost ovlivnit obchodní úspěch uživatelů. Nařízení si tak klade za cíl tento trh částečně zpřehlednit a vnést do něj určitou míru transparentnosti a spravedlnosti. Celá řada poskytovatelů některé povinnosti z Nařízení již předtím dobrovolně na své služby implementovala a Nařízení tak pro ně znamená spíše zakotvení již existujícího best practice na trhu. Takové poskytovatele by formální zavedení pravidel a hrozba uložení pokut měla přimět přinejmenším ověřit, zda jejich mechanismy odpovídají textu zákona. Ostatním poskytovatelům potom Nařízení nedává jinou možnost než přizpůsobit své podnikání novým pravidlům, anebo se vystavit nebezpečí peněžitých i nepeněžitých sankcí.

E-commerce
Právo 

Digitalizace a automatizace mají obrovský potenciál a my chceme být v čele pelotonu, říká Jan Spáčil z Deloitte Legal

„V těžkých dobách přestává být inovace pouhou příležitostí a stává se nutností. V programu regenerace pomáháme klientům dívat se dopředu a překlenout složité období. Pochopit, kam nás například přechod do on-line prostředí posunul a jak čerpat z jeho výhod. Digitalizace a automatizace mají obrovský potenciál a my chceme být v čele pelotonu,“ říká Jan Spáčil, vedoucí partner Deloitte Legal Česká republika. V rozhovoru promluvil také o tom, jak se právní byznys přelévá do on-line prostředí, o úzké spolupráci se start-upy v oblasti LegalTech a také o motivaci mladých talentů. 

26. 11. 2020